Český jazyk se vyznačuje některými specifickými prvky, jakými jsou například názvy měsíců v roce anebo české koncovky oxidačních čísel v chemii. Již na základní škole se v hodinách chemie žáci učí nazpaměť koncovky názvů, jako -ný, -natý, -itý, -ičitý, apod.
Tyto koncovky zároveň napovídají poměr sloučenin chemických prvků, z názvu již vyplývá, v jakém poměru prvků se sloučeniny zapisují – a jaké další věci z toho plynou.
Pro naše školáky tuto mnemotechnickou pomůcku (spolu s A. S. Baťkem) vynalezl jeden z nejvýznamnějších českých chemiků, Emil Votoček (5. října 1872 Hostinné – 11. října 1950 Praha). Narozen ještě v rakousko-uherském mocnářství, stal se významně pedagogicky činným v české oblasti. Jeho chemickou specializací byla organická chemie, konkrétně monosacharidy.
Světového uznání dosáhl svými pracemi v oblasti chemie cukrů. Objevil několik nových cukrů a stanovil názvosloví pro metylpentózy, které bylo přijato mezinárodně. Kromě toho se zasloužil se i o rozvoj chemické přístrojové techniky. Významné jsou jeho učebnice chemie a mnohojazyčné slovníky. Málokdo o něm zná, že se zálibou skládal i hudbu a psal hudební teorie.
Od roku 1907 do roku 1939 (než nacisté uzavřeli české vysoké školy) byl profesorem experimentální anorganické a organické chemie na pražském ČVUT. Roku 1929 spolu s Jaroslavem Heyrovským založil mezinárodní časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications, v němž jsou publikovány vědecké práce českých a slovenských chemiků.
Vychoval řadu vědeckých pracovníků, kteří si získali světové uznání. Mezi jeho žáky patřili například Rudolf Lukeš a Otto Wichterle.
Za jeho dílo mu byl udělen doktorát mnoha významných univerzit včetně pařížské Sorbonny. Byl jmenován Důstojníkem Čestné legie. Byl prvním zástupcem České společnosti chemické v Mezinárodní unii pro čistou a užitou chemii (IUPAC).
Na jeho chemické názvosloví nostalgicky vzpomněla slovenská hudební skupina Lojzo. Můžeme si spolu s nimi také zavzpomínat na svoje školní hodiny chemie…
