Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) se Japonsko pyšní druhou nejvyšší průměrnou délkou života na světě. Podle průzkumu ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí ze září 2022 žije v zemi 90 526 lidí starších 100 let.
Mezi tímto rekordním počtem lidí zlatého věku žije na ostrově Okinawa 1 334 stoletých lidí, z toho 152 mužů a 1182 žen, přičemž nejstaršímu člověku je 114 let. Ostrovy prefektury Okinawa jsou jednou ze světových „modrých zón“, regionů, kde se lidé dožívají mnohem vyššího věku, než je celosvětový průměr.
Okinawané se dožívají stovky třikrát častěji než Američané, mají o pětinu nižší výskyt srdečních onemocnění a zhruba o sedm let delší průměrnou délku života ve zdraví než Američané, uvedl deník Toyo Keizai. Jaké tajemství se skrývá za těmito ohromujícími statistikami?
Průzkum dlouhověkosti na Okinawě, který provedlo Okinawské výzkumné centrum pro vědu o dlouhověkosti (ORCLS), poukazuje na několik důvodů dlouhověkosti a zdraví Okinawanů.
ORCLS provádí průzkumy zdravotního stavu a stárnutí u starších Okinawanů od roku 1975. Do dnešního dne tým provádějící průzkum provedl rozhovory a testy s více než tisícovkou stoletých obyvatel Okinawy, aby zjistil informace o jejich stravovacích a pohybových návycích, genetických charakteristikách, duševních a duchovních aktivitách a také o sociálních a behaviorálních vzorcích.
Výzkum dlouhověkosti zjistil, že obyvatelé Okinawy mají nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění a mnohem méně často trpí rakovinou a demencí než jejich vrstevníci v jiných regionech. V roce 2007 provedli vědci z Umělecké univerzity prefektury Okinawa studii, podle níž byly téměř dvě třetiny zkoumaných okinawských seniorů schopny samostatného života ve věku 97 let.
Okinawská strava
Podle vědců je jedním z faktorů dlouhověkosti Okinawanů jejich strava. Tradiční okinawská strava je nízkokalorická, nicméně bohatá na živiny. Základní potravinou není rýže, ale sladké brambory, různá zelená a žlutá kořenová zelenina a sójové potraviny, včetně tofu, polévky miso a různých koření vyráběných z miso (sójové pasty).
Kromě těchto základních potravin se v jídelníčku objevují ryby, vepřové maso a různé tropické plody, z nichž na prvním místě je koření z vývaru z bonito, kde se místo soli používá kurkuma a různé koření.
„Nadměrný příjem soli zvyšuje krevní tlak v těle a zvyšuje riziko onemocnění žaludku, osteoporózy, obezity a dalších nemocí,“ řekl 5. prosince 2022 deníku The Epoch Times Ke Sia, lékař tradiční čínské medicíny v Japonsku.
Ke uvedl, že okinawská strava je podobná té středomořské, liší se však tím, že obsahuje málo tuku a má hodně sacharidů, přičemž poměr sacharidů a bílkovin je přibližně 10 : 1, což je známé jako „okinawský poměr“.
Okinawané jedí převážně rostlinnou stravu, včetně divokých rostlin, které jsou v jiných částech Japonska vzácné. Naproti tomu vepřové a jiné maso tvoří jen malou část jejich jídelníčku. Tento způsob stravování poskytuje řadu důležitých vitamínů a minerálů, včetně antioxidantů.
Pravidlo 80 procent
Okinawská strava zahrnuje nejen přirozeně nízkokalorické potraviny, ale Okinawané navíc také tolik nejedí. Řídí se starobylou konfuciánskou mantrou „Hara hači bu“, která jim připomíná, že mají přestat jíst, když jsou sytí z 80 procent.
