Místopředseda australské vlády Barnaby Joyce vyzval vládu Spojených států, aby upustila od snahy o vydání vězněného Australana Juliana Assange, zakladatele serveru WikiLeaks.
Assangeovi, který je v současné době ve vězení v Británii, po nedávném rozhodnutí britského soudu hrozí, že bude vydán do Ameriky. Dle soudu může být vydán k trestnímu stíhání kvůli obvinění z údajného spiknutí s cílem získat a zveřejnit utajované informace týkající se operací americké armády v Afghánistánu a Iráku.
V úterním článku pro deník Sydney Morning Herald Joyce vyzval, aby zakladatel Wikileaks buď stanul kvůli údajným zločinům před britským soudem, nebo byl převezen zpět do Austrálie. Místopředseda vlády také vznesl otázku, proč by nyní mohl být Assange vydán, když jeho zločiny nebyly porušením australských zákonů a nebyly spáchány ve Spojených státech.
„Assange neukradl žádné americké tajné složky, to udělala americká občanka Chelsea Manningová,“ řekl Joyce. „V Austrálii za to obdržel novinářské ocenění Walkley Award.“
Joyce také vyzval Velkou Británii, aby dodržovala práva a svobody, o které v demokracii vždy usilovala.
„Společnost můžete posuzovat podle toho, zda o ochranu a prosazování těchto práv aktivně usiluje stát v podobě, kdy jsou si všichni skutečně rovni,“ řekl.
Spojené státy usilují o Assangeovo vydání od roku 2012 poté, co byl zakladatel WikiLeaks vyšetřován kvůli obvinění ze sexuálního napadení ve Švédsku.
Assange však před vyšetřováním uprchl na ekvádorské velvyslanectví, kde zůstal v exilu až do svého vyhoštění v roce 2019.
Obvinění ze sexuálního napadení, která proti němu byla ve Švédsku vznesena, byla nakonec stažena.
V den Assangeova vyhoštění z ekvádorského velvyslanectví proti němu Spojené státy vznesly obvinění z hackerství a o několik týdnů později ho obvinily na základě amerického zákona o špionáži.
Případ vznikl ještě za Trumpovy vlády a soustředí se na Assangeovo zveřejnění diplomatických a vojenských spisů, které v roce 2010 unikly od Chelsea Manningové, bývalé analytičky armádní rozvědky.
Assange se měl podílet na zločinném hackerském spiknutí tím, že Chelsea Manningové nabídl pomoc při krytí jejích aktivit v rámci zabezpečené počítačové sítě a zapojil se do širšího úsilí o povzbuzování hackerů k získávání tajných materiálů a jejich zasílání serveru WikiLeaks.
Prokurátoři také obviňují Assange z porušení zákona o špionáži kvůli tomu, že nabádal a zveřejňoval informace, které vláda USA považuje za tajné.
Assange je od svého zatčení na základě obvinění z hackerství zadržován v londýnské věznici Belmarsh.
Šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson v prohlášení uvedl, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu je Assangeův život „opět vážně ohrožen, stejně jako právo novinářů zveřejňovat materiály, které vlády a korporace považují za nepohodlné“.
„Jde o právo svobodného tisku publikovat, aniž by byl ohrožován šikanující velmocí,“ řekl Hrafnsson.
Assangeovi příznivci se v pátek shromáždili před Nejvyšším soudem v Londýně a drželi transparenty požadující jeho propuštění. Mnozí z Assangových příznivců jej považují za hrdinu, protože podle nich odhalil to, co označují za zneužívání státní moci, a zasazuje se o svobodu slova.
Američtí prokurátoři však Assange vykreslují jako nebezpečného nepřítele státu, který svým rozhodnutím zveřejnit tajné telegramy ohrozil životy zdrojů uvedených v uniklých materiálech.
„Mezi tyto lidské zdroje patřili místní Afghánci a Iráčané, novináři, náboženští vůdci, obhájci lidských práv a političtí disidenti z represivních režimů,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti při oznámení obžaloby proti Assangeovi v květnu 2019.
„Assange svým jednáním riskoval, že dojde k vážnému poškození národní bezpečnosti Spojených států ve prospěch našich protivníků, a vystavil nezredigované a jmenované lidské zdroje vážnému a bezprostřednímu riziku závažné fyzické újmy a/nebo svévolného zadržení,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
Na tomto článku se podílel Tom Ozimek. Zdroj zde.
