Velká část ruské flotily pro průzkum těžby ropy a zemního plynu v současnosti využívá největší jihoafrický přístav jako odrazový můstek pro výpravy do Antarktidy, poslední dosud netěžené oblasti planety.
Kremelská společnost pro průzkum nerostných surovin Rosgeo, která sídlí v Kapském Městě a má k dispozici moskevské lodě pro seismický průzkum, se nesnaží své aktivity v Antarktidě utajit.
V únoru 2020 vydala z Kapského Města, jednoho z pěti „vstupních přístavů“ do Antarktidy, prohlášení, že v ekologicky citlivém Jižním oceánu našla ložiska odpovídající 500 miliardám barelů ropy a plynu.
Celosvětová roční spotřeba ropy činí přibližně 35 miliard barelů. Společnost Rosgeo trvá na tom, že průzkum provádí „čistě pro vědecké účely“ a že nemá v úmyslu v Antarktidě „nerosty těžit“.
Takový postup by byl v rozporu s částí Smlouvy o Antarktidě z roku 1959, kterou ratifikovalo Rusko a dalších 28 států včetně Jihoafrické republiky. Zákaz těžby v oblasti vstoupil v platnost v roce 1998 na základě Madridského protokolu, který je součástí smlouvy o ochraně životního prostředí.
Od invaze prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu v únoru 2022 se jihoafrická vláda stala klíčovým spojencem Moskvy. Ve svých vodách povoluje ruským plavidlům bezpečný průjezd a také jim umožňuje kotvit ve svých přístavech, které jsou nejrozvinutější na kontinentě.
„Bez Jihoafrické republiky bude pro Rusko velmi obtížné dostat se do Antarktidy přes jiné vstupní země,“ řekla pro The Epoch Times environmentální vědkyně Liz McDaidová z Kapského Města a dodala: „Austrálie, Nový Zéland a Chile uvedly, že nedovolí ruským průzkumným lodím kotvit v jejich přístavech, a to kvůli Putinově invazi (na Ukrajinu) a kvůli obavám, že ruské aktivity v Jižním oceánu způsobí nesrovnatelnou škodu jedné z posledních nedotčených ekologických oblastí na Zemi.“
Vědkyně uvedla, že Argentina, která je další vstupní branou, je v současné době schopna poskytnout ruské stanici v Západní Antarktidě „pouze omezenou podporu“.
Jihoafrická republika, jedna ze zemí nejblíže Antarktidě, udržuje na zamrzlém kontinentu výzkumnou základnu. Nejvyšší polární funkcionář Pretorie, Lisolomzi Fikizolo z ministerstva lesnictví, rybářství a životního prostředí, byl minulý týden předvolán do parlamentu, kde ho opoziční strany zpovídaly ohledně zjevné spolupráce s Ruskem při jeho průzkumnických aktivitách v Antarktidě.
Fikizolo opakovaně prohlašoval, že jeho ministerstvo neví, co Rusko v regionu dělá, a to navzdory poměrně častým prohlášením Rosgea, vydávaným jeho kanceláří v Kapském Městě, v němž popisuje ruské průzkumné aktivity.
Podle Fikizola je Jihoafrická republika „i nadále odhodlána zachovat jedinečný charakter této oblasti“. Dodal, že jeho ministerstvo je „zcela proti jakémukoli těžebnímu výzkumu“ v Antarktidě.
Když opoziční poslanci upozornili Fikizola , že přesně to Rosgeo dělá a že využívá Kapské Město jako základnu pro své operace, odpověděl: „To jsou obvinění bez důkazů.“
Po předložení vlastního prohlášení společnosti Rosgeo z roku 2020, v němž firma bezostyšně přiznává rozsáhlý a úspěšný výzkum ložisek ropy a zemního plynu v Antarktidě, L. Fikizolo řekl, že si musí dokument „prostudovat“, než bude dále reagovat.
Zároveň mu byla předložena výroční zpráva Polární námořní geosondážní expedice (PMGE) za rok 2021. PMGE je privatizovaná dceřiná společnost Rosgea se sídlem v Petrohradě, která často operuje z Kapského Města. Ve zprávě společnost podrobně popsala, jak Kreml podpořil její misi „vybudovat informační základnu“ o „potenciálu nerostných zdrojů v Antarktidě“.
V loňském roce, opět s využitím Kapského Města jako startovací rampy, lodě společnosti zkoumaly Weddellovo moře v západní Antarktidě. Snahy mezinárodních ekologických organizací vyhlásit toto moře za „chráněnou mořskou oblast“ v posledních letech ztroskotaly, především kvůli odporu Číny a Ruska.
