aktualizace 19:50 5. 3. 2022

Pravou povahu lidí lze nejlépe spatřit v kritických chvílích. Při pohledu na situaci na Ukrajině reflektuje současný stav dualitu věcí a jevů v tomto světě. Utrpení na pomyslných miskách váhy vyrovnává naděje a pomoc.

Podpora tamním lidem v nouzi či Ukrajině jako takové, kterou lze vidět v České republice na různých úrovních a v různém měřítku, je téměř všudypřítomná. Obzvláště dojemná je pak obětavost jednotlivců či lokálních komunit. K těmto iniciativám se připojili i farmáři ze Sedlnic, kteří v době vydání tohoto článku měli dorazit na Vyšné Nemecké, slovensko-ukrajinskou hranici, a o jejichž motivaci a příběh se s vámi níže v článku podělíme.

Od státu po jednotlivce

Že jeden stát poskytuje finanční, vojenskou či humanitární pomoc anebo morální podporu jinému napadenému státu, se často bere jako samozřejmost. V případě Ukrajiny to zde ale nekončí.

Na svých úrovních pomáhají i kraje, ať už materiálně, jako např. Vysočina (vypravuje na Ukrajinu darem 15 nových elektrocentrál), nebo finančně, jako Středočeský kraj (přispěl 10 miliony), či morálně, jako Jihomoravský kraj, který vyvěsil ukrajinské vlajky. A spolu s městy chystají kraje ubytovací kapacity pro uprchlíky, kterých dle OSN zatím uteklo do okolních zemí přes milion. Ale ani zde to nekončí.

Není možné přehlédnout odhodlání neziskových organizací, lokálních komunit či jednotlivců. Přes dárcovský portál darujme.cz přispěli dárci k 4. březnu na řadu projektů pro pomoc Ukrajině již 300 miliony korun. Ve stejnou dobu přes organizaci Člověk v tísni darovali Češi už přes 1,1 miliardy.

Na spontánní výpravu s materiální pomocí ke slovensko-ukrajinským hranicím se před týdnem vydal zpěvák David Koller s manželkou a inspirovali lidi kolem sebe, s jejichž pomocí se ve čvrtek vypravil kamion po střechu naplněný dekami, polštáři, povlečením, spacáky, karimatkami a hygienickými potřebami v hodnotě 1,3 milionu korun.

„Také jsem chtěl napsat, že moc děkuji za záplavu pozitivních zpráv a komentářů, ale rád bych tady zdůraznil, že to, co jsem za posledních pár dní stihl, je jenom malinká kapička v obří vlně podpory a solidarity, která se v reakci na ruskou invazi zvedla. Nejen na hranicích, ale i přímo na Ukrajině, v Česku a dalších zemích je velká spousta lidí, kteří pomáhají, a přitom nejsou nikde vidět. Je strašně motivující sledovat, jak moc jsme schopni se semknout v takhle vážné situaci, a to bez ohledu na naše rozdílné pohledy a přístupy,“ vzkazuje David Koller prostřednictvím Facebooku.

Farmáři ze Sedlnic

Středa, standardní pracovní den, a v e-mailové schránce se po obědě objeví zpráva:

V sobotu brzo ráno cca ve 4.00 vyjíždíme na hranice s UK, zatím je cíl cesty Vyšné Nemecké. Tam by jsme měli být cca v 10:00. Cíl trasy a čas se může obměnit podle potřeby. Chceme sebou vzít i potřebné věci jako:

• zdravotnický materiál (obvazy, desinfekce, rukavice, termofolie, sterilní krytí, analgetika)
• spacáky!
• hygienické potřeby (zubní pasty, kartáčky, dámské potřeby, kapesníky, toaleťák, mýdla, desinfekce na ruce, pleny pro děti)
• hroznový cukr, čokoláda (jiné jídlo ne prosím)
• baterie, čelovky
• sunary, dětská výživa, plenky
• léky: PARALEN, IBUPROFEN, ENDIARON, ČERNÉ UHLÍ, MAGNESIUM
• power banky
• SIM karty s kreditem nebo daty

Spontánní iniciativa lidí ze sedlnické farmy Lička mě oslovila, ale kladl jsem si otázku, zda bude poskytnutá pomoc využita efektivně a proč se rozhodli jít do této akce sami. Obrátil jsem se tedy přímo na paní Hanu Prokl Ličkovou, se kterou jsme si vyměnili písemnou komunikaci.

