Takzvaná „zlatá éra“ čínsko-britských vztahů skončila, prohlásil v pondělí britský premiér Rishi Sunak.
Sunak však odmítl podle svých slov „zjednodušenou rétoriku studené války“ a prohlásil, že se bude stavět proti britským konkurentům s „pevným pragmatismem“ namísto „velké rétoriky“.
Při svém prvním významném zahraničněpolitickém projevu na každoročním banketu lorda starosty v londýnské Guildhallu Sunak rovněž přislíbil, že „bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude třeba“, a slíbil, že v příštím roce zachová nebo zvýší vojenskou podporu.
Ve svém projevu se však výrazně zaměřil na komunisty ovládanou Čínu, která podle něj „nápadně soupeří o globální vliv s využitím všech pák státní moci“.
„Řekněme si to jasně. Takzvaná zlatá éra skončila, stejně jako naivní představa, že obchod automaticky povede ke společenským a politickým reformám,“ řekl Sunak a dodal: „Neměli bychom se však spoléhat ani na zjednodušující rétoriku studené války.“
Premiér uvedl, že si uvědomuje, že autoritářský režim představuje „systémovou výzvu pro naše hodnoty a zájmy“, a jako příklad uvedl potlačení protestů proti nulovému covidu a nedělní zatčení a zbití novináře BBC.
Zároveň však uvedl, že Spojené království „nemůže jednoduše ignorovat význam Číny“ pro světové záležitosti, globální ekonomickou stabilitu nebo otázky, jako je změna klimatu.
„Pevný pragmatismus“
Sunak se vyslovil proti tomu, co označil za „krátkodobé nebo zbožné přání“, a uvedl, že protivníci a konkurenti Spojeného království plánují dlouhodobě.
Řekl, že Spojené království „učiní evoluční skok ve svém přístupu“, včetně posílení obrany „našich hodnot a otevřenosti, na nichž závisí naše prosperita“ a domácí ekonomiky, a postaví se konkurentům „ne s velkohubou rétorikou, ale s robustním pragmatismem“.
Premiér uvedl, že vláda „oživuje“ evropské vztahy Spojeného království, „zaujímá dlouhodobější postoj“ k Číně, posiluje odolnost a ekonomickou bezpečnost Spojeného království a buduje vztahy v indo-pacifickém regionu.
S odkazem na nedávné rozhodnutí vlády nařídit čínské společnosti, aby prodala největší britskou společnost vyrábějící mikročipy, kterou koupila, a také na svou nedávnou návštěvu Indonésie Sunak uvedl, že Spojené království, Spojené státy, Austrálie, Japonsko a mnoho dalších zemí budou „zvládat zostřující se konkurenci“ pomocí diplomacie, angažovanosti a zlepšování odolnosti, zejména ekonomické bezpečnosti.
Více podrobností bude uvedeno v aktualizovaném vládním Integrovaném přezkumu bezpečnosti, obrany, rozvoje a zahraniční politiky, uvedl Sunak.
Tento projev znamená zřetelné zmírnění rétoriky od doby, kdy ve své předvolební kampani prohlásil, že čínský režim představuje „největší hrozbu pro bezpečnost a prosperitu Británie a světa v tomto století“, a od nedávného popisu čínského režimu jako „největší státní hrozby pro naši ekonomickou bezpečnost“.
Je to také v kontrastu s jeho „jestřábí“ předchůdkyní Liz Trussovou, která v dubnu vyzvala k vytvoření „globálního NATO“ k řešení mezinárodních hrozeb a varovala Komunistickou stranu Číny před invazí na Tchaj-wan.
Části Sunakova projevu byly zveřejněny již dříve v pondělí v tiskové zprávě. Předsedkyně Výboru pro zahraniční věci Alicia Kearnsová v komentáři k premiérovu přístupu „rázného pragmatismu“ uvedla, že podle jejího názoru by Spojené království mělo s Čínou spolupracovat, ale vyzvala Sunaka, aby ve vztazích vytyčil „červené linie“.
Kearnsová souhlasí s pragmatickým přístupem, jak uvedla pro BBC, a dodala, že angažovanost s Čínou by měla znamenat „vést tyto tvrdé rozhovory“ a „vytyčit červené linie“.
„Nechceme, aby na britské půdě fungovaly nelegální policejní stanice. Nechceme vidět, jak jejich generální konzul bije ty, kteří v naší zemi hledají útočiště. A nechceme vidět naše fantastické novináře, jako je [Edward Lawrence], zmlácené na čínských ulicích. [A] že musí uznávat a respektovat lidská práva,“ prohlásila Kearnsová.
V neděli byl reportér BBC Edward Lawrence zatčen a údajně zbit čínskou policií, když připravoval reportáž o protestech v Šanghaji.
Není jasné, jak bude Sunakova politika vůči Číně vypadat v praxi, ale premiérova zmírněná rétorika se setkala s ostrou kritikou bývalého předsedy Konzervativní strany sira Iaina Duncana Smithe, který vyjádřil zklamání nad Sunakovým tónem vůči Pekingu.
„Netuším, jestli má britská [vláda] smysl pro ironii, pokud ne, měla by,“ uvedl tento jestřáb na Twitteru.
„Když byl novinář BBC zmlácen při reportáži o protestech, britská [vláda] se svázala do uzlíku a snažila se vysvětlit svou [sic] politiku vůči Číně jako robustní pragmatismus, to byste nevymysleli.“
V rozhovoru pro Channel 4 News Duncan Smith řekl, že robustní pragmatismus může znamenat „cokoli, co chcete, aby to znamenalo“, a dodal: „To mi připadá, že se to dost blíží spíše k usmiřování.“
Na otázku, zda si skutečně myslí, že se to blíží k usmiřování, Duncan Smith odpověděl: „Myslím si to, protože si myslím, že svobodný svět příliš dlouho zavíral oči před zneužíváním a hrozbami ze strany Číny.“
S odkazem na sankce, které Peking uvalil na něj a další politiky kvůli jejich kritice dodržování lidských práv ze strany Komunistické strany Číny, Smith sdělil, že čínský režim „s námi bude jednat jako se slabými“, pokud Spojené království nebude jednat „jasně a rozhodně“.
„A pokud to udělají, udělají to proto, že si myslí, že jim nakonec vyhovíme. A já mám prostě pocit, že cesta k ústupkům, kterou jsme prošli ve 30. letech 20. století – když se vůbec poučíme – je taková, že čím více ustupujete diktaturám, které vnucují autoritu svým lidem a zbavují je lidských práv, tím více vplouváte do nebezpečných vod,“ uzavírá sir Smith.
Z původního článku přeložil MiC
