Aktualizováno 21. 8. 2023 v 17:00 o komentář ČNB
Hospodářská komora České republiky (HK) ve své nové zprávě bije na poplach před možným nepříznivým vývojem české ekonomiky – dlouhodobým zpomalením životní úrovně a mezd a hospodářskou stagnací.
Důvody, které dle HK za tímto výhledem stojí, jsou vyčerpání všech dosavadních faktorů růstu, ztráta konkurenční výhody a tzv. past středních příjmů.
Současný guvernér ČNB Aleš Michl popisuje past středních příjmů jako jev, který může nastat v rozvojových zemích: „Jak postupně narostou do středně vyspělých ekonomik, rychle se zvedají mzdy zaměstnanců v průmyslu. Pokud se ruku v ruce s tím průmysl nepřeorientuje na výrobky s vyšší marží a nezatlačí na produktivitu, firmy čím dál dražší pracovní sílu cítí na nákladech a tržbách. Ekonomika zpomalí. Říká se tomu past středního příjmu.“
„Recept“ na to, jak z toho ven, nastiňuje v tiskové zprávě prezident HK Zdeněk Zajíček: „Pokud má ekonomika pokračovat v konvergenci a dosáhnout úrovně západních států, bude muset uniknout z pasti středních příjmů, tedy přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Za takové situace je možné zachovat konkurenceschopnost i při relativně dražší pracovní síle.“
Pokud jde o přidanou hodnotu, Česká republika je dle zjištění HK až na 24. místě z evropské sedmadvacítky. Pro výrobu s vyšší přidanou hodnotou bude dle komory důležitá investiční a inovační činnost jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru.
I když míra investic vůči HDP je v naší zemi vysoká, HK upozorňuje, že „kromě výše investic je třeba sledovat také jejich strukturu, tedy to, kam investice směřují. Vysoká míra investic v poměru k HDP se nepropisuje do dalších ukazatelů, které lépe reprezentují inovační činnost českých firem. Dle dat World intellectual propery organization v České republice bylo v roce 2021 uděleno 119 patentů na milion obyvatel, zatímco v Německu bylo uděleno 1 170 patentů a Rakousku 977“.
Úskalí pro zlepšení
Jako jednu z cest pro zlepšení situace prezident HK konstatuje, že stát musí „vytvářet vhodné podmínky, které nebudou brzdit růst firem, a naopak jej budou podporovat. Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli přitom hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí taktéž motivovat firmy k inovačním aktivitám. Například vytvořením skutečně atraktivního a předvídatelného podnikatelského prostředí v naší zemi bez dlouhých povolovacích procesů, zbytečných regulací a byrokracie“.
Právě nedostatky v některých z těchto předpokladů adresoval premiéru Fialovi na konci července Josef Grill, majitel společnosti Wedos Internet, největšího poskytovatele webhostingových služeb v ČR.
„Doposud jsem také říkal, že se v ČR máme nejlépe na světě… Jenže časy se mění a moje aktuální pocity jsou zcela jiné,“ uvádí v otevřeném dopise Grill a pokračuje: „Cítím kolem sebe tolik nejistot a neznámých, že jsme rezignovali na investování v ČR a stavbu dalšího datacentra. Jediné řešení vidím, že změníme i centrálu a vlastnickou strukturu, abychom nebyli tolik vázáni na Českou republiku. Naše nové produkty a služby budeme řešit ze zahraničí. V nejistém prostředí nejde budovat stabilní firmu.“
Osudovou „třešinkou na dortu“ bylo dle majitele Wedosu nejen vyvlastnění pozemků, na kterých mělo stát další datové centrum firmy, ale taky částka, kterou stát Wedosu vyplatil. Před 15 lety měla firma dle Grilla koupit pozemky za 201 korun (za m2), přičemž stát je od Wedosu „vykoupil“ za 79 korun, byť původně nabízel pouze 25 Kč.
Dále pak Grill v „otevřeném dopisu“ popisuje čas a peníze potřebné na „právní bitvy“ a komplikace s úřady. Ostře kritizuje daňovou politiku vlády, přerozdělování peněz a dotace.
Další úskalí pro řešení stagnace spatřuje HK ve vysokém zadlužení státu, které je negativním signálem pro podnikatele a špatným výchozím bodem pro státní investice.
„Vývoj veřejných financí totiž zásadním způsobem ovlivňuje očekávání podnikatelských subjektů a jejich investiční rozhodování. Navíc je nepřekvapivé, že v situaci, kdy stát usiluje o konsolidaci veřejných financí, není jednoduché nalézt rozpočtové zdroje pro investiční a inovační aktivity. Na druhou stranu, bez výrazného posílení strategických investic se naše země neobejde, a proto bude nezbytné, aby stát zvýšil svou investiční aktivitu a také aby investiční rozpočet oddělil od toho běžného. Státní i soukromé investice budou mít vliv na konkurenceschopnost naší země a podpoří hospodářský růst, což mimo jiné zvýší budoucí schopnost státu hradit mandatorní výdaje a splácet veřejný dluh,“ uzavírá v tiskové zprávě HK prezident Zajíček.
Úřad vlády ČR, ministerstvo průmyslu a obchodu, ani Rada pro výzkum, vývoj a inovace na žádost Epoch Times o komentář do doby publikování nereagovaly.
Jakub Matějů z ČNB ve svém komentáři pro Epoch Times konstatuje, že proces reálné konvergence v České republice stále probíhá a pro její analýzu se využívá HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS), který zohledňuje rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi.
Prognóza národní banky odhaduje růst HDP roce 2024 o 2,3 % a v roce 2025 2,7 %, přičemž hlavními faktory má být zotavení spotřeby domácností a čistý vývoz.
„Ziskovost českých firem je solidní a promítne se jak do oživení investic mj. do nových technologií a obnovitelných zdrojů energie, tak do růstu mezd,“ konstatuje Matějů.
