Petr Homola

22. 9. 2022

Převzato z Konzervativních Novin

Nina. Tak si nechává říkat Yue Chenová, která byla 12. září jmenována Josephem Bidenem do funkce ředitele odboru pro klimatická rizika v Úřadu měnové kontroly (Office of the Comptroller of the Currency – OCC).

OCC je důležitý bankovní regulátor, který už od roku 1863 dohlíží na více než 1 200 amerických bank a federálně licencovaných poboček zahraničních bank ve Spojených státech.

Kazaška neprošla…

O tomto úřadu jsme naposledy psali v souvislosti se Saule Omarovou, Američankou, narozenou v Kazachstánu, kterou do čela této veledůležité instituce chtěl loni jmenovat Joseph Biden. Jeho kandidátka neměla chybu, tedy až na to, že kradla v obchodech boty. Namísto Kazašky Omarové Senátem Kongresu nakonec neprošel nikdo a úřad řídí zastupující ředitel Michael Hsu.

Ředitelka Yue Chenová bude mít na starosti vývoj nového bankovního systému pro hodnocení rizik způsobených změnou klimatu. Popis funkce by se dal tedy přeložit jako „hlavní metodik pro hodnocení klimatického skóringu u klientů bank pro zjištění jejich úvěrové bonity“. Jinak řečeno, Chenová bude, jako zástupce federální vlády, nařizovat komerčním bankám, komu úvěr dají a kdo ho bude mít dražší.

Z hlediska zavedených pravidel volného trhu jde pochopitelně o další hrubý zásah do spravedlivé hospodářské soutěže amerických podnikatelů, neboť rozhodování bank bude nově zatíženo politickým panelem ochrany klimatu.

Na koho to padne…

Klimaticky nezodpovědní žadatelé o úvěr budou perzekuováni, resp. tato perzekuce bude prakticky cílená na politickou opozici především z Republikánské strany, kde ve většině mají ochranu klimatu za největší zhovadilost posledních padesáti let, hned po omylech v ropné krizi z roku 1979, kdy Jimmy Carter (také) radil lidem chodit doma ve svetru.

Joseph Biden považuje bankovní dohled podmíněný vztahem klientů k ochraně klimatu za nedílnou součást bankovních pravidel. Tvrdí, že katastrofická povětrnostní událost, která bankám způsobí vyšší ztráty, než se očekávalo, by mohla ohrozit stabilitu celého finančního systému.

To zní sice na první čtení rozumně, ale rizika zásahu tzv. vyšší moci, mezi něž patří např. válka, povstání, rabování, stávka odborů, přírodní katastrofa, apod., je už dnes součástí kalkulaček všech bankéřů, kteří u těch investic, u kterých je vyšší riziko vlivu vyšší moci, řeší vyšším úrokem a vhodným pojištěním, přičemž u takových investic si banky často vyhrazují dokonce právo určit konkrétní pojišťovnu, či sdružení pojišťoven, které jsou připravené takto vzniklé škody likvidovat.

Představa Josepha Bidena, že ve Spojených státech existují banky, které v cenách svého portfolia produktů nezohledňují riziko tornáda, záplavy nebo požáru, odpovídá oprávněnosti podezření, že tato bankovní politika Josepha Bidena vůbec necílí směrem, který Biden nastiňuje.

Četnost přírodních pohrom v USA v podstatě vylučuje, aby kdokoliv získal úvěr bez náležitého pojištění investice a tak se k očekávané nové metodice určování „klimatického rizika“, kterou by měla vypracovat nově jmenovaná Yue Chenová, vzhlíží v bankovním prostředí s velkým očekáváním.

Klimatická divize

V rámci „mobilizace mohutné integrace“ hysterických „obav z klimatických změn do jednotných systémů finanční a jiné státní regulace“, jde pochopitelně o první nesmělé krůčky, které se budou v prvních letech týkat výhradně odpůrců klimatických změn. Po čase však dostihnou i ty, kteří dnes nenávidí děti, protože uhlíkový otisk batolat patří mezi klimaticky vůbec nejbolestivější.

Související témata

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.