Zpráva z kulatého stolu „Jak na školství v době krizí?“: Děti příště nesmějí být obětovány strachu dospělých.
TÉMA: Diskuse o protiepidemických opatřeních
„Všestranně škodlivá situace, která panovala ve školách během dvou let covidové krize, se nesmí opakovat,“ říkají účastníci panelové diskuse učitelů, klinického psychologa, pediatričky, advokáta a studentky, kterou zorganizovala Iniciativa 21 ve spolupráci s iniciativou Vraťme děti do školy bez podmínek. Děti byly podle panelistů „obětovány strachu dospělých,“ kteří se obávali nakažení. Nyní je podle iniciativy třeba se z událostí poučit a hledat pozitivní východiska.
Jako problematickou hodnotí účastníci kulatého stolu komunikaci mezi školou, dětmi a rodinami, která „často ani neexistovala a mnoho rodičů nevědělo, co se ve školách dělo“.
„Právní stát přestal existovat, nerespektovaly se základní školské zákony a dokumenty. V realitě i u soudů se ukázalo, že stačí lidi vyděsit – a je možné nastavit jakákoliv opatření,“ píše na svých stránkách Inciativa 21.
Takzvané lockdowny, omezení sociálních kontaktů dětí a uzavírání do izolace podle diskutujících zapříčinily „násobné zvýšení závažných psychosociálních dopadů na děti i dospělé“.
Diskuse, jejíž záznam nabízíme níže, se zúčastnili: Mgr. Petr Vrána, ředitel Základní školy a Mateřské školy v Troubkách; Mgr. Helena Lánská, učitelka základní školy na Liberecku; PhDr. Jaroslav Simon, pražský klinický psycholog s privátní praxí; MUDr. et Mgr. Jana Králová, pediatrička; Mgr. David Zahumenský, advokát a Štěpánka Uková, studentka třetího ročníku konzervatoře.
Diskusní panel za účasti pedagogů, rodičů, studentky, právníka a lékařky bilancoval psychosociální krizi ve školách a mezi dětmi dva roky poté, co nás zasáhla infekce covidu-19 a s ní i řada vládních restrikcí.
Akci uspořádala Iniciativa 21 ve spolupráci s iniciativou Vraťme děti do školy bez podmínek s cílem nalézat východiska pro děti, rodiče, učitele a školy na prahu dalších krizí. „Ty mohou závažné a přehlížené psychosociální problémy, zejména dětí, dál prohloubit, pokud nezměníme chybné politické přístupy a nevhodné vzorce chování,“ říkají organizátoři akce.
Distanční výuka měla dle panelistů řadu úskalí. Jedním z nich byla skutečnost, že děti se učily předstírat, že něco dělají, protože si mohly vypnout obrazovku, vnímat výuku pouze okrajově a věnovat se mezitím jiným zájmům.
Izolace, diskriminace a závislost na technologiích způsobila u dětí „násobný nárůst úzkostí, depresí, sebepoškozování, pasivity a pocitu bezmoci, oslabení zájmu o realitu či nárůst obezity,“ sumarizuje negativní důsledky jeden z účastníků diskuse, PhDr. Jaroslav Simon, pražský klinický psycholog s privátní praxí.
Je třeba, aby se lidé přestali „spoléhat“ a začali jednat
Prvním krokem k řešení situace je podle panelistů „oficiálně vyhodnotit, co se ve školách dělo, a dát zjištěním politickou váhu. Zastavit chaotické a nesmyslné restrikce“.
„Hlavním řešením situace však není spoléhání na stát, ale občanská cesta zdola: zbavit se strachu a postavit se za sebe a své děti,“ uvádí Iniciativa 21. „Změnit individuální přístup a chování lidí tak, aby se posílili, spoléhali víc na sebe a své rodiny a komunity, vzali moc do svých rukou.“
Podle panelistů je třeba zhodnotit roli, jakou během epidemie sehrála média a jakou sílu mělo propojování lidí mezi sebou, sdružování se ve skupinách a využívání občanské svépomoci. „Krize ukazuje, zda děti, výchova, zdraví jsou jen prázdná slova – nebo se za ně postavíme,“ říkají panelisté.
Takovou občanskou svépomocí může být dle organizátorů akce například domácí vzdělávání a komunitní školy či uspořádání obecních referend o státních restrikcích ve školách.
„Covidová krize odhalila v plné míře jeho dlouhodobé nedostatky,“ uvádějí organizátoři akce. „Nelze však očekávat, že s reformou přijde některá politická síla či ministerstvo školství. Změna musí přijít občanským tlakem zdola přes zřizovatele škol, obce a kraje.“
Diskuse se zúčastnilo několik desítek aktivních rodičů a učitelů, z nichž někteří museli pro své kritické postoje ke státním restrikcím ze školství odejít. „Navzdory závažnosti tématu a mnoha pozvaným odpovědným politikům a úředníkům se nedostavil ani jediný,“ uvádějí organizátoři akce. „Podobně i zájem médií byl mizivý.“
