V bratislavské části Podunajské Biskupice probíhá zkoumání starověkého pohřebiště z doby Avarského kaganátu. Archeologové pod vedením Milana Horňáka začali s odkrýváním 1 300 let starého pohřebiště v roce 2017 a letos se vrátili na místo, aby pokračovali ve výzkumu.
Video z roku 2017
V lokalitě zůstává ještě množství neodkrytých hrobů a i přes výstavbu dálnice D4R7 mají v plánu pokračovat. Milan Horňák pro Plus JEDEN DEN uvedl: „V roce 2017 jsme jich vykopali 485 a minimálně dalších 400–450 zde zůstalo nedotčených a čekalo na zkoumání.“
Nové video ze srpna
Vedoucí výzkumu dodává, že i když se toto místo často označuje jako Avarské pohřebiště, ve skutečnosti obsahuje hroby nejen Avarů, ale i Slovanů a pravděpodobně také příslušníků jiných kmenů žijících v té době. Mezi nejvýznamnější nálezy patří římské mince ze 4. století.
Podle archeologů zde žili Slované a Avaři v symbióze více než 100 let. Kosti, které byly postupně odhaleny, neumožňují jednoznačně identifikovat, kdo byl Slovan a kdo Avar. Výjimku tvoří hroby obsahující kostry bojovníků a koní – ty jsou charakteristické pro Avary.
„Byl to projev postavení a cti. Významní bojovníci byli pohřbíváni i s výzbrojí. Čím důležitější byl bojovník nebo výše postavený v hierarchii kmenového svazu, tím měl honosnější hrob,“ vysvětluje Horňák.
Naposledy bylo podobně velké pohřebiště v okolí Bratislavy zkoumáno před více než 80 lety v Dvínské Nové Vsi. V hrobech byly objeveny různé artefakty, jako například keramika, bronzové ozdoby pásků, šperky z bronzu a skla a jiné. Dokládaly vysokou míru dovednosti místních obyvatel v té době. Mezi významné nálezy patří mince krále Karla Velikého z poslední čtvrtiny 8. století. Je mimořádně vzácná, protože známe jen 15 exemplářů na celém světě a dokazuje vztahy mezi Franckou říší a avarsko-slovanským etnikem v oblasti hranic Avarského kaganátu.
Výzkum v Podunajských Biskupicích přilákal zájem veřejnosti různých věkových skupin. Zúčastnili se ho nejen mladí studenti, ale také důchodci a různí lidé se vztahem k archeologii. Aktivity na pohřebišti budou pokračovat do konce letošního roku a s nálezy se bude dále pracovat v Památkovém ústavu.
Avaři
Pohřebiště je datováno do dob Avarského kaganátu. Avaři byli seskupením různých asijských kmenů, které držela pohromadě vojenská síla. Do Karpatské kotliny přijeli v 6. století ze Střední Asie pod vedením kagana Bajana. Potom se usadili v části bývalé římské Panonie. V průběhu 7. století získali kontrolu nad územím Maďarska, jižního Slovenska a působili v oblasti od dolního Rakouska až po Alpy.
Avaři představovali nebezpečí pro Byzantskou i Franckou říši vzhledem k jejich dobře organizované armádě se silným jezdectvem. Byzantská říše jim dokonce musela předávat poplatek – tribut, aby udržela mírový stav. Přesto Avaři napadli centra Byzantské říše: Konstantinopol (Istanbul) a Soluň, avšak nakonec utrpěli porážku. Toho využil francký kupec Sámo a založil tzv. Sámovu říši, díky které získali Slované žijící na části území ovládaném Avary na čas nezávislost. Avaři později (po Sámově smrti) získali nad Slovany opět kontrolu, ale nakonec byli v několika válkách v 9. století poraženi franckým králem Karlem Velikým. V 10. století se Avaři postupně asimilovali s Maďary.
Pohřebiště Avarů lze nalézt na území jižního Slovenska a jihozápadního Maďarska.
Z původního článku slovenské redakce deníku The Epoch Times přeložila Zdenka Danková
