Závodí s Indií o první přistání na jižním pólu Měsíce

Rusko v rámci závodu o nalezení vody na Měsíci úspěšně vypustilo svou první sondu, která přistála na Měsíci po 47 letech.

Raketa Sojuz 2.1b se sondou Luna-25 odstartovala v pátek ve 2:11 moskevského času z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, asi 5 550 km východně od Moskvy. Videopřenos ruské kosmické agentury Roskosmos ukázal, že loď Luna-25 úspěšně odstartovala.

Jedná se o první ruskou misi na Měsíc od roku 1976, kdy bylo Rusko součástí Sovětského svazu.

Sovětský svaz, Spojené státy a Čína jsou jediné tři země, které úspěšně přistály na Měsíci. Nyní se Indie a Rusko snaží jako první přistát na jižním pólu Měsíce.

Indie vypustila 14. července svůj lunární modul Chandrayaan-3. Odhadovaný čas příletu indického plavidla je přibližně stejný jako u ruského.

Roskosmos agentuře Reuters sdělil, že obě mise se nebudou vzájemně rušit, protože mají naplánované různé oblasti přistání. „Nehrozí, že by se vzájemně rušily nebo srazily. Na Měsíci je dost místa pro všechny,“ uvedla.

Indie se již dříve pokusila přistát na jižním pólu Měsíce v roce 2019, ale neuspěla; její přistávací modul narazil do povrchu Měsíce.

Ledová voda

Rusko se chce stát prvním světovým lídrem, který dosáhne měkkého přistání na jižním pólu Měsíce. Roskosmos uvedl, že chce ukázat, že Rusko „je státem schopným dopravit na Měsíc užitečné zatížení“, a „zajistit Rusku zaručený přístup k povrchu Měsíce“.

Měsíc je stokrát sušší než Sahara, ale vědci se domnívají, že obsahuje cenné zásoby vodního ledu. Mapy NASA v roce 2018 ukázaly vodní led ve stinných částech Měsíce a NASA v roce 2020 potvrdila, že voda skutečně existuje i v oblastech osvětlených Sluncem.

Přistání na Měsíci je kvůli členitému terénu komplikované, přesto je jeho jižní pól ceněný, protože podle vědců obsahuje hojné množství ledu. Zmrzlou vodu ve skalách by mohli budoucí průzkumníci přeměnit na raketové palivo, kyslík a případně i pitnou vodu.

Podle Eda Bloomera, astronoma z britské Královské greenwichské observatoře, je cílem přistávacího plavidla odebrat vzorky měsíčních hornin a prachu, které budou mít zásadní význam pro poznání měsíčního prostředí před vybudováním případné lunární základny.

Vitalij Jegorov, populární ruský kosmický analytik, řekl agentuře Associated Press, že studium Měsíce „není cílem“. Dodal: „Cílem je politická soutěž mezi dvěma velmocemi – Čínou a USA – a řadou dalších zemí, které si také chtějí nárokovat titul vesmírné velmoci.“

Očekává se, že cesta ruské sondy do blízkosti Měsíce potrvá přibližně 5,5 dne. Jakmile se tam dostane, bude obíhat kolem Měsíce po dobu 3 až 7 dní ve výšce asi 100 km a poté se spustí na měsíční povrch.

Rusko postihly sankce po invazi na Ukrajinu, což Moskvě ztížilo přístup k západním technologiím, a to mělo dopad na jeho vesmírný program.

Sonda Luna-25 měla původně nést malé měsíční vozítko, ale podle analytiků se od této myšlenky upustilo, aby se snížila hmotnost lodi kvůli větší spolehlivosti.

Na této zprávě se podílely agentury Reuters a Associated Press.

Z původního článku newyorské redakce The Epoch Times přeložil MiC.