Michal Cabejšek

20. 2. 2023

Růst důchodů o 400 korun stejnou částkou všem a další růst nad tuto částku ve výši 2,3 %. To jsou dva stěžejní parametry upravených pravidel pro červnovou mimořádnou valorizaci důchodů, které v pondělí 20. února přijala per rollam vláda. Průměrný důchod by tak měl vzrůst o 760 korun. Úprava nyní míří do Poslanecké sněmovny, změny by měly být definitivně schváleny do 22. března.

K úpravě valorizačního mechanismu dojde dle vládního vyjádření novelou zákona o důchodovém pojištění. Mimořádné zvýšení důchodů se odvíjí od údajů ČSÚ, který měří index spotřebitelských cen a sleduje výši životních nákladů domácností důchodců. Na základě nových pravidel by se tak v praxi měl zvýšit průměrný důchod o 760 korun a překročí hranici 20 tisíc korun.

Valorizace důchodů bez schválených úprav by znamenala nárůst deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun v letošním roce a až 58 miliard v roce příštím. „Kdybychom nezasáhli, přinesla by červnová valorizace obrovský dluh do státního rozpočtu. Úpravou valorizací směřujeme k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému. Je důležité, aby pomoc státu směřovala k lidem, kteří celý život pracovali, avšak měli nízké mzdy a tím pádem dnes pobírají podprůměrné důchody,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

„Předchozí mimořádné valorizace v loňském roce jim přinesly jen podprůměrné navýšení, a tak se obtížněji vyrovnávají s růstem cen,“ dodává.

Příklady navýšení důchodů po valorizaci:

Výše důchodu (Kč)Navýšení po valorizaci (Kč)
14 000 630
16 000 676
24 000860

Navrhovaná úprava valorizačního mechanismu nyní míří do Poslanecké sněmovny, kde bude vláda usilovat o dosažení shody i s opozičními poslanci. Sněmovna by o novele měla rozhodovat na mimořádné schůzi 28. února, s konečnou platností by měly být změny schváleny do 22. března.

Změna valorizací by měla být prvním krokem, který směřuje k posílení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému. Na změny valorizací však budou v rámci důchodové reformy navazovat ještě další opatření. Její základní parametry by tak měly být dle vládního vyjádření známé v průběhu jara letošního roku a v dubnu by mohly být představeny veřejnosti, slibuje vláda.

Dle vládního webu by za 18 měsíců vlády Petra Fialy měla vzrůst výše průměrného důchodu o 31 %. „Jsme hrdí na to, že za naší vlády se v rekordním čase rekordním způsobem zvýšily důchody. Ten nárůst během několika měsíců je enormní, ale musíme hledět také na podstatný ukazatel poměru průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, který se z těch původních přibližně čtyřiceti procent dnes přibližuje padesáti,“ konstatuje předseda vlády.

„Důchody byly v loňském roce navyšovány hned třikrát. Když naše vláda nastupovala, průměrný důchod činil 15 425 korun. Po červnové valorizaci to bude 20 188 korun. To je nevídaná výše i v poměru k průměrným výdělkům ekonomicky aktivních občanů,“ připomněl Jurečka.

Při přípravách důchodové reformy plánuje kabinet Petra Fialy usilovat o nalezení shody s opozicí i sociálními partnery. „Pokládám za nutné, abychom se snažili dosáhnout i shody s opozicí, a to právě proto, aby lidé měli jistotu, že věci, které v důchodové reformě uděláme, budou platit v příštích desetiletích,“ sdělil premiér.

Fiala rovněž konstatoval, že ve veřejném prostoru se v poslední době objevovaly i návrhy, aby vláda zrušila samotný automatický valorizační mechanismus, což vláda neudělá.

Stejné tempo růstu jako u starobních důchodů se bude od června týkat také invalidních a pozůstalostních důchodů. Jedinou výjimkou jsou ti, kteří pobírají dva důchody zároveň (typicky starobní a vdovský), kde se navýšení o 400 korun nepromítne u obou důchodů, ale pouze u jednoho.

Přečtěte si také

Ústavní soud rozhodl o paragrafu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“

Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů.

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt

Petr Fiala sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány, které už začal realizovat.

Výstavbu větrníků v Česku brzdí nastavení systému, říkají zástupci větrné energie (rozhovor)

Jsou větrné elektrárny životaschopné i bez dotací? Jaký bude vývoj po chystaných změnách v akceleračních zónách? Jak mohou investoři získat důvěru místních? To vše v našem rozhovoru s experty z oboru.

Evropský parlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč).

Francie vyšetřuje diplomata kvůli vazbám na Epsteina, vláda hledá možné oběti

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes vyjádřil zděšení a pobouření nad informacemi spojujícími francouzského diplomata Fabrice Aidana s kauzou zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Lavrov pohrozil reakcí Moskvy na vojenskou přítomnost Evropy v Grónsku

Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat.

Americký FDA odmítl posoudit žádost Moderny o schválení vakcíny proti chřipce, studie je podle úřadu neadekvátní

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce.

Sopka Laki na Islandu. (jackmac34 / Pixabay)
Extrémní zima roku 1784: Výbuch sopky Laki

V roce 1783 došlo k tak mohutné sopečné erupci, že se severní polokoule ochladila o téměř jeden a půl stupně Celsia.

Stres, nervový systém a budoucnost společnosti

Chronický stres a dysregulace nervového systému ovlivňují zdraví, rozhodování i stabilitu společnosti. Proč se mentální hygiena stává klíčovou prevencí.