Česká republika změnila rozhodnutí ohledně vyzbrojení armády. Zruší vyhlášený tendr na nákup nových bojových vozidel pěchoty pro Armádu ČR. Chce zvolit formu přímého vyjednávání s vládou Švédského království o dodávce vozidel firmy BAE Systems a pokusí se formou G2G nakoupit švédská bojová vozidla CV-90 BAE Systems.
Stejné stroje hodlá ze Švédska nakoupit i sousední Slovensko, vláda proto chce následný postup se slovenskou stranou koordinovat, jak uvádí ve své zprávě z jednání.
Další strategií modernizace Vzdušných sil Armády ČR je rozhodnutí vlády, že namísto jednání o prodloužení stávající smlouvy na pronájem švédských nadzvukových letounů JAS-39 Gripen budou zahájena jednání s partnery v USA o pořízení 24 nadzvukových víceúčelových letadel 5. generace Lockheed Martin F-35 Lightning II.
„Je to zásadní krok pro modernizaci české armády. Jsou to rozhodnutí, která budou mít dopad na posílení naší obranyschopnosti v příštích letech či desítkách let. Je to i krok k plnění aliančních závazků a jsou to také důležitá rozhodnutí v této době, kdy bezpečnost Evropy, a tedy i bezpečnost České republiky, čelí novým výzvám, které způsobila ruská agrese na Ukrajině,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.
„Jde o létající velitelské středisko, které představuje kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany, špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště a zároveň je součástí široké sítě internetu strojů včetně bezpilotních prostředků, a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů,“ charakterizuje tyto nové letouny generálmajor Karel Řehka pro ekonomickydenik.cz.
Služba v Litvě se prodlouží
Vláda současně vzala na vědomí informaci ministryně obrany Jany Černochové, že Litva požádala o dvouměsíční prodloužení mise, kterou čeští piloti s gripeny od 1. dubna plní v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO na litevské základně Šiauliai.
Původně mělo být plnění tohoto operačního úkolu ukončeno 31. července, ale protože žádná spojenecká země nebyla schopna po České republice tento úkol v Litvě převzít, protáhne se až do 30. září. Od října 2022 má ochranu vzdušného prostoru pobaltských států převzít Dánsko.
Ministryně obrany Jana Černochová 21. 7. informovala vládu, že nadzvukové letouny české armády budou v rámci tzv. Air Policingu chránit vzdušný prostor nad pobaltskými zeměmi až do konce září. Vyhověla žádosti litevské strany o prodloužení o dva měsíce a české gripeny se tedy nevrátí koncem července.
Litva, Lotyšsko a Estonsko nemají vlastní kapacity pro zajištění ochrany vzdušného prostoru nad Pobaltím, to zajišťují členské země NATO. Od srpna však neměl Českou republiku kdo vystřídat. Litevský ministr obrany proto požádal, zda by bylo možné prodloužit působení české armády o dva měsíce, do konce září 2022. Od října převezme dohled nad pobaltským vzdušným prostorem Dánsko, uvedla zpráva MO.
„Pokračování v plnění tohoto úkolu potvrzuje, že Česká republika patří ke spolehlivým partnerům v NATO, což je právě v době ruské agrese na Ukrajině dvojnásob důležité,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.
Prodloužení nevyžaduje nové schválení vládou a parlamentem, lze jej uskutečnit na základě již schváleného mandátu platného od 1. dubna do konce září. Stačí rozhodnutí ministryně obrany, která přesto informovala poslance příslušných výborů i vládu.
Vzdušné síly Armády České republiky jsou schopny výše uvedený požadavek zabezpečit, proto se ministryně rozhodla žádosti vyhovět. Zvýšené náklady budou v maximální možné míře hrazeny Litvou.
