Konzervativní noviny

14. 7. 2022

Nepokoje na Srí Lance, odkud právě uprchnul prezident Gotabaja Radžapaksa, se staly zajímavým testem českých mainstreamových médií. Je to totiž příběh atraktivní, už jen díky davům demonstrantů, kteří pronikli do prezidentského paláce a poskytli novinářům atraktivní záběry, jak se koupou v prezidentském bazénu nebo cvičí v prezidentské posilovně.

Některá média však zcela pominula drobný fakt – na problémech země, závislé do značné míry na zemědělství, se výrazně podepsal i neuvážený zákaz chemických hnojiv. To je přitom mimořádně zajímavé. Ať se nám to líbí nebo ne, chemická hnojiva umožňují vysoce produktivní zemědělství, díky kterému máme dostatek poměrně laciných potravin. Jistě, má to i svoje vedlejší ekologické náklady, ale biohospodářstvím prostě všechny lidi nenakrmíte.

Srílanský experiment je tak neuvěřitelným hazardem, který je navíc první svého druhu na světě a umožňuje nám tak v přímém přenosu sledovat dopady gigantického experimentu, který přitom žije ve vlhkých snech některých radikálnějších eko-bojovníků i u nás. To bychom se ale o tom museli dozvědět…

Jak si stojí česká média?

Při popisu důvodů, které vedly k výbuchu lidového hněvu na Srí Lance, novináři neopomněli korupci, snižování daní, vysoké státní půjčky v Číně (Deník N). 

Aktualne.cz vidí problém v tom, že „na kolena srazil Srí Lanku fakt, že po sobě jdoucí vlády nediverzifikovaly vývoz a spoléhaly na tradiční zdroje financí, jako je čaj, textil či turistika. Tvrdou ránu pak zasadila srílanskému hospodářství pandemie covidu-19, která se negativně odrazila na cestovním ruchu.“ To samé tvrdí i Echo24.cz (v obou případech jde zjevně o převzetí zprávy ČTK z 22. 6. a později 9. 7. 2022).

Na druhou stranu Hospodářské noviny zmínily, že „Dalším šokem pak byl loňský zákaz chemických hnojiv ve prospěch těch přírodních.“ V článku ze 17.6. ale ještě zmiňovaly pouze „drahá hnojiva“. I Finmag zmiňuje, že „Srí Lanka je v těžké ekonomické krizi, pod níž se podepsal i neuvážený zákaz dovozu chemických hnojiv.“

Zajímavé je, že to nezmiňuje Česká televize, která přitom loni v září přinesla zprávu, že chystaný zákaz umělých hnojiv „vyvolává obavy z katastrofy širších rozměrů“. Český rozhlas zákaz umělých hnojiv zmínil: „Dále přinutil místní farmáře, aby pěstovali plodiny pouze organicky, když zakázal dovoz chemických hnojiv. Což znamenalo obrovský problém doprovázený masivním poklesem produkce a Srí Lanka musela poprvé ve své historii začít dovážet rýži.“

Zákaz umělých hnojiv zmiňuje i Euro (27. 6.), Hrot (27. 6.) a Ekolist.cz (14. 6.).  Zákaz hnojiv zmínil i text Seznamzpravy.cz: „Podle některých místních navíc ani nešlo o žádné ušlechtilé snahy o šetrnost. Radžapaksova vláda prý jen neměla peníze na nákup chemických hnojiv, a tak přišla s touto zástěrkou. „Čajový průmysl to hrozně poškodilo. Sice se o to pokoušejí i jiné země, ale ty mají plán třeba na 40 let. Náš prezident se o ekologický zázrak pokusil přes noc.“

Zákaz hnojiv nezamlčel ani idnes.cz. Krátce zmínily zákaz hnojiv i novinky.cz.

Začali jsme deníkem N, vraťme se k němu. Abychom byli poctiví, umělá hnojiva zmiňuje, ale jejich zákaz taktně zamlčuje: „S prohlubováním ekonomické krize zkoušela různá řešení. Třeba omezit dovoz umělých hnojiv, což způsobilo velký úbytek úrody a vyvolalo ještě větší potřebu dovozu potravin, jenže na ten už také nebyly peníze.“ Kdyby se toho tak chopili naši oblíbení factcheckeři, jistě by se na tom vyřádili…

Kde se stala chyba?

Suma sumárum, většina médií zákaz hnojiv zmiňuje, byť by jeden čekal, že se mu budou věnovat obsáhleji. Ta, která mlčí, to jistě nemusí dělat z nějakého ideového přesvědčení, jako spíše proto, že to zkrátka nebylo v ČTK, odkud většina médií přebírá základní informace.

Přesto je to zajímavé, když o kolapsu organického experimentu na Srí Lance přitom píše třeba BBCForeign Policy nebo Le Mond… Naopak se o něm zmiňují v ČR weby a blogy různého stupně bizarnosti, což by mělo vést tradiční novináře k zamyšlení se nad tím, jestli náhodou někde nedělají chybu i oni sami…

Převzato z Konzervativních novin.

Výše vyjádřené názory a postoje jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.

Přečtěte si také

„Nerozhodovali lidé z praxe. Covid neřídili doktoři, ale politici,“ říká bývalá předsedkyně etické komise České lékařské komory
„Nerozhodovali lidé z praxe. Covid neřídili doktoři, ale politici,“ říká bývalá předsedkyně etické komise České lékařské komory

„Bylo dovezeno pět tisíc balení léčiva HUVEMEC z Bulharska. Nakonec se řeklo, že bude pouze pro nemocniční podání, což vlastně proti hlavnímu smyslu jeho fungovaní, protože působí nejlépe jako prevence a při časném podání, tak aby se nemoc nemohla rozvinout,“ vysvětluje doktorka Stehlíková...

Mezinárodní apely a články v médiích velmi pomáhají – rozhovor s dcerou čínské vězeňkyně svědomí
Mezinárodní apely a články v médiích velmi pomáhají – rozhovor s dcerou čínské vězeňkyně svědomí

Chuej Li nedávno vypovídala na půdě Poslanecké sněmovny o perzekuci, které její matka čelila v Číně a která dopadala i na ni, v době, kdy byla dítětem. V rozhovoru nám prozradila své pocity a více detailů.

Ověřovatel pravdy se mýlí? Migrační odborník si „posvítil“ na výroky Demagoga
Ověřovatel pravdy se mýlí? Migrační odborník si „posvítil“ na výroky Demagoga

Právník Robert Kotzian podrobil analýze fact-checking projektu Demagog.cz, který si měl „posvítit“ na výroky Aleny Schillerové ohledně migračního paktu. Míní, že i „strážci pravdy“ se mohou mýlit.

Antikoncepce: Dezinformace a lékařské zastírání
Antikoncepce: Dezinformace a lékařské zastírání

Proč by se nemělo říct nahlas, že hormonální formy antikoncepce, jako jsou pilulky, kožní náplasti, injekce, implantáty nebo nitroděložní tělíska, mívají často vedlejší účinky?

Bobr v krajině. Nakolik je k užitku a nakolik škodnou?
Bobr v krajině. Nakolik je k užitku a nakolik škodnou?

„To, že bobr vytváří mokřad, je třeba porovnávat s tím, jak stát realizuje zadržení vody v krajině. Je třeba vzít na zřetel, že sucho je velkou hrozbou pro naši krajinu. Přínos mokřadů je skutečně velký.“