Americký prezident Joe Biden dnes zahajuje svou pětidenní cestu po Evropě zastávkou ve Velké Británii, kde se setká s králem Karlem III., klimatickými investory a premiérem Rishim Sunakem.

Poté se Biden 11. a 12. července zúčastní summitu Severoatlantické aliance (NATO) v hlavním městě Litvy Vilniusu. Během dvoudenního summitu se budou vedoucí představitelé NATO podle Bílého domu zabývat „velkými výzvami naší doby“, včetně rostoucích bezpečnostních hrozeb ze strany Ruska a klimatické krize.

Po skončení summitu má americký prezident odjet do Helsinek, kde si připomene vstup Finska do vojenské aliance.

Bidenovu návštěvu Evropy doprovází jeho nedávné rozhodnutí poslat na Ukrajinu kazetovou munici, která je zakázána více než 100 zeměmi, včetně spojenců USA, kterými jsou Francie, Německa a Velké Británie.

Podle zprávy Landmine and Cluster Munition Monitor tvořily v roce 2021 97 % obětí původně nevybuchlé kazetové munice civilisté, z nichž většina byly děti.

„Chvíli mi trvalo, než jsem se nechal přesvědčit, abych to udělal,“ řekl Biden v rozhovoru pro CNN zveřejněném 9. července v souvislosti s rozhodnutím poskytnout Ukrajině kazetové bomby.

Setkání s králem Karlem

Biden se má 10. července připojit ke králi Karlovi, aby se zúčastnil slavnostního příjezdu čestné stráže na hradě Windsor, který je vzdálen asi hodinu jízdy od Londýna.

Následně se prezident na hradě setká s králem a zúčastní se klimatického setkání s filantropy a investory.

Klimatické fórum je „zaměřené na mobilizaci klimatických financí, zejména na podporu soukromého financování zavádění a adaptace čisté energie v rozvojových zemích,“ řekl 7. července novinářům poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Během pobytu v Británii se Biden setká také s premiérem Sunakem v Downing Street, oficiálním sídle a úřadu britského lídra. Půjde o jejich šesté vzájemné setkání od nástupu Sunaka do funkce v říjnu 2022.

Oba lídři budou „konzultovat řadu bilaterálních a globálních otázek“, řekl novinářům Sullivan.

Summit NATO

Letošní summit NATO označují někteří za nejdůležitější setkání od dob studené války nebo dokonce od založení NATO v roce 1949.

Očekává se, že hlavním tématem bude Ukrajina. Ta loni formálně požádala o vstup do aliance, ale členské země daly jasně najevo, že Ukrajina nemůže vstoupit, dokud neskončí její válka s Ruskem. Článek 5 Severoatlantické smlouvy totiž stanovuje zásadu kolektivní obrany, což znamená, že jakýkoli útok na člena NATO „bude považován za útok proti všem“.

Během rozhovoru pro CNN Biden tento postoj potvrdil, když řekl, že než NATO bude moci přijmout Ukrajinu, musí nejprve válka s Ruskem skončit.

Joe Biden rovněž uvedl, že Spojené státy a spojenci v NATO musí předložit „racionální cestu“ pro kvalifikování Ukrajiny coby člena aliance.

Během letošního zasedání ve Vilniusu se bude řešit také téma obranných výdajů, které bylo jedním z priorit bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Členové NATO se před téměř deseti lety zavázali zvýšit své výdaje na obranu na 2 % svého hrubého domácího produktu. Mnoho zemí však tento závazek dosud nesplnilo.

Na summitu se bude diskutovat také o členství Švédska, které usiluje o vstup do NATO, ale je blokováno Tureckem a Maďarskem.

Vedle summitu poběží i veřejné fórum, na kterém se kromě armádních témat bude diskutovat i o klimatických otázkách.

Překlad a redakční úprava původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa