Podle ekonoma, odborníka na Čínu a autora Clydea Prestowitze Spojené státy nevěnovaly dostatečnou pozornost rostoucí hrozbě ze strany čínských zpravodajských služeb.

„Jednou z věcí, která mi na americko-čínských vztazích vadí, je neznalost americké strany ohledně … hranic, kam až jsou Číňané ochotni zajít, aby získali zpravodajské informace,“ řekl Prestowitz 20. září v pořadu „American Thought Leaders“ na EpochTV .

V této souvislosti poukázal také na nedávnou zprávu o nákupu zemědělské půdy čínským subjektem v blízkosti základny amerického letectva v Severní Dakotě.

„Číňané skupují půdu v blízkosti amerických základen. Tato půda není kupována za účelem pěstování pšenice. Sledují základny,“ poznamenal.

Podle Prestowitze, který v době Reaganovy vlády působil jako poradce ministra obchodu a v současnosti vede Institut pro ekonomickou strategii, čínský režim vynakládá na zpravodajské účely obrovské prostředky.

„Minulý týden byly vydané statistiky, dle kterých Čína vydává více peněz na domácí bezpečnost než na svou armádu, námořnictvo a vojenskou bezpečnost. A veškeré úsilí, které je vynakládáno na domácí bezpečnost, je věnováno shromažďování zpravodajských informací,“ řekl.

„Čína shromáždila miliony, možná miliardy kategorií utajovaných informací. Takže znají vaše jméno. Mají vaše číslo sociálního pojištění.“

Americké společnosti poslušně sloužící Pekingu

Ve své knize nazvané „Svět vzhůru nohama: Amerika, Čína a boj o globální vedení“ Prestowitz poukázal na další výzvu, kterou Čína představuje: podřízení se amerických společností Pekingu. Jako příklad uvedl společnost Apple Corporation.

Koncem 90. let minulého století Apple přesunul své výrobní závody z Kalifornie do Číny, aby využil výhod levné pracovní síly, uvedl Prestowitz. Nebylo to překvapivé vzhledem k tomu, že čínský režim „nabízel pozemky zdarma, žádné daně po dobu 25 let, infrastrukturu za poloviční cenu“.

Výsledkem je podle něj to, že „Čína může společnost Apple přimět, aby dělala, co se jí zlíbí. A tak se Apple svým způsobem dostal do politického zajetí Číny“.

To omezuje moc americké vlády nad společností Apple. „Když Apple vypovídá před Kongresem nebo lobbuje u amerických vládních subjektů, prezentuje se jako americká společnost, ale úředníci musí mít na paměti, že je svým způsobem více podřízena Pekingu než [Washingtonu].“

Dále poukázal na to, že nejen Apple, ale i další společnosti – včetně General Electric, General Motors, Boeing a dalších velkých výrobních společností – jsou na Číně velmi závislé a „všechny podléhají nátlaku Komunistické strany Číny“.

„Stíhačka F-35 [společnosti Lockheed Martin] má součástku, která se vyrábí v Číně. To napovídá o rozsahu pronikání čínských výrobků,“ řekl Prestowitz.

„Kalifornie a mnoho dalších států silně tlačí na nasazování solárních panelů. Kde se všechny solární panely vyrábějí? Jsou vyrobeny v Číně,“ dodal.

Zvýšení výroby v USA, omezení závislosti na Číně

Jako protiváhu hrozbě ze strany čínského režimu Prestowitz navrhuje průmyslovou politiku, která by podpořila zvýšení výroby ve Spojených státech a zároveň omezila závislost na Číně.

Tuto roli by podle něj mohl sehrát nedávno schválený zákon CHIPS and Science Act, který na podporu domácího polovodičového průmyslu vyčlení 280 miliard dolarů ve formě dotací, daňových úlev a výzkumných grantů. Zákon podle něj „velmi rychle povede k minimálně zdvojnásobení – pravděpodobně více než zdvojnásobení – výroby polovodičů v USA“.

Podobný přístup by se měl uplatnit i u dalších technologií, jako jsou telekomunikace, dodal Prestowitz.

Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.