Za první pololetí spatřilo světlo světa v České republice nejméně novorozenců za posledních několik let. Přirozený úbytek Čechů „vykompenzovali“ migranti. Jaký je vývoj porodnosti, úmrtí či potratů v naší zemi?
Nové statistiky Českého statistického úřadu ukázaly, že v prvním pololetí 2023 se narodilo pouze 45 180 občánků, zatímco ve stejném loňském období jich přibylo skoro 51 000. V letech 2018–2021 se v prvním pololetí narodilo 54–56 000 dětí.
Pokud jde o porodnost v rámci celého roku, v letech 2018–2021 kolísala mezi 110–114 000 a loni spadla na 101 299.
Při pohledu na opačnou stranu se statistiky úmrtnosti obzvláště zvedly od závěru roku 2020. Od té doby zaznamenává Česko čistý „přirozený úbytek“. Stejně tak tomu bylo i v letošním prvním pololetí, kdy zemřelo 56,7 tisíce obyvatel, a tedy čistý úbytek je skoro 11,5 tisíce.
Vlnu „úbytku“ zaznamenala republika naposledy mezi lety 1994 a 2005. A celkový přirozený úbytek od sametové revoluce dosahuje zhruba 195 000 občanů.
Celkový počet obyvatel přesto vzrostl, a to díky migraci. K obzvláště patrnému růstu došlo loni, kdy se na novém přírůstku obyvatel ve výši téměř 330 000 podepsal rusko-ukrajinský konflikt. Do té doby byl průměrný přírůstek obyvatel migrací kolem 25 500 ročně (2012–2021). Za letošní první pololetí získalo občanství 57,5 tisíce migrantů.
Ohrožení důchodového systému?
Pokud uvažujeme o migraci jako o krátkodobém jevu, již nyní je z věkové struktury obyvatelstva patrné, že k důchodovému věku pomalu ale jistě míří „silné ročníky“ a naopak, do produktivního věku již naskočily „slabé ročníky“. V Česku bylo ke konci loňského roku 1,43 milionu lidí ve věku 50–59 let, 1,76 milionu lidí ve věku 40–49 let a na opačném konci produktivního a před produktivního spektra 1,07 milionu lidí ve věku 20–29 let a 1,16 milionu lidí ve věku 10–19 let. Ve věku 60+ je v ČR celkem zhruba 2,8 milionu lidí.
V současné době je v Parlamentu návrh zákona pro zvýšení tzv. „porodného“, coby motivace k vyšším přírůstkům obyvatelstva a kompenzování inflace. A také novela zákona o důchodovém pojištění, která zpřísňuje podmínky předčasného odchodu do důchodu a valorizaci důchodů.
Celkovou situaci dokresluje rostoucí dluh veřejných financí, na kterém se podepisuje i důchodový systém. Zatímco v předešlých dvou letech bylo první pololetí příjmů a výdajů důchodového pojištění v mínusu v řádu jednotek miliard Kč, letošní pololetí zaznamenala Česká správa sociálního zabezpečení mínus přes 37 miliard.
Pro zajímavost uvádíme i potratovost, včetně umělého přerušení těhotenství, která se v České republice pohybuje v posledních letech kolem 45 000, přičemž ve srovnání s daty po revoluci jde o trend klesající.
