V bádensko-württemberském Lörrachu mají občané opustit své byty, aby v nich mohli být ubytováni uprchlíci. Naléhavě volají po řešení situace.
Německo v loňském roce přijalo 1,04 milionu uprchlíků z Ukrajiny. Počet uprchlíků přicházejících z Ukrajiny a dalších zemí i v letošním roce zůstává vysoký. S rostoucím počtem uprchlíků však roste problém s jejich ubytováním.
Rychlým a snadným řešením by bylo dát dlouholetým nájemníkům výpověď a nechat uprchlíky nastěhovat se do jejich bytů – takto zřejmě uvažuje městský bytový podnik Wohnbau Lörrach.
Vystěhování občanů z bytů
V polovině února bytový podnik informoval dopisem své nájemníky, že jim brzy dá výpověď. Důvodem je vysoký soucit a odpovědnost vůči uprchlíkům: „Jak víme, Německo zažívá značný příliv uprchlíků z Ukrajiny a dalších oblastí světa. Město Lörrach a okres jsou také povinny uprchlíky ubytovat.“ V tomto případě se však jedná o závazek.
„Kromě plánovaných domů pro uprchlíky se intenzivně hledají další lokality,“ vysvětluje v dopise bytové sdružení. „Vzhledem k mimořádné vhodnosti poskytneme pro tento účel naše nemovitosti […],“ uvádí se v něm. Bytový podnik proto svým nájemníkům oznamuje, že jejich nájemní smlouvy budou brzy ukončeny.
Nájemníci jsou šokovaní a bezradní
Nájemníky odrazuje nabídka poskytnutí jiného, náhradního bydlení: „Nabídneme vám však náhradní vhodné bydlení a podpoříme vás při stěhování, a to i finančně,“ píše se v dopise. Stěhování by však pro mnohé nájemníky bylo velkou zátěží – obávají se také zvyšování nájemného.
Čtyřiašedesátiletá geriatrická sestra Polya Lazarová řekla deníku Bild, že jí byl nabídnut byt v 15 kilometrů vzdáleném městě. Nájemné by tam však činilo 700 eur, a to si prý nemůže dovolit.
Důchodce ve věku 78 let vyjadřuje své obavy v listu Basler Zeitung. Podle jeho slov musí vyjít s 1 000 eury měsíčně. Pochybuje, že by zamýšlená „individuální řešení“ vyšla v jeho prospěch. Proto považuje vystěhování za „nemožné“. Dopis označuje za „předčasné úmrtní oznámení“ – kvůli mrtvici před šesti lety je pro něj zvládání každodenního života stále obtížnější.
Sociální dávky kvůli uprchlíkům
Podle listu Badische Zeitung se do přízemí ve zmíněném bytovém komplexu asi před půl rokem nastěhoval další 81letý obyvatel. Kvůli rakovině musel bydlet v přízemí. Sám říká, že proti uprchlíkům nic nemá. Někde se podle něho ubytovat musí, ale ptá se: „Proč zrovna tady?“
Jen málo nájemníků v Lörrachu popírá, že lidem v nouzi je třeba pomáhat. Nesmí se však podle nich zapomínat na obavy a potřeby samotných nájemníků. Například rodiče dvou dětí, Sara Breitenfeldová (29) a její partner Lee Jones (33), kritizují chystanou výpověď městského bytového podniku. Obávají se, že si v budoucnu nebudou moci zaplatit ani dovolenou kvůli vysokým cenám nájemného. „Nechci žádat o sociální dávky, aby v mém bytě mohli bydlet jiní lidé,“ říká Breitenfeldová.
Starosta Lörrachu pan Jörg Lutz a jednatel společnosti Wohnbau Lörrach pan Thomas Nostadt minulou středu na tiskové konferenci existenci dopisu potvrdili a za svými plány si stojí.
Na tiskové konferenci vyjádřili šok z telefonátů, výhružných a nenávistných dopisů, které obdrželi. „Nálada je příliš vyhrocená,“ řekl Nostadt. „Těch třicet bytů opravdu není vhodných na to, aby z toho vznikl velký skandál,“ řekl Lutz. Kromě toho podle něj už v minulosti proběhlo několik takových stěhování, která se obešla bez problémů.
