Komentář

Čína stojí na straně Ruska, a to i proti zbytku světa. Deklarované přátelství „bez hranic“ nebylo válkou na Ukrajině nijak otřeseno, i když se zdálo, že Peking je poněkud ohromen.

Bez ohledu na hrůzy ukrajinské války stojí Čína plně za Ruskem, i když se v mezinárodním měřítku staví na vedlejší kolej. „Bez ohledu na to, jak zrádná je mezinárodní bouře, Čína a Rusko si zachovají strategické odhodlání a budou v nové éře prosazovat komplexní partnerství,“ řekl v pondělí čínský ministr zahraničí Wang I v odpovědi na otázku týkající se mezinárodních sankcí proti Rusku.

„Přátelství mezi oběma národy (Ruskem a Čínou) je pevné jako skála,“ říká čínský ministr zahraničí Wang I.

Na tiskové konferenci během probíhajícího zasedání lidového shromáždění v Pekingu čínský ministr ujistil Rusko, že se na Čínu může i nadále spolehnout. Jejich vztah je podle ministra „jedním z nejdůležitějších bilaterálních vztahů na světě“. Spolupráce přispívá k „míru a stabilitě“, řekl Wang I, jako by válka na Ukrajině neexistovala.

Přátelství „bez hranic“

Pokud někteří pozorovatelé doufali, že se Čína od vlády Vladimíra Putina nějakým způsobem distancuje, mohli být zklamáni vysoce medializovaným vystoupením Wanga Iho před světovými médii. Přátelství „bez hranic“, které 4. února na schůzce v Pekingu zpečetil předseda Komunistické strany Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimír Putin, zůstává dle vyjádření ministra v platnosti.

„Si Ťin-pching se pravděpodobně dopustil jedné z největších zahraničně-politických chyb svých dvou funkčních období, když se v předvečer ruské invaze spojil s Putinem,“ uvedl expert na Čínu Jude Blanchette z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Podle Blanchetta řeší Peking následující dilema: pokud Si Ťin-pching invazi nepředvídal, nesvědčí to ve prospěch jeho zahraničně-politických schopností. Pokud to tušil a nechal tomu volný průběh, není ani v tomto případě čínský prezident ve chvályhodné pozici. Na chybném odhadu se podepsalo i to, že Peking příliš dlouho váhal, zda požádat svých zhruba 6 000 krajanů na Ukrajině, aby zemi opustili. Peking také do poslední chvíle odmítal varování USA před blížící se invazí a označoval ho za „válečné štvaní“.

Stejně tak může být pro Peking překvapující současná síla sankcí, jednota jinak rozdělených demokracií a extrémně vysoké ekonomické náklady na vojenskou invazi na straně Ruska.

Na rozdíl od ekonomicky poměrně nevýznamného Ruska je Čína jako druhá největší ekonomika světa závislá na otevřeném světovém obchodním a finančním systému. Čínské banky začaly sankce uplatňovat mezi prvními, aby se podle Blanchetta samy nestaly jejich terčem.

Zdržení se hlasování v OSN

V Radě bezpečnosti OSN Čína invazi ruské armády neodsoudila a zdržela se hlasování. Současní představitelé Spojených států uvedli, že doufají ve změnu postoje čínského režimu. „Svět se dívá na to, které země se staví za principy svobody, sebeurčení a suverenity,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken v nedávném telefonickém rozhovoru s čínským ministrem zahraničí.

„Čína vždy mluví o nedotknutelnosti principu suverenity,“ pokud jde o jejich vlastní území a jejich vlastní záležitosti, uvedl Blinken v rozhovoru pro stanici CNN. Z Ruska se však jako ze stálého člena Rady bezpečnosti OSN stala země, která tuto zásadu porušuje. „Proto se obracíme na Čínu, aby vyjádřila svůj názor. Ten hlas se počítá,“ řekl americký ministr zahraničí.

Čínské vedení však odmítá změnit kurz. Místo toho čínský ministr zahraničí obvinil USA, že se snaží vytvořit obrannou alianci v asijském regionu. „Skutečným cílem indicko-pacifické strategie je vytvořit indicko-pacifickou verzi NATO,“ prohlásil čínský ministr zahraničí na vrub událostí v oblasti jihočínského moře, o jehož ovládnutí čínská komunistická strana dlouhodobě usiluje.

Tak se rozplynuly i zoufalé naděje Ukrajiny nebo vyslance EU pro zahraniční věci Josepa Borrella, že Čína nějak využije svého vlivu ke zmírnění války na Ukrajině. Wang I slíbil pouze tolik, že Čína bude hrát „konstruktivní roli“.

Čínští vzdělanci rovněž odmítají hrát roli prostředníka při zmírnění napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. „Pokud Západ chce, aby Čína hrála větší roli, měl by nejprve zastavit své štvavé kampaně proti Číně,“ citoval stranický list Global Times profesora Ču Fenga z univerzity v Nan-ťingu.

Tím, že se Si Ťin-pching tak neochvějně drží vlády Vladimíra Putina, ještě více izoluje samotnou Čínu, domnívá se odborník na Čínu Blanchette. „Čína se právě střelila do vlastní nohy,“ říká Blanchette a poukazuje na to, že v Evropě a USA také roste fronta proti Číně.

„Rusům se podařilo zcela změnit naši politiku vůči Číně,“ řekl v Pekingu předseda Obchodní komory Evropské unie Joerg Wuttke, který dodal, že očekává silnější strategii omezování obchodů ze strany USA, kterému by se Němci a další Evropané nevyhnuli.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.