Kevin Stocklin

30. 1. 2023

Hnutí za klima a sociální spravedlnost se snaží změnit kabát na povrchu z progresivní ideologie na obezřetný nástroj řízení rizik. To mu umožňuje nejen formulovat svou chmurnou vizi budoucnosti coby bezpečnostního opatření, ale jeho přívrženci z řad podniků a Wall Street pak mohou tvrdit, že nesledují politickou agendu na úkor akcionářů, ale spíše za ně řídí rizika.

Světové ekonomické fórum (WEF) ve své letošní zprávě o globálních rizicích vyložilo nejnovější kapitolu svého plánu krizového řízení. Zpráva nastínila krátkodobá rizika pod názvem „Dnešní krize“ a dlouhodobé hrozby popsala jako „Zítřejší katastrofu“. Na prvních místech krátkodobého seznamu jsou „krize v dodávkách energií“, „krize životních nákladů“ a „krize v zásobování potravinami“; z dlouhodobého hlediska je vrcholnou hrozbou změna klimatu.

Aby tento narativ podtrhl, bývalý viceprezident Al Gore řekl účastníkům konference, že nahromaděné množství emisí CO2 v naší atmosféře „nyní naakumulovalo tolik tepla navíc, kolik by se uvolnilo z 600 000 hirošimských atomových bomb, které vybuchnou na Zemi každý den. To je to, co vaří oceány, vytváří tyto atmosférické řeky a dešťové bomby a vysává vlhkost ze země“.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres tyto poznámky kvitoval a prohlásil, že produkce fosilních paliv je „neslučitelná s přežitím lidstva“.

Zakladatel WEF Klaus Schwab se sice držel více při zemi, nicméně prohlásil, že se nacházíme v „bezprecedentní vícenásobné krizi“. WEF označil rok 2023 za „rok polykrize“.

„Nulové emise“

Zpráva o globálních rizicích uvádí, že nedostatek energie a potravin a následná „krize životních nákladů“ jsou především důsledkem pandemie covidu-19 a války na Ukrajině. Řešením je podle WEF urychlení přechodu od fosilních paliv k větrné a solární energii a včasné dosažení „nulových“ emisí, což pomůže vyřešit nedostatky, snížit inflaci a stabilizovat klima. Někteří jsou však vůči návrhům skeptičtí.

„To je vyloženě směšné,“ řekl deníku The Epoch Times Joel Griffith, výzkumný pracovník nadace Heritage Foundation. „Víme, že inflace, kterou nyní vidíme, je kombinací masivního tištění peněz – centrální banky měly v posledních dvou a půl letech tiskařské stroje na vysokých obrátkách, aby mohly financovat masivní vládní výdaje – a zmíněného dopadu covidu.“

Nicméně, pokud jde o covid-19, „jsou to právě tito světoví lídři, kteří se sešli [v Davosu] a kteří přistoupili k lockdownům,“ řekl Griffith. „Naštěstí nezavedli nulové emise; kdyby zavedli snížení emisí uhlíku, energetická krize by byla ještě horší.“

Plán transformace

V současné době se přibližně 84 % světové energie vyrábí z ropy, plynu a uhlí. Větrná a solární energie, navzdory desetiletím dotací a podpory regulátorů, stále tvoří méně než 5 % spotřebované energie. Navzdory velkým investicím do budování větrných a solárních kapacit jejich nestabilní povaha znamená, že v průměrném roce jsou využitelné pro výrobu elektřiny jen asi po třetinu celkového času.

National Geographic na rozdíl od předpovědí WEF v roce 2021 uvedl, že „katastrofy související s počasím a klimatem se postupem času stávají méně smrtelnými“. Zpráva sice varovala čtenáře, že tento trend se může vždy obrátit, ale připustila, že za posledních 50 let „počet úmrtí spojených s těmito katastrofami klesl téměř třikrát“. Při analýze počtu úmrtí souvisejících s počasím v přepočtu na jednoho obyvatele v letech 2000 až 2010 zpráva nadace Reason Foundation uvedla, že „celosvětový počet úmrtí v důsledku povětrnostních událostí klesl od 20. let 20. století o více než 98 %“.

Pokud jde o „krizi nedostatku potravin“, WEF vydalo společnou zprávu (pdf) s poradenskou společností Bain & Company nazvanou „Přechody u potravin, přírody a zdraví“, v níž se uvádí, že „potravinové systémy již nevyhovují svému účelu – je třeba je transformovat“.

„Potravinářství a zemědělství se společně podílejí na více než 30 % emisí skleníkových plynů a na více než 80 % odlesňování a ztrátě biologické rozmanitosti na celém světě,“ uvádí se ve zprávě. Proto „každá země musí vypracovat a zavést integrovaný plán transformace potravinových systémů“.

Zpráva identifikovala „pět dimenzí úspěchu potravinového systému“, které zahrnují nejen cíle produkce potravin, ale také ekvitu, biologickou rozmanitost, přizpůsobení se klimatu a zdravou výživu. Zpráva tvrdí, že zemědělci, vlády a společnosti musí na této transformaci spolupracovat, a upozorňuje, že se musí změnit i způsob stravování. „Spotřebitelé v zemích s vyššími příjmy si obvykle vybírají stravu s náročnými potravinami, které mají velký ekologický dopad, jako je červené maso,“ napsal WEF s tím, že vlády mohou změnit stravovací návyky lidí kombinací daní, dotací, regulací a „komunikace se spotřebiteli“.

