Komentář
Celosvětová hrozba vypuknutí spalniček je stále aktuální. Navzdory významnému pokroku v boji proti spalničkám se v různých regionech stále množí epidemie, které ohrožují veřejné zdraví na celém světě.
V Evropě, kde řada zemí (včetně České republiky) v posledních letech ztratila status země, kde jsou spalničky vymýceny, bylo jen do konce února hlášeno více než 900 případů, což překonalo celkový počet případů za rok 2022. Ve Spojených státech, kde byl virus prohlášen za vymýcený v roce 2000, jsou každoročně hlášeny desítky, někdy i stovky případů, přičemž každých několik let dochází ke znatelným nárůstům.
Nižší míra proočkovanosti, která je často uváděna jako hlavní příčina lokálních epidemií, není úplným vysvětlením tohoto problému. Co tedy přesně stojí za tímto nárůstem? Jaké faktory přispívají k opakovanému výskytu spalniček a jaké strategie lze zavést k řešení situace?
Návrat spalniček jako globální zdravotní výzva
Spalničky se šíří především vzdušnou cestou, což představuje značné riziko přenosu. Její schopnost přežívat na površích po dobu delší než dvě hodiny ji však činí ještě více znepokojivou a prodlužuje její infekční okno. Osoba se spalničkami může potenciálně přenést virus na 90 % lidí, s nimiž přijde do styku.
Před rokem 1963 docházelo pravidelně k rozsáhlým epidemiím spalniček, při nichž se najednou nakazily miliony lidí. Předpokládá se, že zavedení preventivních zdravotních opatření, jako je očkování a zlepšení systému zdravotní péče, vedlo před dvěma desetiletími k vymýcení viru v mnoha zemích.
Nicméně ještě v roce 2000 se celosvětový počet úmrtí na spalničky odhadoval na přibližně 733 tisíc. V roce 2021 se celosvětově vyskytlo odhadem devět milionů případů spalniček, kdy počet úmrtí dosáhl 128 tisíc, přičemž 22 zemí se potýkalo s významnými epidemiemi, které přetrvávají dodnes.
Opětovný výskyt spalniček je již po desetiletí stále větším problémem, přičemž v roce 2016 došlo k rušivým epidemiím v 10 zemích, které dříve dosáhly vymýcení spalniček. Od začátku roku 2023 byly podle WHO spalničky hlášeny v 17 zemích evropského regionu. V celosvětovém měřítku došlo v prvních dvou měsících roku 2022 k ohromujícímu nárůstu hlášených případů spalniček o 79 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2021.
Ačkoli většina ohnisek zasahuje především části Afriky a Asie kvůli špatným hygienickým podmínkám v málo rozvinutých oblastech, některé z nich naznačují možnou souvislost s probíhající pandemií covidu-19 v důsledku opožděného očkování. Spalničky je však obtížné omezit kvůli roli, kterou při jejich šíření hraje cestování a migrace.
Spalničky představují značnou výzvu vzhledem k neexistenci antivirové léčby, která by byla zaměřena proti viru. Lékařské zákroky se proto zaměřují především na léčbu příznaků a zmírnění komplikací. Jedním z běžných příznaků spalniček je vysoká horečka, která se obvykle řeší volně prodejnými léky, jako je ibuprofen nebo paracetamol.
Výzvou je trvalé dosažení eliminace spalniček, protože v žádném regionu se nepodařilo spalničky dlouhodobě vymýtit.
Fáze a možné komplikace
Nákaza spalničkami prochází třemi odlišnými fázemi:
Inkubační fáze: Tato počáteční fáze trvá přibližně 10 až 14 dní a nejsou v ní přítomny žádné příznaky. Virus se v těle nenápadně replikuje.
Prodromální fáze: Trvá 2 až 4 dny. Začínají se projevovat příznaky jako vysoká horečka, kašel, rýma a malé bílé skvrny (Koplikovy skvrny) na vnitřní straně tváří.
Fáze vyrážky: Fáze vyrážky je charakteristickým znakem spalniček a obvykle trvá 2 až 4 dny. Začíná na obličeji a následně se šíří směrem dolů po těle.
Spalničky mohou být pro nakaženou osobu poměrně zatěžující. Ve Spojených státech vyžaduje hospitalizaci přibližně 1 ze 4 pacientů se spalničkami a infekce si vyžádá život přibližně jednoho až tří jedinců na každých 1 000 případů. Spalničky navíc mohou vést k závažným komplikacím.
Mezi nejzávažnější komplikace patří slepota, otok mozku (encefalitida), těžký průjem a zvýšená náchylnost k dalším infekcím. Děti mladší pěti let, dospělí starší 30 let a podvyživení jedinci čelí většímu riziku, že se u nich vyskytnou závažné komplikace způsobené spalničkami.