„Nikdo nebude strádat, i když v jednotlivých případech bude nájemné o něco vyšší,“ zdůraznil Nostadt. Na tiskové konferenci Lutz a Nostadt vyzdvihli výhody, které z toho podle nich nájemníkům plynou: za prvé, nájemníkům bude poskytnut příspěvek na přestěhování ve výši 1 500 až 2 000 euro. Kromě toho by náhradní byty měly podle nich obsahovat nové kuchyně a příjemci základního příjmu by nemuseli platit více než maximální sazbu.
Staré byty by se uprchlíkům pronajímaly za 11 eur za metr čtvereční. V průměru tak mohou v jednom bytě bydlet tři lidé za 495 eur. Nové soukromé budovy by stály 24 eur za metr čtvereční.
Navíc se bez ohledu na současné plány podle majitelů počítalo s tím, že byty budou v příštích letech zbourány.
Sociální smír ohrožen
Starosta Tübingenu Boris Palmer (Zelení) vyjádřil nad plány zděšení. „Možná to pomůže s ubytováním uprchlíků, ale ohrožuje to sociální smír. To nesmíme udělat,“ uvedl Palmer na Facebooku.
Dále napsal: „Pokud spolková vláda nechce nebo nemůže snížit nelegální migraci a nechce nebo nemůže snížit počet migrantů, kteří jsou povinni opustit zemi, pak se musí smířit s tím, že přetížené obce budují nouzové ubytování. Vypovězení nájemníků po 40 letech nemůže být řešením.“
Ve svém komentáři se zabývá také realizačním zdůvodněním, podle kterého by měly být domy zbourány. „Pokud tomu tak je, je to jiná otázka. Ale v dopise, který nájemníci obdrželi, o tom nic není. Uprchlíci jsou tam zmíněni jako důvod výpovědi,“ dodává. Podle Rolfa Gaßmanna, zemského předsedy sdružení nájemníků, je takové jednání nezákonné.
Obce požadují podporu
Kromě vyhrocené situace v Lörrachu volají stále hlasitěji o pomoc také obce, a to s ohledem na vysoký počet uprchlíků. Jednatel Svazu měst Severního Porýní-Vestfálska (NRW) Helmut Dedy proto požadoval jasné finanční závazky pro rok 2023.
V listopadu loňského roku se podle něj spolková a zemská vláda dohodly, že situaci přehodnotí letos na jaře. Na konferenci ministerských předsedů 16. března očekává, že „stejně jako spolková vláda udělá další krok“. Situace ve městech se viditelně zhoršuje a oni „cítí rostoucí tlak ve městech každým dnem“.
Dedy upřesňuje: „Uprchlíkům budeme i nadále nabízet přístřeší ve městech, ale ve výstavních halách a kontejnerových vesnicích už zbývá jen několik míst.“ Proto požaduje, aby se ubytovací kapacity zvyšovaly rychleji: „Nadále požadujeme od státu 70 000 míst ve státních zařízeních.“
Podle Dedyho však odpovědnost neleží pouze na spolkových zemích. Také spolková vláda musí vybudovat centrální přijímací kapacity: „To je jedna z důležitých otázek, v níž potřebujeme konkrétní výsledky v dohodnutých pracovních skupinách mezi spolkovou vládou, spolkovými zeměmi a obcemi“.
Zdůraznil také potřebu řešení nákladů vyplývajících z integračních opatření. Kromě toho je třeba investovat do škol a denních stacionářů.
Nejvyšší vlna uprchlíků od roku 2016
Spolkový úřad pro migraci zaregistroval v roce 2022 v Německu 244 000 žadatelů o azyl. To je každá čtvrtá žádost o azyl v Evropské unii (EU) a více než v kterékoli jiné zemi EU. Na druhém místě je Francie, která má o 100 000 žadatelů o azyl méně než Německo.
Podle agentury EU pro azyl se jedná o největší vlnu uprchlíků od roku 2016. Mezi žadateli o azyl jsou asi čtyři miliony lidí, kteří uprchli z Ukrajiny a žádají o dočasnou ochranu. Kromě toho je zde asi milion lidí ze zemí, jako je Sýrie, Afghánistán a Turecko. Podle zprávy je v EU celkem pět milionů lidí, kteří hledají ochranu, a přijímací orgány jsou pod rostoucím tlakem.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
