Lorenz Duchamps

24. 1. 2022

NATO 24. ledna oznámilo, že uvádí do pohotovosti další síly a vysílá do východní Evropy další válečné lodě a stíhačky, protože Rusko pokračuje ve vojenském posilování v blízkosti ukrajinského území.

„Vítám, že spojenci přispívají do NATO dalšími silami,“ uvedl v prohlášení generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„NATO bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části Aliance,“ dodal. „Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany.“

Obranná aliance zvýšila přítomnost svých jednotek v regionu i přesto, že Moskva během jednání na vysoké úrovni v Bruselu na začátku tohoto měsíce požadovala, aby NATO již neprovádělo vojenská cvičení ani zpravodajské operace a nevybudovalo infrastrukturu mimo své hranice z roku 1997 a zastavilo další vojenskou expanzi a umisťování raket na hranicích Ruska.

Mezi evropské země, které jsou součástí posledního rozšíření, patří Dánsko, Španělsko, Francie a Nizozemsko. Spojené státy rovněž daly najevo, že zvažují zvýšení své přítomnosti na východním křídle.

Dánsko vyšle do Baltského moře fregatu a do Litvy rozmístí čtyři stíhačky F-16, uvedlo NATO ve svém prohlášení. Španělsko zvažuje vyslání bojových letounů do Bulharska a potvrdilo, že vysílá lodě, aby se připojilo k námořním silám NATO, zatímco Francie rovněž projevila bojovou připravenost vyslat vojáky do Rumunska. Nizozemsko uvedlo, že v dubnu vyšle do Bulharska dvě stíhačky F-35 a uvede do pohotovosti také loď a pozemní jednotky.

Ukrajina sousedí se čtyřmi zeměmi NATO: Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem.

Oznámení NATO přichází den poté, co americké ministerstvo zahraničí nařídilo rodinným příslušníkům vládních zaměstnanců na velvyslanectví USA v Kyjevě opustit Ukrajinu a povolilo dobrovolný odchod státních zaměstnanců, kteří nejsou nezbytní.

Také Velká Británie začala 24. ledna stahovat z Kyjeva část svých zaměstnanců velvyslanectví a závislých osob v souvislosti s rostoucím napětím na rusko-ukrajinské hranici.

Vzhledem k riziku konfliktu začaly po celém světě klesat akcie, a to hlavně kvůli utlumení poptávky po rizikovějších aktivech. A napětí kolem Ukrajiny zároveň mělo na svědomí šplhání cen ropy nahoru.

Rusko popírá, že by plánovalo invazi na Ukrajinu, ale využilo svého nahromadění přibližně 100 000 vojáků u hranic k tomu, aby přimělo Západ k jednání o řadě požadavků na překreslení bezpečnostní mapy Evropy.

Chce, aby NATO zrušilo slib, že jednoho dne umožní Ukrajině vstoupit do aliance, a aby stáhlo vojáky a zbraně z bývalých komunistických zemí ve východní Evropě, které do aliance vstoupily po skončení studené války.

Washington říká, že tyto požadavky jsou neakceptovatelné, ale je připraven diskutovat o dalších nápadech týkajících se kontroly zbrojení, rozmístění raket a opatření na budování důvěry.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v neděli uvedl, že země obdržela od Spojených států druhou zásilku zbraní v rámci obranné pomoci v celkové hodnotě 200 milionů dolarů.

Spojené státy a Evropská unie, které se obávají ruských záměrů od doby, kdy se Rusko zmocnilo Krymu a v roce 2014 podpořilo separatisty bojující proti vládním silám na východě Ukrajiny, varovaly Rusko, aby neprovádělo invazi.

Rusko vyjadřuje znepokojení nad posílenou vojenskou přítomností a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Západ projevuje „hysterii“ a vypouští informace „protkané lží“.

„Pokud jde o konkrétní akce, vidíme prohlášení Severoatlantické aliance o posílení a stažení sil a prostředků na východní křídlo. A to vše právě vede k tomu, že napětí roste,“ uvedl Peskov.

„Neděje se tak kvůli tomu, co děláme my, Rusko,“ dodal. „To vše se děje kvůli tomu, co dělá NATO a USA, a kvůli informacím, které šíří.“

Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil MiC.

Související témata

Přečtěte si také

Javier Milei v Praze: Svoboda je klíč
Javier Milei v Praze: Svoboda je klíč

V Žofínském paláci v Praze dnes vystoupila celebrita světové politiky, ekonom a prezident Argentiny Javier Milei, který se s přítomnými podělil v několika desítkách minut o své myšlenky.

Ministryně Černochová jednala s argentinským protějškem Petrim o prohloubení spolupráce v obranném průmyslu
Ministryně Černochová jednala s argentinským protějškem Petrim o prohloubení spolupráce v obranném průmyslu

O prohloubení bilaterální spolupráce v obranném průmyslu i současných bezpečnostních výzvách dnes v Praze jednala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým argentinským protějškem Luisem Alfonsem Petrim.

Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur ze zmrazených ruských aktiv pro Kyjev
Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur ze zmrazených ruských aktiv pro Kyjev

Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell

Skoro polovina majitelů elektromobilů v USA zvažuje návrat ke „spalovákům“
Skoro polovina majitelů elektromobilů v USA zvažuje návrat ke „spalovákům“

Téměř polovina amerických řidičů elektromobilů zvažuje přechod zpět ke spalovacím motorům, zjistil spotřebitelský průzkum. Celosvětově je toto číslo nižší, přesto o návratu k benzínu a naftě uvažuje skoro třetina dotázaných.

Češi se podílí na výzkumu rentgenové dvojhvězdy v Mléčné dráze
Češi se podílí na výzkumu rentgenové dvojhvězdy v Mléčné dráze

Čeští vědci se podílí na průlomovém výzkumu takzvané rentgenové dvojhvězdy. Jde o jeden z nejenergetičtějších úkazů ve vesmíru.