Na otázku, co vedlo farmu k uspořádání sbírky a výpravy na hranice, mi paní Ličková kromě jiného prozradila, že u nich na farmě v minulých letech pracovali lidé z Ukrajiny.

„V této situaci jim a jejich rodinám chceme pomoci. Jestli budou mít zájem o pomoc i ostatní obyvatelé Ukrajiny, jsme schopni jim zajistit odvoz a základní materiální věci. Nebráníme se dalším kontaktům. Myslím si, že válka kdekoliv na světě je problémem, pomoc lidem, kteří s ní nesouhlasí, je skoro povinnost,“ uvedla paní Ličková.

Ve čtyři hodiny ráno vyjel ze Sedlnic naplněný minivan, jehož největší část tvořily trvanlivé potraviny, a dále pak zdravotnické a hygienické potřeby – tato část poputuje přímo na Ukrajinu. Další část tvoří zimní a dětské oblečení, které dovezou na místa, kde jsou ženy s dětmi ubytovány.

Původní plán ale nešel hladce. Bohužel mělo auto v Žiline poruchu a výpravu zdrželo. Servis Ličkovým poskytl náhradní a dovezli humanitární pomoc alespoň do Košic. V košickém centru byli rádi za každou dovezenou věc.

Náhradní vůz měl omezený počet sedadel a na hranice už tedy nepokračovali. „Nevzdáme se a určitě vyjedeme k hranicím znovu. Našim domluveným Ukrajincům dáváme vědět a doufáme, že se jich ujmou a přivezou je do ČR jiní nadšenci, nebo organizace, které na hranicích zajišťují pomoc. Jsme s nimi v kontaktu,“ napsala paní Ličková ve zprávě z cesty.

Výpravu chtějí Ličkovi opakovat znovu za 14 dní s nadějí, že nenastanou komplikace a dostanou se i k hranicím.

Epoch Times: Organizujete výpravu sami v rámci farmy či rodiny, anebo s někým spojujete síly?

Hana Prokl Ličková: Původně jsme měli v plánu spolupracovat s Člověkem v tísni, ale nejsme schopni splnit jejich podmínky a vyjíždět pouze na zavolání. Vzali jsme to do svých rukou a začali shánět kontakty a je hodně lidí, kteří chtějí pomoci. Pomalu se nám rozšiřuje okruh kontaktů, což nás velice těší. S první iniciativou přišla kamarádka Eliška a za sebe i za naši farmu Lička jsme oslovili širokou veřejnost.

Pro ty, kteří chtějí pomáhat, je určitě důležité vědět, že jejich pomoc nevyjde vniveč a bude efektivně využita. Objevují se ale i zprávy o „lidských hyenách“, které zneužívají dobro lidí a profitují z pomoci určené jiným…

Zaslechla jsem jen, že se něco takového děje. My máme kontakty přímo na ukrajinské občany, přesně na ty, kteří vše doma nechali a prchají před smrtí. Přivezeme je do bezpečí, ale zároveň do nového prostředí, kde se musí naučit žít. Na hranicích budeme nabírat pouze lidi. Jsme domluveni s Rotary klubem v Košicích, který poveze humanitární pomoc přímo do zasažených ukrajinských měst.

Jakým způsobem jste dali vědět lidem, že pořádáte tuto humanitární akci? A v jakém okruhu?

O humanitární pomoci jsme dali vědět přes sociální sítě. Přes naši farmu Lička, která má široký okruh sledujících (přes 11 000, pozn. red.). Do místního rozhlasu a také přes místní televizi.

Jaké dostáváte reakce od lidí?

Reakce od lidí jsou převážně kladné a lidi jsou solidární. Setkala jsem se jen s pár nedorozuměními, které jsme vysvětlili. Jednalo se o cestu na hranice. Velké neziskové organizace dělají velký kus práce. A my nemůžeme přijet na zavolání. Jsme pracující lidi, a proto jsme se do toho vložili sami a zorganizovali odvoz konkrétních lidí, v době, kdy můžeme.

Jedete na první „výpravu“, anebo jste už v předešlých dnech něco vezli?

Jedná se o naši první cestu na hranice s Ukrajinou.