Juraj Skovajsa

14. 7. 2023

Tento týden byla na programu několika senátních výborů a senátního pléna výroční zpráva Národního kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2022. Prezident NKÚ při její prezentaci nešetřil kritikou hospodaření státu.

Miloslav Kala, který stojí v čele NKÚ již deset let, prezentoval senátnímu plénu 157- stránkovou výroční zprávu jeho úřadu, v jejímž úvodu poukázal na „zbytnělý dotační systém“ státu.

„Skutečný smysl dotací nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným. Jeho samotná obsluha vyžaduje významné finanční prostředky a personální zajištění. Nikdo se nezabývá administrativními a distribučními náklady, a to ani na straně státu, ani na straně žadatelů o dotace. Myšlenka, že by bylo možné v zavedeném systému snížit počet státních úředníků, je zcela nerealizovatelná,“ konstatuje zpráva s odkazem na rozsáhlé zadlužení České republiky.

V úvodu zprávy poukazuje Kala i na dopady kontrolní a regulační nedůslednosti státu na běžné občany a jako příklad uvádí „ krachy dodavatelů energií, monopolizaci velkoobchodního prostředí a výroby potravin, které u nás v Evropě vyústily nebývalý růst cen potravin, nebo třeba trh s telekomunikačními službami, kdy máme jedny z nejdražších dat v Evropě.“

Ve čtvrtek před senátním plénem pak šéf NKÚ z pohledu jeho úřadu zdůraznil tři základní problémy – prohlubování deficitu státního rozpočtu, nedostatečnou digitalizaci státní zprávy a otázku dotací, které věnoval značnou část projevu a nešetřil při ní kritikou.

Poukázal na to, že Česká republika v průběhu let přešla plíživě do dotační ekonomiky a závislost na rozdělování dotací „je ohromná“. Dotační systém je dle něj také „administrativně nesmírně náročný, stojí nás neuvěřitelné peníze, o kterých ani nevíme, kolik jsou. A tyto prostředky podle našeho názoru v řadě případů nevedou k těm cílům, na které jsme prostředky původně směřovali.“

Dle čísel, které prezentoval, byly do roku 2019 roční objemy dotací mezi 45-65 mld. Kč. „A v letech covidu toto číslo prudce akcelerovalo o dalších 50-65 mld. Kč. Bohužel se trend po roce 2021 nezastavil a rozpočtováno je prakticky stejně jako v covidových letech,“ sdělil Kala plénu a naznačil, že pod roušku evropských programů jako je inteligentnější Evropa, zelenější, bezuhlíková Evropa, propojenější Evropa, sociálnější Evropa a Evropa bližší občanům, se dá zakomponovat téměř vše.

Poté se pustil do výčtu orgánů které jsou v dotační infrastruktuře angažované, a náklady s nimi spojených. Dle prozatímního zjištění NKÚ totiž existuje v současnosti minimálně 769 dotačních titulů a v uplynulých „šestiletkách“ byly v rámci dotačních titulů desetitisíce projektů.

„Tyto projekty a tyto dotační tituly implementuje sedm ministerstev… Dále auditní orgán při ministerstvu financí, platební orgán, národní orgán pro koordinaci, dále pět organizací jako zprostředkující subjekty, dále 193 subjektů, které jsou zapojeny v rámci nástrojů integrovaného územního rozvoje, 13 metropolitních oblastí a v neposlední řadě 180 místních akčních skupin. Takže takovouto infrastrukturu jsme postupně vytvořili na straně státu a jeho organizací. A snažíme se dobrat k tomu, kolik vlastně tento systém spolyká finančních prostředků, které se distribuují. Tady vám neumím dát odpověď, nikdo to neví v této republice,“ konstatoval Kala.

Dále také zpochybnil účelnost dotací a schopnost dotační programy realizovat: „Tady nepomůže jeden zázračný krok, kdy se mávnutím kouzelného proutku všechno změní a jak mi píše řada občanů, ‚ať nedávají peníze na blbosti‘, ale problém prostě je, že my neumíme, a omlouvám se, že jsem tady použil takové slovo, ale my neumíme odlišit rozumný projekt a ten nerozumný.“

Po Kalově přednesu si vzal slovo senátor Herbert Pavera (za ODS+STAN+TOP 09) z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který projednával zprávu NKÚ ve středu. Upozornil na to, že z 33 kontrolních akcí, které NKÚ provedl, bylo 31 „převážně na věci, které se týkaly předchozích vlád“ a doporučil vzít Senátem zprávu NKÚ na vědomí.

Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) reagovala na zprávu slovy „je pro mě burcující“. Zpochybnila přínosy dotací, které jsou dle ní v řadě případů záporné. „Papírově je všechno v pořádku, ale k ničemu to v praxi není,“ dodala.

Poukázala také na závěry zprávy, že „státní organizace nezacházely se státními penězi podle pravidel“ a státu vytkla, že „provozuje řadu institucí, o jejichž nezbytnosti pro chod tohoto státu můžeme vážně pochybovat“.

Po rozpravě Senát přijal jednohlasně usnesení, které reflektuje myšlenky prezidenta NKÚ (dva se zdrželi).

Související témata

Přečtěte si také

Začátek účasti KLDR ve válce? Podle ukrajinského ministra obrany došlo k první menší potyčce
Začátek účasti KLDR ve válce? Podle ukrajinského ministra obrany došlo k první menší potyčce

Ukrajinská vojska se poprvé střetla v boji se severokorejskými vojáky, nasazenými na straně Ruska, řekl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov jihokorejské televizi KBS.

Se Zdeňkem Weberem o duševních následcích doby covidové, spiritualitě Čechů a rozklížené společnosti
Se Zdeňkem Weberem o duševních následcích doby covidové, spiritualitě Čechů a rozklížené společnosti

Terapeut Zdeněk Weber vysvětlil, co je kruhová komunikace a jak probíhá. Probrali jsme důsledky doby covidové na duševní zdraví, nakolik si člověk může pomoci s následky traumat sám a na čem může stavět...

Za drobné přestupky jen domluva nebo nižší pokuta. Začal protest policistů
Za drobné přestupky jen domluva nebo nižší pokuta. Začal protest policistů

Za drobné přestupky vám tento týden od některých policistů nehrozí pokuty či sražené body. Pokud to zákon dovolí budou používat formu domluvy či pokárání. Tímto způsobem chtějí poukázat na nízké platy, nedostatečné počty v jejich řadách a vysokou byrokracii, která je odvádí od důležitější práce. Kolik policistů se do protestu zapojí není přesně známo.

Auto na alternativní pohon preferuje o polovinu méně Čechů, než je světový průměr
Auto na alternativní pohon preferuje o polovinu méně Čechů, než je světový průměr

Češi nadále výrazně méně fandí alternativním pohonům v porovnání s celosvětovým průměrem. Zatímco popularita alternativních pohonů, které Češi deklarovali jako preferované pro svůj budoucí vůz, se v posledních letech drží na hodnotách mezi 25 až 30 procenty.

Asijské země diskutovaly technologie ovlivňování počasí. Mraky osévají již mnohé z nich
Asijské země diskutovaly technologie ovlivňování počasí. Mraky osévají již mnohé z nich

Asijští experti na počasí se sešli na semináři v Thajsku, aby diskutovali technologie pro ovlivňování počasí. Semináře se zúčastnila také Čína či Spojené arabské emiráty, které mají v tomto směru bohaté zkušenosti.