Prezident Miloš Zeman přednesl ze zámku v Lánech své desáté, poslední vánoční poselství. V první části projevu shrnul aktuální události za minulý rok. Ve druhé pak hodnotil 32 let svého působení v politickém životě a zmínil povinnost „složit účty“. Omluvil se za „trochu delší“ projev, který trval zhruba 17 minut.
Mezi nejdůležitější problémy současnosti zařadil Miloš Zeman válku na Ukrajině, energetickou krizi, inflaci, „zelený fanatismus“ způsobený Green Dealem či pokusy opustit výrobu energie nejen z uhelných, ale i jaderných elektráren v sousedním Německu. Zmínil také své negativní stanovisko k úsilí o většinové rozhodování v rámci EU.
Zeman uvedl, že byl stoupencem korektních vztahů s Ruskou federací, zejména kvůli relativně levným dodávkám energetických surovin. Celosvětová bezpečnost a i ČR je však podle něj touto agresí ohrožena. „Proto plně podporuji pomoc ČR Ukrajině. Věřím, že tlak svobodných zemí přiměje Rusko, aby Ukrajinu opustilo,“ zmínil.
V rámci hodnocení svého působení v politice uvedl, že se vždy snažil hájit české národní zájmy – národním zájmem je pro Českou republiku podle Zemana prosazovat export a „mít korektní vztahy se všemi významnými zeměmi světa“. Proto podle svých slov podnikl celou řadu zahraničních cest za doprovodu obchodních delegací. V souvislosti s tím Zeman zmínil úsilí, aby se v rámci EU rozhodovalo většinově, což by mohlo znamenat, že ČR ztratí část své suverenity, protože bude přehlasována většími zeměmi – „Jsem odpůrcem tohoto řešení,“ dodal.
Vyzdvihl vztah s Izraelem. Jde podle něj o „malý a statečný národ, který dal lidstvu mnoho vynikajících osobností“. „Proto jsem se snažil, aby byl náš vztah nad rámec jakýchkoliv jiných vztahů,“ řekl Zeman. „S pokorou a úctou“ podle svých slov také nedávno přijal z rukou izraelského prezidenta nejvyšší izraelské vyznamenání – Řád cti.
V závěru svého projevu se Zeman zmínil o „nulách“ v politice a o těch, na něž bude vzpomínat rád: „Jako každý politik jsem se občas setkával přímo nebo zprostředkovaně i se závistivými a zakomplexovanými nulami, ať už mezi politickými komentátory, mezi neúspěšnými politiky i jinde. Na tyto nuly zapomenu první den svého starobního důchodu. Naopak budu vděčně a s úctou vzpomínat na ty, s nimiž jsem měl tu čest pracovat pro republiku.“
„Milí moji, je čas se rozloučit. A jak jinak než slovy básníka: A kdybychom se víckrát neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost. Sbohem a šáteček,“ zakončil svůj projev prezident.