„Riziko přechodu“

Bidenova administrativa si vzala zhodnocení klimatických rizik ze strany WEF k srdci a v souladu s výkonným nařízením prezidenta Joea Bidena po nástupu do funkce začala s transformací všech federálních úřadů: „Politikou mé administrativy je organizovat a nasadit plnou kapacitu agentur pro boj s klimatickou krizí.“ V Bidenově nařízení se prohlašovalo, že „čelíme klimatické krizi, která ohrožuje naše lidi a komunity, veřejné zdraví a ekonomiku, a celkově naši schopnost žít na planetě Zemi“.

To často vede k tomu, že federální úřady jsou odváděny od svého původního účelu k cílům, které jsou často mimo jejich zákonný mandát, jako například nová iniciativa FBI pro „klimatickou spravedlnost“. Jedním z dalekosáhlejších opatření je nové pravidlo americké Komise pro cenné papíry (SEC), která byla původně zřízena za účelem ochrany běžných investorů před podvody s cennými papíry. Nová regule ji nyní vtahuje i do boje proti změně klimatu – vyžaduje, aby všechny společnosti kótované na burze předkládaly auditované zprávy s podrobnými údaji o svých emisích CO2, emisích svých dodavatelů a zákazníků a o tom, jak plánují tato rizika zmírnit.

Správci aktiv spoléhají na vládní nařízení, jako jsou tato, aby ospravedlnili přístup, že „riziko přechodu“ patří mezi hlavní rizika, kterým dnes společnosti čelí. Společnost BlackRock zdůvodnila prioritizaci klimatického rizika v dopise ze srpna 2022 (pdf) vrchním státním zástupcům jednotlivých států tím, že „vlády představující více než 90 % světového HDP se zavázaly přejít v příštích desetiletích na nulové emise“.

„Riziko přechodu se ve skutečnosti omezuje na myšlenku, že budoucí změny v zákonech nebo regulacích sníží hodnotu investic,“ řekl Jonathan Berry, partner společnosti Boyden Gray, deníku The Epoch Times. „V jistém smyslu je riziko přechodu triviálně zřejmý koncept – samozřejmě, že při posuzování rozumnosti investice musíte myslet na možnost budoucích právních změn,“ řekl. „Ale SEC a institucionální investoři při používání tohoto pojmu vždy poukazují na přechodná rizika, na kterých progresivní levici konkrétně záleží.“

„Kdyby se rizika přechodu používala objektivně, slyšeli bychom spíše o riziku zbavování se závislosti Spojených států na Číně, a s ním spojených rizicích pro dodavatelské řetězce, která to přinese, než o přechodu na nulové emise,“ řekl Berry. „Je snazší si představit, že bychom se mohli od Číny ještě více distancovat, než že budeme spěchat se skutečnou realizací Pařížských dohod.“

To, co prezident Biden nazval „neuvěřitelným přechodem“ k větrné a solární energii a elektromobilům, zvýší závislost USA na Číně, která kontroluje mnoho dolů, kde se těží nerostné suroviny, a má dominantní postavení v rafinaci těchto nerostů a jejich výrobě do baterií, solárních panelů a větrných turbín. Fosilních paliv je naproti tomu ve Spojených státech dostatek a mohou nejen uspokojovat naše energetické potřeby, ale také zásobovat exportní trhy, kde se jiné země snaží uspokojit stále rostoucí poptávku. To by se mohlo ukázat jako příležitost, nikoli riziko.

Překlad původního článku: J. S.

Přečtěte si také

Evropský soud rozhodl, že Švýcarsko porušilo lidská práva občanů svou nečinností v oblasti změny klimatu
Evropský soud rozhodl, že Švýcarsko porušilo lidská práva občanů svou nečinností v oblasti změny klimatu

Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že švýcarská vláda porušila lidská práva svých občanů, protože nepřijala dostatečná opatření na jejich ochranu před klimatickými riziky. Úterní rozhodnutí soudu ve francouzském Štrasburku je vítězstvím spolku Verein KlimaSeniorinnen Schweiz.

Budou země EU posílat migranty do třetích zemí po vzoru Itálie?
Budou země EU posílat migranty do třetích zemí po vzoru Itálie?

„Uvidíme, zda vůbec se Itálii bude dařit žadatele o azyl přemísťovat do Albánie. Uvidíme, zda bude plánovaná kapacita přijímacích středisek v Albánii dostačovat. Také bude zajímavé sledovat, zda a jak bude Albánie bránit odmítnutým migrantům v útěku z Albánie do zemí EU.“

„Tohle není můj přítel. Je to jiný člověk!“ Soudní případ dvojí identity
„Tohle není můj přítel. Je to jiný člověk!“ Soudní případ dvojí identity

Přinášíme zajímavý případ ze soudní síně, který se točí kolem vystěhování a údajné dvojí identity.

Místo hasicího přístroje speciální deka. Vědci z Univerzity Karlovy představili svůj nový vynález
Místo hasicího přístroje speciální deka. Vědci z Univerzity Karlovy představili svůj nový vynález

Univerzita Karlova jménem své dceřiné společnosti Charles University Innovations Prague a firmy Walk on Water představila 10. dubna svůj poslední vynález –hasební deku nemající obdoby.

Rodiče si nepřipouštějí zdravotní následky nadváhy u dětí, upozorňují pediatři
Rodiče si nepřipouštějí zdravotní následky nadváhy u dětí, upozorňují pediatři

Problém s váhou, který umocnila koronavirová pandemie, má stále asi čtvrtina dětí. Praxe lékařů nenasvědčuje tomu, že by se situace zlepšila, spíše naopak.