Cestovní ruch v Chorvatsku se po pandemii covidu-19 rychle vzpamatoval. Města jako Dubrovník jsou už dlouho opět přeplněná. Masy turistů se však stávají zátěží pro místní obyvatele i životní prostředí. Nyní má být zavedena daň.
Ve středu 27. září oslavilo odvětví Světový den cestovního ruchu. Chorvatsko bylo jednou z nejoblíbenějších turistických destinací již před balkánskou válkou v 90. letech. Válečné škody na infrastruktuře několika regionů poškodily cestovní ruch stejně málo jako covidová pandemie.
Naopak, země je nyní mezi turisty tak oblíbená, že to dělá starosti i obyvatelům a politikům. Ti se obávají o kvalitu života místních obyvatel – a o životní prostředí, které je důsledky masového turismu stále více postihováno. Proto chce vláda brzy zavést turistickou daň. Ta má bojovat proti vedlejším účinkům enormního přílivu hostů a přilákat do země vyšší třídu místo masy.
Chorvatsko by mohlo v roce 2023 zažít nový návštěvnický rekord
V roce 2019 přijelo do Chorvatska téměř 20 milionů turistů. Jen do Dubrovníku přijelo v tomto roce ne méně než 1,5 milionu návštěvníků – samotné město má přitom pouhých 41 000 obyvatel. Ještě předtím však i tam kvůli covidu počet turistů prudce klesl.
Mezitím se však pobřežní oblasti, jako je Istrie, Kvarnerský záliv a Dalmácie nebo hlavní město Záhřeb, opět staly cílem masového turismu. Pro letošní rok ministerstvo cestovního ruchu dokonce očekává nový rekordní počet návštěvníků.
Důsledky jsou často zřejmé. Infrastrukturní zařízení, jako jsou silnice a letiště, jsou přeplněná, dodávky vody a elektřiny jsou na hranici svých možností. Malebná městečka a krajinu sužují odpadky a hluk. Přírodní biotopy jsou znehodnoceny, obce se potýkají s problémy s kanalizací.
K tomu se přidává nepříjemnost, že velké množství nově vybudovaných rekreačních středisek je mimo sezónu sotva využíváno.
V úvahu přichází několik forem daně z cestovního ruchu
Nyní má být turistická daň zavedena především v regionech nejvíce postižených masovou turistikou. Má přijít nejdříve v roce 2025 a přesné podrobnosti zatím neprosákly. ADAC však vidí několik možných forem zavedení.
Mohla by například existovat daň závislá na typu ubytování nebo počtu přenocování. Stejně tak přicházejí v úvahu poplatky, které by se promítly do ceny zájezdů.
V úvahu by však přicházel i jednorázový poplatek, který by byl splatný při vstupu do země. Výnosy by se využívaly především na projekty v oblasti životního prostředí a likvidace odpadů.
Příliš vysoká daň by mohla Chorvatsko vrátit zpět
Již nyní si místní obyvatelé i rekreanti stěžují na masivní zdražování. Vstup do schengenského prostoru usnadnil turistům vstup do země a přistoupení k euru usnadnilo cestování.
Ačkoli za určitý vývoj cen může i zneužití zavedení eura ke zvyšování cen, chorvatská vláda předpokládá, že příčinou je globální inflace. V některých případech však úřady také iniciovaly opatření proti neodůvodněným úpravám cen.
Nebude však možné stanovit příliš vysokou daň. Navzdory vysokému zájmu návštěvníků trpí cestovní ruch v Chorvatsku některými strukturálními problémy. Mezi ně patří nedostatek doplňkových a rozmanitých zařízení v turistické nabídce, velký nedostatek kvalifikované pracovní síly a často nevhodná cenová politika.
Kromě toho představují pro Chorvatsko v oblasti cestovního ruchu silnou konkurenci další středomořské destinace, jako je Řecko a Turecko. Pokud by se ukázalo, že turistická daň je příliš vysoká, mohl by být pro mnohé alternativou také poměrně drahý italský Jadran.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