Ruský vědecký poskytovatel polárních výzkumů, Arktický a antarktický výzkumný institut (AARI), rovněž potvrdil, že v létě 2021–2022 byly na kontinentální východní Antarktidě dokončeny „seismické průzkumy“.
Fikizolo také řekl, že „nemá co říci“ k ruským státním dokumentům, které podrobně popisují „velkolepou vizi Kremlu pro Bílý kontinent a jeho okolí“.
Podle ruských státních dokumentů, jakéhosi „akčního plánu“ (pdf) z roku 2021 budou ruské státní subjekty Rosgeo, AARI, vodohospodářská agentura Roshydromet a agentura pro nerostné suroviny Rosnedra zkoumat „geologickou strukturu a nerosty“ Antarktidy, včetně uhlí, mědi, diamantů, zlata, železné rudy a uranu – a to pozemskou, vzdušnou i mořskou cestou.
Deník Epoch Times se obrátil na ruská ministerstva přírodních zdrojů a zahraničních věcí s žádostí o komentář, odpověď však neobdržel.
Během parlamentního slyšení v Kapském Městě Fikizolo řekl, že jihoafrická vláda, „i kdyby chtěla“, nemůže vyšetřovat ruské aktivity v Antarktidě „prostě proto, že se odehrávají na cizím území“.
„Postoj jihoafrické vlády k ruským aktivitám v Antarktidě je směšný,“ říká McDaidová. „Ruské státní agentury se již od počátku roku 2000 chlubí nálezy obrovských ropných polí v mořských sedimentárních pánvích na kontinentu a jeho ,surovinovým potenciálem‘. Proč byste takhle mluvili, když nemáte v úmyslu své nálezy komerčně využít?“
Ministerstvo životního prostředí Jihoafrické republiky sdělilo deníku The Epoch Times, že bylo „fér“ nabídnout ruským expedicím do Antarktidy „veškerou pomoc“, protože se jedná o „vědecké výzkumné mise“.
Dr. Alan Hemmings, odborník na správu Antarktidy z Canterburské univerzity na Novém Zélandu, však uvedl, že Rusko samo „ prakticky přiznalo“, že na kontinentu provádí „průzkum“ s cílem identifikovat oblasti s potenciálem nerostných surovin pro možný průzkum a rozvoj.
Deníku The Epoch Times řekl, že průzkum v Antarktidě je zakázán Madridským protokolem, který zakazuje „jakoukoli činnost týkající se nerostných zdrojů“ v Antarktidě. „Při hledání ropy a zemního plynu se samozřejmě pracuje s vědou a výzkumem, ale v konečném důsledku se jedná o geologický průzkum ropy a zemního plynu. Tvrdit opak je absurdní,“ říká Hemmings, který se jako pozorovatel účastnil jednání, jež vyústila v Madridský protokol.
„Všechny přítomné země, včetně Jihoafrické republiky a Ruska, se shodly na tom, že průzkum je první ze tří fází činnosti v oblasti nerostných surovin a je zcela oddělen od vědecko-výzkumné činnosti.“
Podle McDaidové Rusko s podporou Jihoafrické republiky zneužívá princip „svobody vědeckého výzkumu“ obsažený ve smlouvě, „tím, že se snaží vydávat průzkum za prostou geologii“. Dr. Hemmings je součástí rozšiřující se skupiny akademiků a ekologů, kteří chtějí „věčný zákaz“ těžby nerostných surovin v Antarktidě. Zdůraznil, že podmínky Madridského protokolu jsou předmětem možného nového jednání v roce 2048.
„Je možné, že většina smluvních států bude hlasovat pro změnu zákonů o těžbě v Antarktidě,“ řekl Hemmings. „Jsme svědky kroků tímto směrem, zejména ze strany Ruska, ale i dalších zemí. Například Indie předložila parlamentu nový zákon o Antarktidě, který obsahuje ustanovení o ,činnosti v oblasti nerostných zdrojů‘, kterou indická vláda považuje za vědecký výzkum.“
Elizabeth Buchananová, odbornice na polární geopolitiku z australské Deakin University a členka Institutu moderních válek ve West Pointu, uvedla, že těžba v Antarktidě by byla možná pouze v případě, že by ceny ropy trvale přesahovaly 150 dolarů za barel.
„Ruské aktivity v Antarktidě by také mohly být zaměřeny na potlačení konkurence na trhu. Je možné, že Moskva chce zabránit ostatním státům, aby využily tyto zásoby ropy a staly se energetickými konkurenty na globální scéně,“ řekla deníku The Epoch Times.
Z původního článku americké redakce deníku The Epoch Times přeložila Kateřina Kudláčková ml.