Dopad pandemie na očkovací úsilí
Na konci roku 2021 vydala WHO oznámení, ve kterém upozornila na hrozbu, kterou pandemie představuje pro celosvětový pokrok v boji proti spalničkám. Cílem globální iniciativy bylo snížit výskyt spalniček na celém světě na minimum, ale v roce 2022 zůstalo přibližně 40 milionů zranitelných dětí náchylných ke spalničkám, protože vynechaly dávku vakcíny.
Během pandemie se očkovací kampaně proti spalničkám značně zpozdily kvůli narušení dodavatelských řetězců a dalším faktorům. V roce 2021 bylo celosvětově vynecháno nebo odloženo přibližně 61 milionů dávek vakcíny. V současné době je téměř 40 zemí, především v Asii a Africe, prohlášeno za ohrožené epidemií spalniček.
Dopad covidové pandemie se však netýká pouze spalniček, ale i dalších nakažlivých onemocnění jako žlutá zimnice, dětská obrna a tuberkulóza. Navzdory důsledné očkovací kampani zejména ve vyspělých zemích jsou však infekční onemocnění, jako jsou spalničky, přesto již delší dobu na vzestupu. Jak si to vysvětlit?
Očkovací kampaně nemohou spalničky vymýtit
Vakcíny proti spalničkám se primárně dělí na dva typy:
- Vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR): Vakcína MMR je kombinovaná vakcína, která chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Podává se ve dvou dávkách, obvykle ve věku 12 až 15 měsíců a 4 až 6 let, a obsahuje oslabené živé viry jednotlivých onemocnění, což poskytuje dlouhodobou imunitu proti spalničkám.
- Vakcína proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím (MMR-V): Tato vakcína je další kombinovanou vakcínou, která chrání proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím (varicele). Stejně jako MMR obsahuje oslabené živé viry a běžně se používá jako alternativa k samostatným vakcínám proti MMR a planým neštovicím pro děti ve věku od 12 měsíců do 12 let. Obvykle se podává ve dvou dávkách.
Průlomové případy, kdy se očkovaní jedinci nakazí virem, se mohou vyskytnout v oblastech s nízkou proočkovaností (méně než 10 % případů), a dokonce i v oblastech s vysokou proočkovaností (více než 10 % případů). Takové případy mohou být důsledkem primárního selhání očkování (úplné odmítnutí vakcíny organismem) nebo sekundárního selhání očkování (slábnoucí imunita).
Průlomové infekce: Propuknutí spalniček po očkování
Studie týkající se propuknutí spalniček přinesly smíšené výsledky, přičemž důkazy prokazují jak účinnost vakcíny při prevenci šíření, tak případy získání viru mezi očkovanými osobami.
K průlomovým infekcím po očkování může vést několik vnitřních problémů:
- Selhání vakcíny: Vakcína proti spalničkám je sice vysoce účinná, ale není stoprocentně spolehlivá. U malého procenta jedinců nemusí vakcína zajistit úplnou imunitu nebo může časem zeslábnout. To může způsobit, že pokud se osoba dostane do kontaktu s virem spalniček, zůstane náchylná k infekci.
- Nesprávné načasování nebo dávkování: Účinnost vakcíny proti spalničkám závisí na faktorech, jako je načasování. Pro optimální ochranu je nezbytné dodržovat doporučené schéma dvou dávek. Neúplné očkování nebo prodlevy mezi jednotlivými dávkami zvyšují riziko průlomové infekce.
- Neshoda kmenů: Kmeny viru spalniček se mohou lišit v různých oblastech a čase, což může vést k průlomovým infekcím, pokud se očkovaný jedinec setká s jiným kmenem, než na který je zaměřena vakcína. Vakcína však poskytuje určitý stupeň zkřížené ochrany proti různým kmenům.
- Faktory imunitního systému: Základní zdravotní stav nebo některé léky, které oslabují imunitní systém, mohou zvýšit náchylnost k průlomovým infekcím. Imunitní odpověď ovlivňuje také věk, přičemž kojenci a malé děti vykazují méně silnou reakci na vakcínu.
Řešení faktorů imunitního systému při prevenci spalniček
Vliv faktorů imunitního systému na veřejné zdraví vyžaduje vážnou pozornost vzhledem k rostoucímu počtu případů spalniček v posledních 10 letech. Musíme se zabývat celkovým zdravotním stavem populace. Lidé mají tendenci vinit z prudkého nárůstu virových patogenů špatné hygienické podmínky, selhání očkovacích kampaní nebo kontroly infekcí a mezinárodní cestování.
Musíme se však zamyslet nad tím, zda se při současném životním stylu stáváme zdravějšími. Konzumujeme výživnou stravu? Odpočíváme a spíme dostatečně? Děláme něco, co by mohlo vědomě či nevědomě poškodit náš imunitní systém?
Spoléhat se pouze na zvyšování počtu očkovacích kampaní nemusí být pro dosažení stádní (kolektivní) imunity optimální. Skutečná stádní imunita by měla být vytvořena přirozenějším způsobem, a to zlepšením životního stylu, přijetím lepší stravy a zavedením přírodních a holistických preventivních přístupů.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí odrážet stanovisko The Epoch Times.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
