Milan Kajínek

12. 5. 2022

Zpráva z kulatého stolu „Jak na školství v době krizí?“: Děti příště nesmějí být obětovány strachu dospělých.

TÉMA: Diskuse o protiepidemických opatřeních

„Všestranně škodlivá situace, která panovala ve školách během dvou let covidové krize, se nesmí opakovat,“ říkají účastníci panelové diskuse učitelů, klinického psychologa, pediatričky, advokáta a studentky, kterou zorganizovala Iniciativa 21 ve spolupráci s iniciativou Vraťme děti do školy bez podmínek. Děti byly podle panelistů „obětovány strachu dospělých,“ kteří se obávali nakažení. Nyní je podle iniciativy třeba se z událostí poučit a hledat pozitivní východiska.

Jako problematickou hodnotí účastníci kulatého stolu komunikaci mezi školou, dětmi a rodinami, která „často ani neexistovala a mnoho rodičů nevědělo, co se ve školách dělo“.

„Právní stát přestal existovat, nerespektovaly se základní školské zákony a dokumenty. V realitě i u soudů se ukázalo, že stačí lidi vyděsit – a je možné nastavit jakákoliv opatření,“ píše na svých stránkách Inciativa 21.

Takzvané lockdowny, omezení sociálních kontaktů dětí a uzavírání do izolace podle diskutujících zapříčinily „násobné zvýšení závažných psychosociálních dopadů na děti i dospělé“.

Diskuse, jejíž záznam nabízíme níže, se zúčastnili: Mgr. Petr Vrána, ředitel Základní školy a Mateřské školy v Troubkách; Mgr. Helena Lánská, učitelka základní školy na Liberecku; PhDr. Jaroslav Simon, pražský klinický psycholog s privátní praxí; MUDr. et Mgr. Jana Králová, pediatrička; Mgr. David Zahumenský, advokát a Štěpánka Uková, studentka třetího ročníku konzervatoře.

Diskusní panel za účasti pedagogů, rodičů, studentky, právníka a lékařky bilancoval psychosociální krizi ve školách a mezi dětmi dva roky poté, co nás zasáhla infekce covidu-19 a s ní i řada vládních restrikcí.

Akci uspořádala Iniciativa 21 ve spolupráci s iniciativou Vraťme děti do školy bez podmínek s cílem nalézat východiska pro děti, rodiče, učitele a školy na prahu dalších krizí. „Ty mohou závažné a přehlížené psychosociální problémy, zejména dětí, dál prohloubit, pokud nezměníme chybné politické přístupy a nevhodné vzorce chování,“ říkají organizátoři akce.

Distanční výuka měla dle panelistů řadu úskalí. Jedním z nich byla skutečnost, že děti se učily předstírat, že něco dělají, protože si mohly vypnout obrazovku, vnímat výuku pouze okrajově a věnovat se mezitím jiným zájmům.

Izolace, diskriminace a závislost na technologiích způsobila u dětí „násobný nárůst úzkostí, depresí, sebepoškozování, pasivity a pocitu bezmoci, oslabení zájmu o realitu či nárůst obezity,“ sumarizuje negativní důsledky jeden z účastníků diskuse, PhDr. Jaroslav Simon, pražský klinický psycholog s privátní praxí.

Je třeba, aby se lidé přestali „spoléhat“ a začali jednat

Fotografie z kulatého stolu nazvaného „Jak na školství v době krizí?“ Děti příště nesmějí být obětovány strachu dospělých. (Iniciativa 21)

Prvním krokem k řešení situace je podle panelistů „oficiálně vyhodnotit, co se ve školách dělo, a dát zjištěním politickou váhu. Zastavit chaotické a nesmyslné restrikce“.

„Hlavním řešením situace však není spoléhání na stát, ale občanská cesta zdola: zbavit se strachu a postavit se za sebe a své děti,“ uvádí Iniciativa 21. „Změnit individuální přístup a chování lidí tak, aby se posílili, spoléhali víc na sebe a své rodiny a komunity, vzali moc do svých rukou.“

Podle panelistů je třeba zhodnotit roli, jakou během epidemie sehrála média a jakou sílu mělo propojování lidí mezi sebou, sdružování se ve skupinách a využívání občanské svépomoci. „Krize ukazuje, zda děti, výchova, zdraví jsou jen prázdná slova – nebo se za ně postavíme,“ říkají panelisté.

Takovou občanskou svépomocí může být dle organizátorů akce například domácí vzdělávání a komunitní školy či uspořádání obecních referend o státních restrikcích ve školách.

„Covidová krize odhalila v plné míře jeho dlouhodobé nedostatky,“ uvádějí organizátoři akce. „Nelze však očekávat, že s reformou přijde některá politická síla či ministerstvo školství. Změna musí přijít občanským tlakem zdola přes zřizovatele škol, obce a kraje.“

Diskuse se zúčastnilo několik desítek aktivních rodičů a učitelů, z nichž někteří museli pro své kritické postoje ke státním restrikcím ze školství odejít. „Navzdory závažnosti tématu a mnoha pozvaným odpovědným politikům a úředníkům se nedostavil ani jediný,“ uvádějí organizátoři akce. „Podobně i zájem médií byl mizivý.“

Přečtěte si také

Tichý úpadek průmyslu v Německu pokračuje
Tichý úpadek průmyslu v Německu pokračuje

V loňském roce zažilo Německo skutečný průmyslový kolaps. Aritmeticky řečeno, každé tři minuty byl uzavřen jeden podnik. Jen malá část podniků podala návrh na insolvenci. Odumírání podniků již dlouho nahlodává jádro ekonomiky.

Javier Milei v Praze: Svoboda je klíč
Javier Milei v Praze: Svoboda je klíč

V Žofínském paláci v Praze dnes vystoupila celebrita světové politiky, ekonom a prezident Argentiny Javier Milei, který se s přítomnými podělil v několika desítkách minut o své myšlenky.

Bouřkový pilot-fotograf zachytil dechberoucí snímky nejintenzivnějších bouří z výšky 12 000 metrů
Bouřkový pilot-fotograf zachytil dechberoucí snímky nejintenzivnějších bouří z výšky 12 000 metrů

Bouřkový pilot-fotograf Santiago Borja, zachytil z výšky 12 000 metrů sérii dechberoucích snímků nejintenzivnějších bouří.

Assange se dohodl s úřady USA na přiznání a bude volný, píší agentury
Assange se dohodl s úřady USA na přiznání a bude volný, píší agentury

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se dohodl s americkou justicí a hodlá se přiznat k porušení zákona o ochraně tajných informací.

Skoro polovina majitelů elektromobilů v USA zvažuje návrat ke „spalovákům“
Skoro polovina majitelů elektromobilů v USA zvažuje návrat ke „spalovákům“

Téměř polovina amerických řidičů elektromobilů zvažuje přechod zpět ke spalovacím motorům, zjistil spotřebitelský průzkum. Celosvětově je toto číslo nižší, přesto o návratu k benzínu a naftě uvažuje skoro třetina dotázaných.