Výzkum potvrdil, že omezení příjmu kalorií může zlepšit funkci imunitního systému, a tím prodloužit délku života. Ve studii zveřejněné 10. února 2022 v časopise Science vědci nejprve zjistili výchozí příjem kalorií u více než 200 zdravých účastníků a poté požádali jednu skupinu, aby snížila svůj denní příjem kalorií o 14 procent (experimentální skupina), a druhou skupinu, aby jedla jako obvykle (kontrolní skupina). Poté, co účastníci dva roky dodržovali dietní modely, vědci analyzovali účinky kalorické restrikce.
Tým zkoumal u účastníků studie funkci brzlíku. Brzlík produkuje T-lymfocyty, druh bílých krvinek, které hrají klíčovou roli v imunitní funkci. Brzlík stárne rychleji než jiné orgány a s přibývajícím věkem produkuje méně T-buněk.
Vědci zjistili, že u experimentální skupiny se po dvou letech omezování kalorií zlepšila funkce brzlíku a produkovala více T-buněk.
„Jak lidé stárnou, zmenšuje se jim brzlík a produkuje méně T-buněk. V důsledku toho se starší lidé hůře brání infekcím a některým druhům rakoviny. Omezení kalorií pomáhá zabránit zmenšování brzlíku, takže člověk vytváří více T-buněk,“ uvedl pro Science Daily Dr. Eric Ravussin, zástupce výkonného ředitele pro klinickou vědu v Penningtonově biomedicínském výzkumném centru Louisianské státní univerzity, který se na studii podílel.
Nárůst počtu T-buněk je také spojen s lepší schopností spalovat zásoby mastných kyselin pro získání energie, uvedl Ravussin.
Práce až do smrti
Okinawané těží ze životního stylu, který zahrnuje aktivní účast na společenském životě.
Region je závislý především na zemědělství a rybolovu. Mnoho starších obyvatel Okinawy pokračuje ve fyzické práci i ve vyšším věku. Odchod do důchodu byl donedávna na Okinawě neznámý.
Senioři v místních vesnicích mají pořekadlo „pracuj, dokud žiješ“. I v pozdějším věku se nadále věnovali činnostem, které je udržují fyzicky aktivní a společensky angažované, jako je práce na poli, tkaní bashōfu pro tradiční vesnický průmysl a dobrovolnická činnost v jiných vesnicích.
Tkaní bashōfu (látky z bashō neboli japonského banánovníku) je pro starší vesničany zdrojem potěšení a mnozí z nich se této práci věnují naplno. Z příze bashōfu se vyrábějí kimona, kabelky a kravaty.
Aktivní účast na společenském životě a aktivitách může být obzvláště důležitá, tvrdí psychiatr a autor Hideki Wada. V článku na japonském zpravodajském serveru Toyokeizai Online Wada seniory vyzval, aby podnikli alespoň nějaké krůčky k akci. Tato počáteční akce vytvoří další příležitosti k zapojení do společnosti a zvýšení fyzické aktivity, uvedl Wada.
Dodal, že s tím, jak s věkem klesá motivace ke cvičení, zrychluje se přechod od nepevnosti ke křehkosti. Nedostatečná fyzická aktivita může vést k úbytku svalové hmoty, náchylnosti k únavě a zhoršení fyzických a kognitivních funkcí. Aktivní účast na společenském životě a tělesné a duševní cvičení však mohou rychlému stárnutí zabránit.
„Na základě mých zkušeností mají tito lidé tendenci mít delší a zdravější život. Bývají veselí, mají dobré vztahy s rodinou a přáteli a těší se z každodenního života,“ míní Wada.
Dobré geny
Část dlouhověkosti, které se Okinawané těší, lze přičíst genetickým předpokladům. Studie z července 2022 ukázala, že u okinawských držitelů genu dlouhověkosti známého jako FOXO3 dochází s přibývajícím věkem k menšímu zkracování telomer.
Telomery, známé jako buněčné „hodiny stárnutí“, jsou ochranné struktury na koncích chromozomů, které se zkracují při každém dělení buněk. Nakonec se telomery zkrátí natolik, že se buňky nemohou úspěšně dělit a stanou se neaktivními nebo zemřou.
Zrychlené zkracování telomer může urychlit proces stárnutí a přispět k rozvoji nemocí spojených se stárnutím.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
