Americké ministerstvo zahraničí má „obavy“ z toho, že čínský komunistický režim chce v rámci nově oznámené iniciativy pobízet běžné občany, aby se navzájem špehovali, čímž by mohlo dojít i k ohrožení bezpečnosti amerických občanů nebo podnikatelů působících v Číně.

Mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller na tiskovém brífinku 2. srpna uvedl, že jeho úředníci situaci v Pekingu od oznámení pozorně sledují.

„Máme z toho samozřejmě obavy, povzbuzování občanů, aby se navzájem špehovali, je něco, co vzbuzuje velké obavy,“ řekl Miller.

„Kromě toho, že jsme znepokojeni těmito novými zprávami, jsme i nadále znepokojeni rizikem svévolného zatýkání a zadržování v ČLR [Čínské lidové republice], což se odráží v našem cestovním varování 3. stupně,“ dodal.

Ministerstvo zahraničí minulý měsíc vydalo aktualizované doporučení, v němž občany USA varovalo, aby zvážili cesty do pevninské Číny kvůli „svévolnému prosazování místních zákonů, včetně zákazů vycestování, a riziku neoprávněného zadržování“.

Miller poznamenal, že ministr zahraničí Antony Blinken otevřel tuto problematiku také během svého jednání s čínskými představiteli v Pekingu 18. června.

Jejich obavy přicházejí v souvislosti s tím, že čínské ministerstvo státní bezpečnosti – které je hlavní agenturou dohlížející na zahraniční zpravodajské služby i kontrarozvědku v tuzemsku i v zahraničí – zveřejnilo 2. srpna na čínské sociální síti WeChat zprávu s názvem „Boj proti špionáži vyžaduje mobilizaci všech členů společnosti“.

Ve zprávě ministerstvo vyzvalo občany, aby „kreativně prováděli učení se o nepřátelích [ve smyslu národní bezpečnosti] a propagandu právního státu, posílili výklad práva, vzdělávali masy prostřednictvím exemplárních případů, zvýšili povědomí celé společnosti o kontrašpionáži a vytvořili silné společné síly k udržení národní bezpečnosti“.

Obavy zahraničních firem

Ministerstvo rovněž uvedlo, že Čína by měla povzbuzovat jednotlivce k provádění kontrašpionážní činnosti tím, že je bude chválit a odměňovat.

Rovněž uvedlo, že provádět opatření proti špionáži je úkolem „národních orgánů, občanských skupin a obchodních podniků“ a že vláda a „vedoucí průmyslových odvětví“ by měli převzít odpovědnost.

Příspěvek na WeChatu přichází krátce po rozšíření čínského zákona o boji proti špionáži, který vstoupil v platnost 1. července.

Podle tohoto zákona je zakázáno předávání informací týkajících se národní bezpečnosti, přičemž definice národní bezpečnosti byla rovněž široce a vágně rozšířena.

Zákon rovněž rozšiřuje rozsah toho, co se považuje za špionáž, což znepokojuje vládu USA, zejména s ohledem na zahraniční společnosti v Číně, které se obávají, že mohou být potrestány za provádění běžných obchodních činností.

Podle revidovaného zákona by tyto osoby mohly být potenciálně odsouzeny za „činnosti prováděné, podněcované nebo financované zahraničními institucemi, organizacemi a jednotlivci jinými než špionážními organizacemi a jejich představiteli, nebo za činnosti, na nichž se podílejí domácí instituce, organizace nebo jednotlivci“.

Špionáž podle nově rozšířeného zákona může nyní zahrnovat „organizace nebo jednotlivce, spolčujíce se, aby ukradli, vyzvídali státní tajemství, zpravodajské informace a jiné dokumenty, údaje, materiály“.

Čína obhajuje rozšířený zákon

Americké Národní centrum pro kontrarozvědku a bezpečnost (NCSC) varovalo, že aktualizované zákony Komunistické strany Číny (ČKS) poskytují režimu „rozšířené právní základy pro přístup k údajům amerických firem v Číně a jejich kontrolu“ a mohou nutit „místní občany zaměstnané v amerických firmách, aby pomáhali při zpravodajských aktivitách ČLR“.

Čínské velvyslanectví ve Washingtonu nicméně uvedlo, že Peking „bude i nadále podporovat otevírání se na vysoké úrovni a poskytovat zákonnější a mezinárodnější obchodní prostředí pro společnosti ze všech zemí, včetně Spojených států“.

Komunistická strana Číny (KS Číny) v posledních letech zatkla a zadržela několik čínských a zahraničních státních příslušníků pro podezření ze špionáže, včetně 78letého amerického občana Johna Shing-wana Leunga, který byl 15. května v Su-čou v čínské provincii Ťiang-su odsouzen na doživotí za špionáž.

V březnu byl kvůli údajné špionáži zatčen vedoucí pracovník pekingské pobočky japonské společnosti Astellas Pharmaceuticals. Ve stejném měsíci provedly čínské úřady razii v pekingské kanceláři americké vyšetřovací firmy Mintz Group a zadržely pět čínských zaměstnanců.

O měsíc později, v dubnu, zahájili úředníci KS Číny vyšetřování činnosti americké poradenské firmy Bain & Company.

Zadržena byla řada cizích státních příslušníků včetně australského novináře Čeng Leje a tchajwanského podnikatele Lee Meng-čua, známého také jako Morrison Lee, ačkoli posledně jmenovanému bylo nedávno umožněno opustit zemi poté, co strávil téměř dva roky za mřížemi za údajnou špionáž, když fotografoval policisty v Šen-čenu.

Překlad a redakční zkrácení původní zprávy americké redakce: Kateřina Kudláčková