Ukrajinské úřady oznámily dočasné příměří na šesti evakuačních trasách pro civilisty v obléhaných nebo okupovaných městech. Nad tímto ujednáním nicméně visí oblak nejistoty, protože předchozí snahy o zajištění bezpečnosti humanitárních koridorů většinou selhaly a Rusko a Ukrajina svalovaly vinu na sebe navzájem.

Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková ve středu ve videozprávě na Telegramu uvedla, že ruské úřady potvrdily příměří na šesti evakuačních trasách a že informace o tomto ujednání byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK).

Příměří má trvat od 9 do 21 hodin místního času 9. března, uvedla Vereščuková. Humanitární koridory vedou ze Sumy na severovýchodě, Mariupolu na pobřeží Azovského moře, Enerhodaru na jihu, Volnovachy na jihovýchodě, Izjumu na východě a několika měst v okolí hlavního města Kyjeva, uvedla.

Předchozí snahy o příměří v okolí humanitárních koridorů byly většinou neúspěšné, otevřena byla pouze jedna evakuační trasa ze Sumy. V úterý bylo ze Sumy evakuováno přibližně 5 000 lidí.

Šéf MVČK ve středu uvedl, že doufá, že současná snaha o zřízení humanitárních koridorů bude úspěšná poté, co dřívější úsilí nepřineslo přílišné ovoce.

Peter Maurer, prezident MVČK, ve středu německému rozhlasu Deutschlandfunk řekl, že jeho organizace se již několik dní snaží sblížit bojující strany a povzbudit je k podrobným rozhovorům mezi vojáky obou zemí o umožnění útěku civilistů.

Podle Maurera je důležité, aby se dohody podařilo uzavřít, „protože vojenské jednotky stojí blízko sebe a sebemenší nejistota, jak jsme viděli v posledních dnech, vede okamžitě k přestřelkám, a to znemožňuje únikové cesty“.

Od soboty, kdy začaly snahy o jejich bezpečné zprovoznění, ztroskotala řada místních příměří, která měla umožnit odchod civilistů.

Bývalý generál NATO Egon Ramms řekl německému médiu ARD, že sice doufá, že příměří vydrží, ale předpokladem je, aby obě strany ukončily bojové akce.

Ramms uvedl, že zkušenosti s příměřími ukazují, „že obě strany často nejsou stejně informované“, a tak jedna strana nevědomky pokračuje v boji.

„Druhá strana pak palbu opětuje. A pak takový humanitární koridor odpovídajícím způsobem selhává, a to jak z hlediska pomoci, tak z hlediska lidí, kteří chtějí uprchnout,“ řekl listu.

Více než dva miliony lidí uprchly z Ukrajiny od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil podle svých slov „speciální vojenskou operaci“ na odzbrojení svého souseda a vypuzení vůdců, které označuje za „neonacisty“.

Kyjev a jeho západní spojenci to odmítají jako nepodloženou záminku pro nevyprovokovanou agresivní válku proti suverénnímu a demokratickému státu.

Epoch Times Photo
Stíhací letoun MiG-29 provozovaný bulharským letectvem v Graf Ignatievo v Bulharsku 17. února 2022. (Hristo Rusev / Getty Images)

Mezitím, co konflikt na Ukrajině ve středu vstoupil do svého 14. dne, osud tolik diskutovaného potenciálního transferu polských stíhaček na Ukrajinu zůstává nejistý.

Polsko, které se obává, aby nebylo vnímáno jako účastník konfliktu, nabídlo, že svou flotilu stíhaček MiG-29 převede do americké péče na základnu USA/NATO v Německu, kde s nimi budou Spojené státy dále disponovat. Pentagon však tento návrh zamítl a mluvčí ministerstva obrany John Kirby jej označil za neudržitelný.

„Vyhlídka na to, že by stíhačky ,k dispozici vládě Spojených států amerických‘ odlétaly ze základny USA/NATO v Německu do vzdušného prostoru, o který se vede spor s Ruskem kvůli Ukrajině, vyvolává vážné obavy pro celou alianci NATO,“ uvedl Kirby v prohlášení.

„Jednoduše nám není jasné, že pro to existuje věcné zdůvodnění. Budeme pokračovat v konzultacích s Polskem a našimi dalšími spojenci v NATO o této otázce a obtížných logistických výzvách, které představuje, ale nevěříme, že polský návrh je udržitelný,“ dodal.

Kirby dodal, že rozhodnutí, zda předat migy Ukrajině, je na polské vládě.

Polské úřady však chtějí, aby se transfer stíhaček uskutečnil pod záštitou NATO a měl jednomyslnou podporu všech spojenců.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu vyzval k rychlejšímu vyřešení nejasností kolem převodu migů.

Zelenskyj označil zdržení za „logistický“ a „technický problém“ a zároveň vyzval k jeho „okamžitému vyřešení“.

„Jsme ve válce! Tohle není ping pong! Jde o lidské životy! Znovu vás žádáme, abyste to rychle vyřešili, pošlete nám letadla,“ uvedl ve středečním videoposelství.

Na této zprávě se podíleli Mimi Nguyen-Ly a The Associated Press.