V době covidové se stala otázka přirozené imunity velmi důležitou. Silná imunita může potlačit nejrůznější infekce, o viru SARS-CoV-2 nemluvě. S tím, jak virus mutuje, očkovací látky proti němu již neúčinkují a o to více se musíme spoléhat na schopnost vlastního těla bránit se.

Přirozená imunita lidského těla je nespecifická a účinně likviduje všechny viry. Řekněme například, že přirozená imunita dokáže bojovat proti všem virům – A, B, C, D atd. Očkování se používá k posílení imunity organismu proti určitému typu viru. Například trénuje imunitní systém k produkci velkého množství specifických protilátek, které bojují pouze proti viru typu B, ale už neúčinkují proti typům virů A, C, D atd.

Použijme analogii. Ve škole se studenti připravují na zkoušky. Učitel učí žáka, že 1+1=2. „Udělej to stokrát, 1+1 se rovná 2“. Žák si to dobře zapamatuje. Jenže u zkoušky dostane otázku: 2+3=?. „Ach, promiňte, to nevím, nikdo mě neučil, jak se počítá 2+3.“

Podstatou výuky je neopakovat stejnou matematickou úlohu pořád dokola, ale naučit žáky, jak reagovat na jakoukoli otázku tohoto typu, v tomto případě sčítání. Je to jako v přísloví: Dej člověku rybu a zítra bude mít zase hlad. Nauč člověka rybařit a nasytíš ho na celý život.

Princip očkování proti covidu-19 je jako dát lidem přímo rybu (protilátky), což samozřejmě řeší hladovění hladovějícího člověka, ale poté, co se ryba sní (protilátky nakonec zmizí), člověk bude opět na stejném bodě.

Místo rozdávání ryb je tedy třeba lidi naučit „rybařit“, stát se soběstačnými a posílení vlastní imunity je jako naučit se rybařit.

Proč je přirozená imunita důležitá

Přirozená imunita je nejlepším způsobem, jak se bránit rychlé mutaci a šíření virů. Každý z nás má v těle vrozené antivirové síly, jakési speciální jednotky Navy Seal, které působí jako náš přirozený obranný systém, který je mnohem silnější než pilulky Paxlovid proti covidu.

Paxlovid je jako jediný vnější voják. Není to zázračná pilulka a stále by se spoléhal na správné fungování našeho vrozeného systému jako na předpoklad, aby mohl fungovat. Jinými slovy, pokud naše vlastní protivirová imunita nefunguje správně, nepomohl by ani vnější pomocník.

Klíčovou složkou přirozené imunity jsou interferony, které představují první linii obrany proti virovým infekcím. Pomáhají našim buňkám v první linii v dýchacích cestách přejít do protivirového stavu. Jak to funguje?

Interferony I. a III. typu (IFN) jsou protivirové, zatímco interferony II. typu mohou navíc bojovat také proti bakteriím, prvokům a parazitům. Poté, co se interferony typu I a III naváží na buněčné receptory, vyvolají sekreci antivirových proteinů, které aktivují oligoadenylát syntetázu (OAS), která po aktivaci polymerizuje jako malý magnet a vytváří tetramer, čímž dále podporuje degradaci virové mRNA. Bez RNA není virus, čímž se brzdí virová replikace.

Kromě toho interferony také pomáhají snižovat závažnost onemocnění. Čím vyšší je hladina genové exprese interferonu během první fáze infekce, tím nižší je míra závažného onemocnění.

Pobyt v lese posiluje „přirozenou vakcínu“ organismu

Posílení přirozeného imunitního systému těla nás časem ochrání před všemi druhy virových infekcí. Jak si tedy můžeme naši přirozenou imunitu posílit?

Zdravá strava, dostatek spánku a altruistické smýšlení mohou pomoci zvýšit naši vlastní schopnost produkovat interferony a posílit naši schopnost bojovat s viry. Kromě toho existuje více způsobů, jak si mladí i starší mohou posílit přirozenou imunitu. Hladinu interferonů v lidském těle zvyšuje například cvičení a pohyb obecně.

