Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických schválila 2. února v poměru 327 : 86 rezoluci „odsuzující hrůzy socialismu“. Návrh předložila republikánská kongresmanka Maria Salazarová. Pro hlasovali všichni republikáni a 109 demokratů.
Salazarová, která vyrůstala na Kubě za Fidela Castra, vysvětlila pro NTD TV, proč navrhla rezoluci: „Protože 44 procent Američanů věří, že Komunistický manifest je lepší než Deklarace nezávislosti.“
Republikáni poukázali na zvěrstva a porušování lidských práv, která jsou historicky běžná pro socialistické státy jako Sovětský svaz, komunistická Čína a Severní Korea.
Socialismus je dle Karla Marxe úvodní fází komunismu, který prosazuje státní vlastnictví výrobních prostředků – tedy kapitálových statků, jako jsou továrny, stroje a další výrobní zařízení.
Podle Marxovy formulace komunistická země ve své konečné podobě stát nepotřebuje; jako přechodný prvek však Marx požadoval „diktaturu proletariátu“, formálně krátkodobý orgán, který má společnost převést z kapitalismu do komunismu. Doposud však žádný komunistický stát tuto první koncepční fázi nepřekročil.
Socialisté, kteří se řídili Marxovou ideologií, byli ve 20. století zodpovědní za smrt více než 100 milionů lidí.
Největší zločiny v dějinách
„[Socialistická] ideologie vyžaduje koncentraci moci, která se vždy a znovu vyvinula v komunistické režimy, totalitní vlády a brutální diktatury,“ uvedla Salazarová v legislativním návrhu.
Socialismus, pokračovala, „opakovaně vedl k hladomoru a masovým vraždám a k zabití více než 100 000 000 lidí na celém světě“.
„Mnoho největších zločinů v dějinách spáchali socialističtí ideologové,“ nastínila v textu rezoluce Salazarová a vyjmenovala osobnosti, jako byli Vladimír Ilič Lenin, Josef Stalin, Mao Ce-tung, Fidel Castro, Pol Pot, Kim Čong-il, Kim Čong-un a další.
Salazarová uvedla také tragické události v socialistických režimech, včetně hrůz Stalinovy diktatury v SSSR, která zabila desítky milionů lidí a další miliony poslala do děsivých gulagů, či zkázy, kterou přinesl obyvatelům Číny „Velký skok vpřed“ Mao Ce-tunga, při němž v Číně zahynulo dle odhadů až 55 milionů lidí. Poukázala na Pol Potova „vražedná pole“ v Kambodži, kde zahynul více než milion lidí, a upozornila na masové hladovění, které dodnes pokračuje v Severní Koreji za vlády Kim Čong-una.
Podle předkladatelky návrhu rezoluce je socialismus v rozporu se základními principy Spojených států.
„Autor Deklarace nezávislosti, prezident Thomas Jefferson, napsal: ‚Odebrat jednomu, protože se má za to, že jeho vlastní pílí a pílí jeho otců získal příliš mnoho, aby se to věnovalo jiným, kteří nebo jejichž otcové si neosvojili stejnou píli a dovednosti, znamená svévolně porušit první zásadu společnosti, záruku jednotlivce ke svobodnému uplatnění své píle a plodů tím získaných‘.“
Citovala také prezidenta Jamese Madisona, který je v americké historii znám jako „otec americké ústavy“.
Madison napsal: „Vláda není spravedlivá a ani pod ní není zaručena bezpečnost majetku, pokud je majetek, který má člověk ve svém osobním držení a osobní svobodě, porušován svévolným zabavováním jedné třídy občanů ve prospěch ostatních.“
Rezoluce končí své znění následujícím: „Vzhledem k tomu, že Spojené státy americké byly založeny na víře v nedotknutelnost jednotlivce, jíž se kolektivistický systém socialismu ve všech jeho formách zásadně a nutně příčí: Proto se Sněmovna reprezentantů (shodně se Senátem) usnesla, že Kongres odsuzuje socialismus ve všech jeho formách a staví se proti provádění socialistické politiky ve Spojených státech amerických.“
Reakce demokratů
Sněmovní demokraté v reakcích na tuto rezoluci tvrdili, že republikáni se snaží dát nepravdivě do stejné roviny politiku prosazovanou demokraty a politiku podporovanou komunisty.
Kongresní frakce New Democratic Coalition vzkázala republikánskému vedení ještě před hlasováním, aby přestalo hrát politické hry a připojilo se k nim k práci na růstu americké ekonomiky, či že jejich demokratická frakce chce řešit opravdové problémy národa.
Mezi 86 demokraty, kteří rezoluci nepodpořili, nechyběly členky „squadu“ – ultralevicového křídla Demokratické strany – A. O. Cortezová, A. Pressleyová, I. Omarová a R. Tlaibová.
Překlad a redakční úprava původního článku: Juraj Skovajsa
