Kathrin Sumpf

Nové metro pro Kyjev, Huawei, nový obilný a ropný terminál: seznam čínských projektů na Ukrajině je dlouhý. Jaký vývoj může potkat projekt „Nové Hedvábné stezky“?

Osud „Nové Hedvábné stezky“ – projektu Komunistické strany Číny známého také jako „Jeden pás, jedna stezka“ – je kvůli ukrajinské krizi krajně nejistý. Projekt by totiž pod ruským vedením v tomto regionu pravděpodobně zanikl. To by poškodilo klíčové strategické zájmy čínské komunistické strany, říká investiční konzultant Mike Sun v rozhovoru pro Epoch Times. „Až nastoupí nová vláda, je velmi pravděpodobné, že se řada projektů změní.“ Některé projekty by mohly být zrušeny, jiné by mohly být zadány novým dodavatelům.

Z pohledu Pekingu se Ukrajina nachází v centru Evropy, je považována za důležitou součást „Nové Hedvábné stezky“ a Čína ji již léta podporuje.

Pro vedení KS Číny je zajímavá řada věcí: na jedné straně je Ukrajina obilnicí světa, na druhé straně zdědila po Sovětském svazu podniky a znalosti ve zpracovatelském a vojenském průmyslu. Zaměřuje se především na motory a strojírenství.

Národní statistická služba Ukrajiny uvedla, že největším obchodním partnerem pro rok 2019 je nyní Čína, Rusko je až na druhém místě. V roce 2021 zahrnoval obchod zboží v hodnotě 18,98 miliardy amerických dolarů, což je o 80 % více než v roce 2013.

Smlouvy mezi Ukrajinou a Pekingem

V posledních letech bylo mezi Ukrajinou a Pekingem podepsáno mnoho smluv. Některé z nich uvádíme níže:

– V roce 2000 byly podepsány dohody o spolupráci v oblasti financí a infrastruktury.

– V dubnu 2011 otevřela čínská komunistická strana mechanismus dvoustranné spolupráce s Ukrajinou s cílem uskutečnit komplexní spolupráci v oblasti hospodářství a obchodu, zemědělství, letectví a kosmonautiky, vědy a techniky, kultury, vzdělávání, zdravotnictví atd. Byla oznámena „strategická partnerství“.

– V roce 2016 společnost COFCO postavila v námořním přístavu Nikolajev (na jihu Ukrajiny) tranzitní terminál na obilí a ropu za 75 milionů dolarů. Společnost COFCO je největším státním podnikem v čínském potravinářském sektoru.

– V roce 2017 se Ukrajina připojila k iniciativě „Jeden pás, jedna stezka“ („Nová Hedvábná stezka“).

– Ve stejném roce byly Číně zadány i další zakázky. Společnost China Pacific Construction Company získala zakázku na výstavbu linky metra v Kyjevě a společnost Huawei získala zakázku na výstavbu sítě 4G v metru v roce 2019.

– V roce 2020 získala společnost Huawei další zakázku na zajištění a zlepšení projektů kybernetické obrany a kybernetické bezpečnosti Ukrajiny.

– Společnost Longyuan Power Group, největší čínský gigant v oblasti větrné energie, plánuje od roku 2021 postavit a uvést do provozu velkou větrnou farmu v Južném. Južne je ukrajinské přístavní město na pobřeží Černého moře a jeho námořní přístav je jedním ze tří nejdůležitějších přístavů v zemi.

Do konce roku 2019 dosáhly přímé investice čínských společností na Ukrajině úrovně přibližně 150 milionů amerických dolarů. Jen za první tři čtvrtletí roku 2020 investovali podnikatelé z Číny do projektů na Ukrajině 75,7 milionu dolarů.

Peking se stal největším světovým dovozcem ukrajinského ječmene a třetina čínského dovozu kukuřice (více než 8 milionů tun) v hospodářském roce 2020/2021 pocházela z Ukrajiny.

Ukrajina vyváží do Číny především volně ložené zboží, jako je železná ruda, kukuřice a slunečnicový olej; v roce 2021 činila celková hodnota 8 miliard USD. Z Číny se dovážely především stroje a spotřební zboží (10,97 miliardy USD/2021).

Vojenská pomoc Číně

Ukrajina navíc pro Čínu získala i další důležitou funkci: „Ukrajina hraje důležitou roli ve vojenském rozvoji Komunistické strany Číny,“ uvedl před několika dny v rozhovoru pro Epoch Times Čchen Wej-ťien, šéfredaktor měsíčníku „Pekingské jaro“, který se zaměřuje na čínské demokratické hnutí.

Po rozpadu Sovětského svazu se podle něj Ukrajina nacházela ve fázi přechodu, přičemž mnoho vojenských zařízení a někteří vojenští technici pomáhali Komunistické straně Číny.

„Říká se, že vojenská síla Komunistické strany Číny udělala dvacetiletý skok. Zda je to přesně tolik, nevím. Jsem si však jist, že vojenská pomoc Ukrajiny Komunistické straně Číny je velmi rozsáhlá. Víme, že letadlovou loď Liaoning koupila Ukrajina, a ukrajinská strana také poskytla konstrukční výkresy Varjagu,“ uvedl Čchen.

Oficiální čínské státní médium „Global Network“ v lednu 2014 v článku přiznalo, že bez Ukrajiny by nedošlo k takovému skoku v čínské národní obraně. Podle článku je Čína největším příjemcem ukrajinského vojenského průmyslu a také největším partnerem Ukrajiny v oblasti vojenských technologií. Do ledna 2014 bylo do Číny vyvezeno přibližně 30 druhů vojenské techniky. Mezi nimi byly klíčové technologie, jako jsou letadlové lodě, velké námořní systémy, velká dopravní letadla, pokročilé nadzvukové technologie, tankové motory a střely vzduch-vzduch.

Za posledních 20 let získala čínská komunistická strana od Ukrajiny téměř všechny vojenské technologie, které chtěla. Peking měl také zájem o ukrajinské zaměstnance ve vojenském sektoru a najal mnoho špičkových ukrajinských odborníků. Podle Čchena se čínská komunistická strana „velmi cíleně“ zaměřila na klíčové technologie ve vojenském sektoru.

Námořní expert čínské komunistické strany Li Ťie potvrzuje, že nejvýznamnějším výsledkem této spolupráce jsou moderní energetické systémy lodí, tanků a letadel, zejména různé typy motorů.

Dnešní čínská technologie mnoha vojenských lodí, včetně křižníku Varjag a plynové turbíny DN/DA-80, pochází z Ukrajiny. Totéž platí pro dieselový motor 6TD-2E (v hlavním bojovém tanku Khalid), novou generaci motorů Falcon-15, raketový motor AI-222 a motory vhodné pro vrtulníky.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.