Jak lze zastavit a zvrátit hospodářský úpadek Německa? Brzdou jsou vysoké daně, vysoké odvody a vysoké ceny energií. Kancléř Scholz by měl z hospodářské krize udělat „záležitost pro šéfa“, myslí si Markus Söder.
Vzhledem k hospodářskému propadu v Německu se mnoho politiků, institutů, ekonomů a podniků zamýšlí nad tím, jak by se ekonomika mohla znovu rozběhnout. Často se objevují řešení: nižší daně, vyšší investice. Zde je přehled směrů, o nichž se v současné době uvažuje.
Politici: Snížit ceny energií, nutný okamžitý program
CDU/CSU požadují rychlá protiopatření. „Ekonomika v zahraničí roste a Německo stále více zaostává. Problémy jsou tedy domácí. Vládní koalice musí nyní nastavit okamžitý program pro ekonomiku,“ řekl šéf CSU Markus Söder listu Bild am Sonntag. Bylo načase, aby kancléř Olaf Scholz (SPD) učinil z hospodářské krize „nejvyšší prioritu“ .
Předseda CDU Friedrich Merz vyzval semaforskou koalici, aby ve Spolkovém sněmu hlasovala společně s CDU/CSU pro snížení daně z elektřiny a poplatků za rozvodné sítě.
Konkrétně pětibodový plán CDU/CSU požaduje: snížení daně z elektřiny a síťových poplatků k 1. říjnu, zastavení všech zákonů, které vytvářejí byrokracii, okamžité osvobození přesčasů od daně a zrušení dědické daně z rodičovského domu, zastavení zákona o topení a pro podniky by měla platit také nižší daň z nerozděleného zisku a lepší odpisy.
Hesenský ministerský předseda Boris Rhein (CDU) prohlásil: „Musíme zahodit koktejl vysokých daní, vysokých odvodů a vysokých cen energií.“
Předsedkyně strany Zelených Ricarda Langová si ponechala vyhlídku na brzké kroky: „Posílení ekonomiky bude první otázkou, kterou bude muset spolková vláda v příštích týdnech řešit,“ řekla deníku Bild am Sonntag. Vláda byla „v dobrém jednání“. Langová se opět vyslovila pro „investiční agendu“ s investicemi do železnic, školek a digitalizace, jakož i pro pobídky mezinárodním společnostem, aby v Německu umístily nebo rozšířily své závody. Uvedla, že jde o obranu hospodářských základů Německa.
Co navrhují špičkoví ekonomové?
List Handelsblatt se nedávno zeptal deseti ekonomů, jaká opatření by „co nejrychleji zavedli“, aby pomohli ekonomice postavit se na nohy. Zde se zaměřili na daňové úlevy pro větší investice na jedné straně a na pracovní sílu na straně druhé.
Jens Südekum, profesor mezinárodní ekonomie v Düsseldorfu, by opět pozastavil dluhovou brzdu. Na investicích a výdajích do budoucna by se nemělo „šetřit“. Navrhuje využít Hospodářský stabilizační fond (WSF) na jiné programy průmyslové politiky než jen na ceny ropy a plynu. Na druhou stranu by mohla být aktivována nouzová klauzule dluhové brzdy – jak již bylo učiněno kvůli koronaviru a válce na Ukrajině.
Dominika Langenmayrová navrhla rozsáhlé snížení daní pro německou ekonomiku. Daň z příjmu právnických osob by měla zmizet, uvedla profesorka Katolické univerzity v Eichstättu-Ingolstadtu. Přestože Berlín v roce 2008 snížil sazbu daně z příjmu právnických osob na 15 %, byly německé podniky zatíženy 38% daňovou sazbou, která byla ve srovnání se zeměmi OECD spíše nadprůměrná. Podniky brzdí investice, což způsobuje zaostávání německé ekonomiky.
Cla, odvody, daně – a Mercosur
K daňovým úlevám by přistoupil i Eckhard Janeba: navrhuje zrovnoprávnit dluh a vlastní kapitál pro daňové účely. Mannheimský profesor a předseda nezávislého vědeckého poradního sboru při spolkovém ministerstvu hospodářství a energetiky očekává, že se tím zatraktivní investování vlastních peněz. Dosud byly zvýhodňovány investice financované z vypůjčených peněz (úroky jsou daňově odečitatelné).
