Tento týden byla na programu několika senátních výborů a senátního pléna výroční zpráva Národního kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2022. Prezident NKÚ při její prezentaci nešetřil kritikou hospodaření státu.
Miloslav Kala, který stojí v čele NKÚ již deset let, prezentoval senátnímu plénu 157- stránkovou výroční zprávu jeho úřadu, v jejímž úvodu poukázal na „zbytnělý dotační systém“ státu.
„Skutečný smysl dotací nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným. Jeho samotná obsluha vyžaduje významné finanční prostředky a personální zajištění. Nikdo se nezabývá administrativními a distribučními náklady, a to ani na straně státu, ani na straně žadatelů o dotace. Myšlenka, že by bylo možné v zavedeném systému snížit počet státních úředníků, je zcela nerealizovatelná,“ konstatuje zpráva s odkazem na rozsáhlé zadlužení České republiky.
V úvodu zprávy poukazuje Kala i na dopady kontrolní a regulační nedůslednosti státu na běžné občany a jako příklad uvádí „ krachy dodavatelů energií, monopolizaci velkoobchodního prostředí a výroby potravin, které u nás v Evropě vyústily nebývalý růst cen potravin, nebo třeba trh s telekomunikačními službami, kdy máme jedny z nejdražších dat v Evropě.“
Ve čtvrtek před senátním plénem pak šéf NKÚ z pohledu jeho úřadu zdůraznil tři základní problémy – prohlubování deficitu státního rozpočtu, nedostatečnou digitalizaci státní zprávy a otázku dotací, které věnoval značnou část projevu a nešetřil při ní kritikou.
Poukázal na to, že Česká republika v průběhu let přešla plíživě do dotační ekonomiky a závislost na rozdělování dotací „je ohromná“. Dotační systém je dle něj také „administrativně nesmírně náročný, stojí nás neuvěřitelné peníze, o kterých ani nevíme, kolik jsou. A tyto prostředky podle našeho názoru v řadě případů nevedou k těm cílům, na které jsme prostředky původně směřovali.“
Dle čísel, které prezentoval, byly do roku 2019 roční objemy dotací mezi 45-65 mld. Kč. „A v letech covidu toto číslo prudce akcelerovalo o dalších 50-65 mld. Kč. Bohužel se trend po roce 2021 nezastavil a rozpočtováno je prakticky stejně jako v covidových letech,“ sdělil Kala plénu a naznačil, že pod roušku evropských programů jako je inteligentnější Evropa, zelenější, bezuhlíková Evropa, propojenější Evropa, sociálnější Evropa a Evropa bližší občanům, se dá zakomponovat téměř vše.
Poté se pustil do výčtu orgánů které jsou v dotační infrastruktuře angažované, a náklady s nimi spojených. Dle prozatímního zjištění NKÚ totiž existuje v současnosti minimálně 769 dotačních titulů a v uplynulých „šestiletkách“ byly v rámci dotačních titulů desetitisíce projektů.
„Tyto projekty a tyto dotační tituly implementuje sedm ministerstev… Dále auditní orgán při ministerstvu financí, platební orgán, národní orgán pro koordinaci, dále pět organizací jako zprostředkující subjekty, dále 193 subjektů, které jsou zapojeny v rámci nástrojů integrovaného územního rozvoje, 13 metropolitních oblastí a v neposlední řadě 180 místních akčních skupin. Takže takovouto infrastrukturu jsme postupně vytvořili na straně státu a jeho organizací. A snažíme se dobrat k tomu, kolik vlastně tento systém spolyká finančních prostředků, které se distribuují. Tady vám neumím dát odpověď, nikdo to neví v této republice,“ konstatoval Kala.
Dále také zpochybnil účelnost dotací a schopnost dotační programy realizovat: „Tady nepomůže jeden zázračný krok, kdy se mávnutím kouzelného proutku všechno změní a jak mi píše řada občanů, ‚ať nedávají peníze na blbosti‘, ale problém prostě je, že my neumíme, a omlouvám se, že jsem tady použil takové slovo, ale my neumíme odlišit rozumný projekt a ten nerozumný.“
Po Kalově přednesu si vzal slovo senátor Herbert Pavera (za ODS+STAN+TOP 09) z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který projednával zprávu NKÚ ve středu. Upozornil na to, že z 33 kontrolních akcí, které NKÚ provedl, bylo 31 „převážně na věci, které se týkaly předchozích vlád“ a doporučil vzít Senátem zprávu NKÚ na vědomí.
Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) reagovala na zprávu slovy „je pro mě burcující“. Zpochybnila přínosy dotací, které jsou dle ní v řadě případů záporné. „Papírově je všechno v pořádku, ale k ničemu to v praxi není,“ dodala.
Poukázala také na závěry zprávy, že „státní organizace nezacházely se státními penězi podle pravidel“ a státu vytkla, že „provozuje řadu institucí, o jejichž nezbytnosti pro chod tohoto státu můžeme vážně pochybovat“.
Po rozpravě Senát přijal jednohlasně usnesení, které reflektuje myšlenky prezidenta NKÚ (dva se zdrželi).
