Peking v rámci tříměsíční bezpečnostní kampaně před celostátním sjezdem strany zatkl 1,43 milionu Číňanů. Ne všichni zadržení však byli zločinci.
V souvislosti s 20. celostátním sjezdem Komunistické strany Číny (KS Číny), který má začít 16. října, zpřísnil Peking bezpečnostní opatření. Režim zahájil „stodenní operaci“, která začala 25. června.
Ministerstvo veřejné bezpečnosti na tiskové konferenci 27. září vyzdvihlo „úspěch“ kampaně: do dnešního dne bylo v rámci této operace vyřešeno více než 640 000 údajných „trestních případů“ a zatčeno více než 1,43 milionu osob.
Mnozí z takzvaných podezřelých jsou však obyčejní čínští občané, například disidenti, aktivisté, předkladatelé petic, křesťané a stoupenci Falun Gongu.
Nepřátelé lidu
Režim tvrdí, že tato operace je „tvrdou pěstí“, která je nutná k ochraně zranitelných skupin, jako jsou ženy, nezletilí, starší lidé a zdravotně postižení.
Čínské vydání deníku Epoch Times zjistilo, že policie se zaměřila na mnoho osob, které nejsou pachateli trestných činů. Byli mezi nimi lidé, kteří se odvážili promluvit a hájit zájmy občanů v nouzi.
Například právník Čchen Ťia-chung je od 24. září pohřešován poté, co policie navštívila jeho dům v jihočínské provincii Kuan-si.
Čchen byl již dříve zadržen za „podněcování k podvracení státní moci“, protože se zastal obětí „represe 709“, hromadného zatýkání právníků a aktivistů za občanská práva v roce 2015.
Siang Ťin-feng, aktivista za občanská práva z provincie Fu-ťien na jihovýchodním pobřeží Číny, byl 1. září zatčen místní policií ve městě Lung-jen. Důvod zatčení není znám. Siangův bratr řekl Epoch Times, že úřady informovaly rodinu pouze o tom, že jeho zadržení potrvá měsíc.
Společenský rizikový faktor KS Číny: předkladatelé petic
Podávání petic pekingské vládě se pro mnoho Číňanů, kteří věří, že jejich hlas musí být úřady vyslyšen, stalo rutinou. I oni se však stali terčem nejnovější akce.
Chu Ťien-kuo, aktivista ze Šanghaje, řekl: „Obranou našich práv bojujeme za demokracii a svobodu, které jsou našimi největšími životními nadějemi.“
Deníku Epoch Times 28. září řekl, že u jeho garáže už čtrnáct dní stojí policie, která ho dnem i nocí sleduje, jen aby mu zabránila odjet do Pekingu a podat petici vládě.
Podle Chua jsou pod 24hodinovým policejním dohledem i někteří další šanghajští žadatelé, například Jang Jung-lan, Ku Kuo-pching, Pcheng Miao-lin a jejich dcera Pcheng Ťün.
Chu řekl: „Řekl jsem těmto komunistům, že jsou to všechno defraudanti a zloději, kteří si nechávají peníze v zahraničí a šikanují lidí. V důsledku toho poslali více lidí [do mého domova]. Před dveřmi dokonce zaparkovala dodávka, která nás hlídala.“
Podle knihy „Petitions, Democracy, and the Rule of Law: China Topics“, kterou v roce 2013 vydalo nakladatelství City University of HK Press, dosahuje od roku 2005 počet petic v Číně až 10 milionů ročně.
Nulový covid vs. nulový počet předkladatelů petic
Jen v roce 2021 bylo více než 3,8 milionu stížností adresovaných konkrétně státním protikorupčním orgánům, Ústřední komisi pro disciplinární inspekci a Národní dozorčí komisi KS Číny.
Režim tvrdil, že hlavní příčinou masových incidentů jsou zkorumpovaní úředníci na nejnižší úrovni.
Aby potlačili korupci, zahájili místní úředníci kampaň za „nulový počet předkladatelů petic“.
Například provincie Šan-si přijala v roce 2020 iniciativu „nulový počet předkladatelů petic“ jako jeden z hlavních úkolů stálého výboru KS Číny v provincii.
V letošním roce úřad pro vzdělávání Ťi-jüan v provincii Che-nan také podpořil tuto iniciativu, aby zajistil řádné provádění politiky nulového covidu.
Wu Šao-pching, právník zabývající se lidskými právy ve Spojených státech, uvedl, že přísná kontrola ze strany čínského režimu uvádí celou společnost do stavu napětí a strachu. Pandemie je podle něj jen záminkou k ovládání lidí.
Věří, že si KS Číny plně uvědomuje, že „hněv a protesty lidí mohou vést ke zhroucení režimu“, řekl.
V rozhovoru pro Hlas Ameriky v roce 2009 právník Ťiang Tchien-jung uvedl, že mnoho předkladatelů petic bylo nakonec „osvíceno“ desetiletími petic.
Vysvětlil: „Uvědomili si, že nejenže jsou řadoví úředníci zkorumpovaní, ale že je to tím temnější, čím více se prosazují jejich petice.“
Ťiang, který se rovněž stal obětí represí v rámci akce 709, je od roku 2019, kdy byl po dvou letech propuštěn z vězení, v domácím vězení a pod nepřetržitým policejním dohledem.
Na této zprávě se podíleli Chaj-čung Ning a Čchang Čchun.
Tento článek vyšel původně na theepochtimes.com pod názvem: Beijing Arrested 1.43 Million People in a 100-Day Security Campaign Ahead of National Meeting.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.u