Graf: Zvýšená hladina exprese interferonů typu I po cvičení. (První sloupec nákaza chřipkou se cvičením, druhý sloupec nákaza chřipkou bez cvičení.)

Ve studii z roku 2015 publikované v časopise PLOS ONE byly obézní myši infikovány virem chřipky A a vědci zjistili, že cvičení zvýšilo úroveň genové exprese interferonů typu I v plicích myší, zvýšilo antivirovou výkonnost a snížilo u obézních myší závažnost infekce virem chřipky A.

V jiné studii se 16 zdravých mužů účastnilo programu pravidelného nenáročného cvičení. Po cvičení jim byla testována jejich periferní krev. Bylo zjištěno, že hladina exprese interferonů se významně zvýšila a vrátila se na předchozí úroveň až 2 měsíce po ukončení cvičení.

Zvýšená hladina exprese interferonů typu II po cvičení. (sloupce –⁠ před cvičením, těsně po cvičení, 2 měsíce po cvičení)

Pohyb v lese přináší další zdravotní přínosy. Japonská studie publikovaná v roce 2007 v časopise International Journal of Immunopathology and Pharmacology zkoumala účinky pobytu v lese na funkci lidské imunity. Účastníci výzkumu se zúčastnili výletu do lesa po dobu 3 dnů a 2 nocí. Následně bylo zjištěno, že počet a funkce „přirozených zabijáků“ (NK buněk) se u subjektů výrazně zvýšil ve srovnání s obdobím před výletem.

Příznivé účinky 3denního pobytu v lese na NK buňky mohou trvat déle než týden a až jeden měsíc.

Mezi interferony I. typu a NK buňkami existuje úzká interakce, která zajišťuje účinnou ochranu před virovou infekcí.

V počáteční fázi infekce stimuluje interferon I. aktivitu NK buněk. Přímý účinek IFN-gama produkovaného NK buňkami sehraje komplexní protivirovou roli. V pozdější fázi infekce se produkce IFN-gamma snižuje, ale zvyšuje se cytotoxická funkce NK buněk, které působí protivirově prostřednictvím přímého zabíjení.

Pandemie nemoci covid-19 držela některé lidi doma v uzavřeném režimu více než dva roky a jejich imunita byla v důsledku toho značně zasažena. Proto může být pravidelná rodinná nebo skupinová túra v lese velmi prospěšná pro posílení imunity a odbourání chronického stresu.

Meditace může posílit imunitu

Existuje rozsáhlá genomická studie, v níž bylo zjištěno, že meditační pobyt s metodou Inner Engineering aktivuje silnou odezvu imunitního systému. Vědci zjistili, že po meditaci klesly reakce na oxidační stres, detoxikaci a dráhy regulace buněčného cyklu.

Pozoruhodné je, že 220 genů přímo spojených s imunitní odpovědí, včetně 68 genů souvisejících s interferonovou signalizací, mělo tendenci růst, přičemž u zánětlivých genů nedošlo k žádným významným změnám exprese. Tato robustní síť imunitní odpovědi specifická pro medikaci je u pacientů s roztroušenou sklerózou a těžkou formou covidu významně narušena.

Bez ohledu na to, kolik dávek vakcín je podáno nebo kolik antivirotik je dávkováno, jedná se pouze o jeden typ opatření k prevenci virů, o jeden typ vnějšího pomocníka k likvidaci viru. Všichni však máme vrozený, Bohem daný, výkonný systém pro boj proti všem různým typům virů a mutantů. Pokud se o ně budeme dobře starat, budou pro nás pracovat dnem i nocí a poskytnou nám potřebnou ochranu.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.

anglického originálu na The Epoch Times přeložil a upravil Ondřej Horecký.