NATO 24. ledna oznámilo, že uvádí do pohotovosti další síly a vysílá do východní Evropy další válečné lodě a stíhačky, protože Rusko pokračuje ve vojenském posilování v blízkosti ukrajinského území.
„Vítám, že spojenci přispívají do NATO dalšími silami,“ uvedl v prohlášení generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„NATO bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části Aliance,“ dodal. „Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany.“
Obranná aliance zvýšila přítomnost svých jednotek v regionu i přesto, že Moskva během jednání na vysoké úrovni v Bruselu na začátku tohoto měsíce požadovala, aby NATO již neprovádělo vojenská cvičení ani zpravodajské operace a nevybudovalo infrastrukturu mimo své hranice z roku 1997 a zastavilo další vojenskou expanzi a umisťování raket na hranicích Ruska.
Mezi evropské země, které jsou součástí posledního rozšíření, patří Dánsko, Španělsko, Francie a Nizozemsko. Spojené státy rovněž daly najevo, že zvažují zvýšení své přítomnosti na východním křídle.
Dánsko vyšle do Baltského moře fregatu a do Litvy rozmístí čtyři stíhačky F-16, uvedlo NATO ve svém prohlášení. Španělsko zvažuje vyslání bojových letounů do Bulharska a potvrdilo, že vysílá lodě, aby se připojilo k námořním silám NATO, zatímco Francie rovněž projevila bojovou připravenost vyslat vojáky do Rumunska. Nizozemsko uvedlo, že v dubnu vyšle do Bulharska dvě stíhačky F-35 a uvede do pohotovosti také loď a pozemní jednotky.
Ukrajina sousedí se čtyřmi zeměmi NATO: Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem.
Oznámení NATO přichází den poté, co americké ministerstvo zahraničí nařídilo rodinným příslušníkům vládních zaměstnanců na velvyslanectví USA v Kyjevě opustit Ukrajinu a povolilo dobrovolný odchod státních zaměstnanců, kteří nejsou nezbytní.
Také Velká Británie začala 24. ledna stahovat z Kyjeva část svých zaměstnanců velvyslanectví a závislých osob v souvislosti s rostoucím napětím na rusko-ukrajinské hranici.
Vzhledem k riziku konfliktu začaly po celém světě klesat akcie, a to hlavně kvůli utlumení poptávky po rizikovějších aktivech. A napětí kolem Ukrajiny zároveň mělo na svědomí šplhání cen ropy nahoru.
Rusko popírá, že by plánovalo invazi na Ukrajinu, ale využilo svého nahromadění přibližně 100 000 vojáků u hranic k tomu, aby přimělo Západ k jednání o řadě požadavků na překreslení bezpečnostní mapy Evropy.
Chce, aby NATO zrušilo slib, že jednoho dne umožní Ukrajině vstoupit do aliance, a aby stáhlo vojáky a zbraně z bývalých komunistických zemí ve východní Evropě, které do aliance vstoupily po skončení studené války.
Washington říká, že tyto požadavky jsou neakceptovatelné, ale je připraven diskutovat o dalších nápadech týkajících se kontroly zbrojení, rozmístění raket a opatření na budování důvěry.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v neděli uvedl, že země obdržela od Spojených států druhou zásilku zbraní v rámci obranné pomoci v celkové hodnotě 200 milionů dolarů.
Spojené státy a Evropská unie, které se obávají ruských záměrů od doby, kdy se Rusko zmocnilo Krymu a v roce 2014 podpořilo separatisty bojující proti vládním silám na východě Ukrajiny, varovaly Rusko, aby neprovádělo invazi.
Rusko vyjadřuje znepokojení nad posílenou vojenskou přítomností a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Západ projevuje „hysterii“ a vypouští informace „protkané lží“.
„Pokud jde o konkrétní akce, vidíme prohlášení Severoatlantické aliance o posílení a stažení sil a prostředků na východní křídlo. A to vše právě vede k tomu, že napětí roste,“ uvedl Peskov.
„Neděje se tak kvůli tomu, co děláme my, Rusko,“ dodal. „To vše se děje kvůli tomu, co dělá NATO a USA, a kvůli informacím, které šíří.“
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil MiC.
