Důvody pokračujícího trendu emigrace z Německa jsou různé – od inflace přes politiku až po ekonomické vyhlídky. V loňském roce opustilo zemi více než 80 tisíc německých občanů.

Německo zažívá „výměnu obyvatelstva“. Je třeba přiznat, že nejde o výsledek spiknutí ani součást „velkého plánu“ – a její úroveň zůstává celkově zvládnutelná. Nicméně trend je jasný: zvýšená imigrace do Německa v posledních letech byla kompenzována trvale vysokou úrovní emigrace.

Přestože přistěhovalectví stále udržuje celkové migrační saldo v kladných číslech, 3,8 milionu německých občanů již žije v zahraničí. Tento údaj, převzatý ze zprávy OECD, odpovídá podílu 5,1 procent německého obyvatelstva s trvalým pobytem. To je třetí nejvyšší podíl v rámci celé OECD, hned za Polskem a Velkou Británií. V loňském roce činila záporná čistá migrace jen mezi německými státními příslušníky 83 414 osob, což je nejvíce od roku 2016.

Emigrace je vysoká i mezi občany jiných zemí než Německa

Jak vyplývá z odpovědi spolkové vlády na menší dotaz poslanecké skupiny AfD v Bundestagu, Německo v předchozím roce opustilo celkem 268 167 osob. Naproti tomu roční rozsah emigrace v 90. letech 20. století zůstával převážně v rozmezí 100 – 150 tisíc osob.

Počet neněmeckých státních příslušníků, kteří každoročně opouštějí zemi, je ještě vyšší – a rovněž zůstává na vysoké úrovni. V loňském roce dosáhl počet cizinců opouštějících Německo 935 516 osob, což je nejvyšší číslo od roku 2019 před začátkem koronaviru (961 258 osob) – a opět platí, že minimálně do roku 2010 byly tyto počty výrazně nižší. Od roku 1990 do roku 2012 se pohybovaly v rozmezí od necelých 500 tisíc do něco málo přes 600 tisíc.

Příliš nízké mzdy a příliš vysoké daně činí návrat méně atraktivním

Německo má nyní dvojí problém: emigrace zůstává na vysoké úrovni – a přibližně tři čtvrtiny emigrantů mají akademický titul. Naopak Německo zůstává pro zahraniční odborníky méně atraktivní než řada jiných potenciálních emigračních destinací. Není jisté, zda nedávné snahy spolkové vlády usnadnit jim emigraci mohou tomuto trendu čelit.

Koneckonců ne všichni lidé, kteří se rozhodnou pro cestu emigrace z Německa, se s Německem rozloučí natrvalo. Alespoň to vyplývá ze studie Spolkového institutu pro výzkum obyvatelstva (BiB), která byla představena v roce 2019. Podle studie 58 procent z více než 10 tisíc dotázaných emigrantů uvedlo jako důvod „profesní rozvoj“ a „nové zkušenosti“.

V mnoha případech hrály roli i soukromé důvody, jako je sňatek nebo rodinné vazby v zahraničí. Výrazně vyšší čistý měsíční příjem v průměru kolem 1 186 eur je však pádným argumentem pro trvalou emigraci. V souladu s tím například ekonomové jasně uvádějí, že mzdy v Německu by musely výrazně vzrůst, aby se v zemi udrželo více lidí. To by vyžadovalo reformu daňových a odvodových zákonů, která by zajistila vyšší čistý výdělek pro osoby pracující v Německu.

Covidová politika ještě více zvýšila touhu emigrovat

V posledních letech se však přidaly i jiné faktory než výhled na trhu práce, které dále podporují emigraci z Německa. Jedním z nich jsou vysoké ceny energií a vysoká inflace. Jak vysvětlil listu Wirtschaftswoche Jochen Schuppener, vedoucí jedné z emigračních agentur, do zahraničí to netáhne jen důchodce.

Mnoho z nich se usadilo v zemích jihovýchodní Asie, jako je například Thajsko, protože jejich důchody tam zaručují vyšší kupní sílu. Mezi zasvěcené tipy na stáří patří také Turecko a Řecko. Podle německého svazu penzijního pojištění (DRV) nyní odchází do zahraničí asi sedm procent všech důchodů. To odpovídá počtu 1,71 milionu příjemců a nárůstu o 37 procent ve srovnání s obdobím před 20 lety.

Stále autoritářštější, restriktivnější a ideologičtější přístup k politice je však také důvodem k odchodu čím dál více lidí z Německa. Například šéf agentury Schuppener zdůrazňuje, že pandemie covidu zvýšila počet jeho klientů. Zasažení byli „unaveni Německem“, mnozí doufali v samostatnější život v zahraničí. Podle časopisu Agrar heute asi 18 procent nedávných emigrantů výslovně vyjádřilo nespokojenost s životem v Německu jako důvod emigrace.

Německo také čelí silné mezinárodní konkurenci

Nejvíce emigrantů do zahraničí pochází ze spolkových zemí, jako je Severní Porýní-Vestfálsko, Bádensko-Württembersko a Bavorsko. Zejména v jižních spolkových zemích hraje roli blízkost Rakouska a Švýcarska, které – spolu s USA – stále patří mezi tři nejčastější cílové země. Ve východních spolkových zemích je trend emigrace poněkud méně výrazný. Polsko a Česká republika již nepatří mezi nejvyhledávanější emigrační destinace kvůli jazykové bariéře.

Jako protiváhu klesajícímu demografickému trendu a stárnutí obyvatelstva bude muset Německo spoléhat na získávání lidí ze zemí, kde je celková hospodářská situace relativně ještě méně příznivá. Kromě toho je třeba vytvořit lepší perspektivy pro rodiny a přizpůsobit vzdělávací systém budoucnosti.

Není však jisté, zda k tomu politika dokáže vytvořit potřebnou důvěru. Kromě toho Německo jako cílová země pro zahraniční kvalifikované pracovníky soutěží na mezinárodní úrovni i s dalšími potenciálními cílovými zeměmi.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.