Nová rozsáhlá studie podrobně popisuje, jak si lze prodloužit život, pokud budete aplikovat osm základních návyků zdravého životního stylu. Nejde přitom o nic převratného.

Nová studie, které se zúčastnilo více než 700 tisíc amerických veteránů, uvádí, že lidé, kteří si do středního věku osvojí osm návyků zdravého životního stylu, mohou očekávat, že budou žít podstatně déle než ti, kteří mají těchto návyků málo nebo žádné.

Jsou to tyto návyky:

  • být fyzicky aktivní
  • nebýt závislý na opioidech
  • nekouřit
  • zvládat stres
  • správně se stravovat
  • nekonzumovat pravidelně alkohol
  • dodržovat spánkovou hygienu
  • mít pozitivní sociální vztahy

Podle výsledků by muži, kteří mají ve 40 letech všech osm návyků, měli žít v průměru o 24 let déle než muži, kteří žádný z těchto návyků nemají. U žen, které měly všech osm faktorů zdravého životního stylu ve středním věku, se předpokládalo 21 let života navíc ve srovnání s ženami, které neměly žádný z těchto návyků.

„Byli jsme opravdu překvapeni, kolik lze získat díky osvojení jednoho, dvou, tří nebo všech osmi faktorů životního stylu,“ uvedla hlavní autorka studie Xuan-Mai T. Nguyenová, specialistka na zdravotní vědy na ministerstvu pro záležitosti veteránů a zároveň studentka čtvrtého ročníku medicíny na Carle Illinois College of Medicine.

„Výsledky našeho výzkumu naznačují, že osvojení zdravého životního stylu je důležité jak pro veřejné zdraví, tak pro osobní pohodu. Čím dříve, tím lépe, ale i když ve čtyřiceti, padesáti nebo šedesáti letech provedete jen malou změnu, je to stále prospěšné,“ vysvětlila Nguyenová v tiskové zprávě, kterou vydala Americká společnost pro výživu (American Society for Nutrition). Výzkumnice svá zjištění prezentovala na konferenci společnosti pořádané 24. července v americkém Bostonu.


Vědci při studii použili data ze zdravotních záznamů a dotazníků shromážděných v letech 2011-2019 od 719 147 osob zařazených do programu Veterans Affairs Million Veteran Program, což je rozsáhlá celostátní reprezentativní studie amerických veteránů. Analýza zahrnovala údaje dospělých ve věku 40-99 let, přičemž v průběhu sledování došlo k 33 375 úmrtím.

Největší vliv na délku života měly nízká fyzická aktivita, užívání opioidů a kouření. Tyto faktory byly spojeny s přibližně o 30-45 % vyšším rizikem úmrtí během sledovaného období. Stres, pití alkoholu, špatná strava a nedostatečná spánková hygiena byly spojeny s přibližně 20% zvýšením rizika úmrtí a nedostatek pozitivních sociálních vztahů byl spojen s 5% zvýšením rizika úmrtí.

Podle vědců tato zjištění podtrhují roli faktorů životního stylu, které přispívají ke vzniku chronických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu a srdeční choroby, jež vedou k předčasné invaliditě a úmrtí. Výsledky také pomáhají kvantifikovat, do jaké míry může zdravý životní styl pomoci lidem snížit riziko těchto onemocnění a žít déle.

Odhadovaný nárůst délky života díky osvojení si osmi faktorů zdravého životního stylu se s věkem mírně snižoval, ale zůstal významný, což znamená, že na to, aby člověk začal žít zdravěji, „není nikdy pozdě“, poznamenala Nguyenová.

Vědkyně upozorňuje, že vzhledem k faktu, že se jedná o pozorovací studii, neprokazuje výzkum definitivně příčinnou souvislost, nicméně zjištění jsou v souladu s rostoucím počtem výzkumů, které podporují roli zdravého životního stylu při prevenci chronických onemocnění a podpoře zdravého stárnutí.

Nejde o první podobně zaměřenou studii. Tým vědců zkoumal v roce 2018 data z dotazníků od více než 120 tisíc zdravotnických pracovníků, přičemž definoval 5 nízkorizikových faktorů životního stylu – nekuřáctví, index tělesné hmotnosti 18,5 až 24,9 kg/m2, alespoň 30 minut středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity denně, malý příjem alkoholu a kvalitní strava.

Podle výsledků byla předpokládaná délka života u Američanek ve věku 50 let, které splňují všech 5 nízkorizikových faktorů, v průměru o 14 let delší než u Američanek, u nichž se žádné z těchto faktorů nevyskytovaly. U mužů byl rozdíl 12,2 let.

Výzkumy tedy jasně potvrzují, že zdravotní životní styl opravdu vede k delšímu životu, a proto stojí za to zavést kvůli tomu změny v přístupu k životu. Přinese to nejenom delší stáří, ale zejména zdravější stáří.