Andreas Löschel navrhuje zrušit poplatky a příplatky k ceně elektřiny. Andreas Löschel působí jako výzkumný pracovník v oblasti energetiky v Bochumi a Greifswaldu. Cena elektřiny je stále příliš vysoká. Je chybou, že spolková vláda chce zrušit kompenzaci za energetické špičky a daň z elektřiny pro průmysl. Tu využívá asi 9 000 podniků v energeticky náročných odvětvích.
Veronika Grimmová se rovněž zaměřuje na cenu elektřiny. Německo by mělo koordinovat plánování svých elektráren na evropské úrovni, vysvětluje profesorka ekonomické teorie na Univerzitě Friedricha Alexandra v Erlangenu-Norimberku.
Lissandra Flachová vyzývá k „co nejrychlejšímu uzavření obchodní dohody mezi EU a jihoamerickými státy Mercosuru“. Vedoucí oddělení zahraničního obchodu institutu Ifo v tom vidí významnou příležitost pro růst německé ekonomiky, která je orientována na export.
Čtyři z oslovených ekonomů se zaměřují na pracovní sílu: Martin Werding by zrušil odchod do důchodu v 63 letech (finanční vědec na Ruhr University Bochum). Edmund Phelps by dotoval mzdy (Kolumbijská univerzita v New Yorku, nositel Pamětní ceny Alfreda Nobela za ekonomii) a Simon Jäger doufá v „zákon, který by zvýšil konkurenci o pracovní sílu“ ze strany spolkové vlády. Jäger je vedoucím Bonnského institutu pro budoucnost práce. Podobný přístup navrhuje i Moritz Schularick, prezident Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu. Chce přilákat více imigrantů.
Svaz německého průmyslu: Tlak na strádání pravděpodobně ještě není dostatečně vysoký
Prezident Svazu německého průmyslu Siegfried Russwurm nedávno hovořil o tom, že výrazná podpora ze strany politického prostředí je stále nedostatečná. „V žádném případě to není jen otázka peněz: ve snižování byrokracie nedosahujeme žádného pokroku. Nedosahujeme žádného pokroku v otázce urychlení schvalování.“ Podle něj je příliš malý pokrok v uchopení energetického systému budoucnosti a jeho nákladů.
„Myslím, že se v politice pomalu prosazuje poznání, že nemluvíme o rozkvětu krajiny a novém hospodářském zázraku, ale o krizové situaci v německém hospodářství,“ řekl Russwurm. „Pokud pak odpověď spolkové vlády zní, že na to nedáme do rozpočtu žádné další peníze, musí vyřešit protichůdné cíle uvnitř spolkové vlády a stran, které ji podporují, a vyjasnit si, zda a jak stanovuje správné priority.“
Podle něj zřejmě tlak utrpení ještě není dostatečně velký. „Mohli bychom si ušetřit spoustu bolesti, ale vypadá to, že se situace musí ještě zhoršit, než dojde k potřebnému otřesu, a pak se situace může zase zlepšit.“
Na jedné straně ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) navrhuje cenu průmyslové elektřiny, která má být mostem do budoucna, a na druhé straně spolková vláda ruší kompenzaci za špičkovou cenu elektřiny. To představuje pro energeticky náročné podniky obrovskou zátěž.
Řemeslné obory: politika na hony vzdálená praxi
Svůj názor vyjádřil také Jörg Dittrich, prezident řemeslných živností. Uvedl, že většina podniků si stále vede dobře. „Nálada je však špatná – a to i mezi těmi, kterým se ekonomicky daří. Nárůst nákladů v důsledku vyšších materiálových nákladů, inflace, zvyšování mezd a především dalšího zvyšování odvodů na sociální zabezpečení je enormní.“ V důsledku toho trpí konkurenceschopnost podniků a jejich vyhlídky do budoucna se dostávají pod tlak. „Transformace bude únosná pouze tehdy, pokud bude i nadále existovat dostatek solventních řemeslných podniků.“
Německo je podle Dittricha příliš byrokratické, málo digitální a příliš pomalé, například ve schvalovacích a plánovacích řízeních. „To, co nás čeká, je velmi náročné. Pokud se nyní nepřijmou opatření a protiopatření – zejména ve stavebnictví – čeká nás dlouhé období hospodářských potíží.“
Semaforová koalice SPD, Zelených a FDP bohužel v uplynulém půlroce nepřispěla k pozitivní základní náladě ve státě, uvedl Dittrich. „Naopak, jejich částečně nepraktické a ukvapené politické kroky mnohé zneklidnily, především v řemeslných oborech – zejména u zákona o energetické náročnosti budov.“
(S využitím materiálů zpravodajských agentur)
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
