Na konferenci v CEVRO Institutu pořádané 10. listopadu stranou Svobodní poukázal ekonom Martin Slaný ve svém projevu na nedostatečné „ekonomické podhoubí“ Evropské unie (EU) coby jeden z faktorů jejího pomalého hospodářského růstu.
Hlavní ekonom investiční skupiny DRFG a bývalý ekonomický poradce prezidenta Václava Klause zmínil na úvod Lisabonskou strategii EU, jejímž cílem bylo vytvořit do deseti let z unie „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku světa“. Konstatoval však, že naopak, „hospodářství EU zpomaluje a zaostává za ostatními zeměmi“.
I když jedním z negativních faktorů je dle něj nízký růst populace, tím důležitějším jsou technologický pokrok a inovace – hybná síla ekonomického pokroku – které „vznikají v podhoubí“ neboli vhodném institucionálním prostředí, jakými jsou soukromé vlastnictví, volný trh, svoboda, motivace akumulovat fyzický a lidský kapitál atd.
„Ukazuje se, že bohužel toto institucionální prostředí se v Evropě patrně čím dál více zhoršuje,“ sdělil Slaný. A dodal, že „my bohužel děláme v posledních letech všechno proto, abychom si tyto instituce ohrožovali stoupající regulací, protekcionismem, roste role vlády, přerozdělování, dotace, vliv nejrůznějších partikulárních skupin a NGOs [nevládní neziskovky] atd. To všechno slouží k tomu, že si podkopáváme tohle institucionální prostředí, které vytváří podhoubí pro ten růst“.
Následně uvedl několik příkladů, na kterých lze úpadek institucionálního prostředí pozorovat.
Jedním z nich je dle něj žebříček největších firem světa podle tržní kapitalizace. Zmínil, že v době zavádění Lisabonské strategie byly v „top desítce“ i evropské firmy a nyní již tam žádné nejsou.
Graficky a dynamicky znázorněný vývoj změn v „top desítce“ od roku 2000 po současnost lze zhlédnout například na Youtube kanálu Dazzling Data. Také v přehledech společnosti PWC můžeme vidět, že v žebříčku „TOP 100 firem dle tržní kapitalizace“ figurovalo ještě v roce 2009 na 28 evropských společností (z toho 12 ze Švýcarska a Británie), v roce 2015 ještě 27 firem a letos už jen 19 firem (z toho 8 ze Švýcarska a Británie).
Jako další součást „podhoubí“ zmínil Slaný počet registrovaných patentů, který byl loni v EU mnohonásobně nižší než v USA a Číně.
Ekonom komentoval také množství bariér zahraničního obchodu EU, či obchodní žebříčky.
Detailněji rozebral hodnocení indexu překážek podnikání v zemích (hodnota 100 představuje maximálně možné příznivé podmínky pro podnikání, v případě nuly nelze podnikat). EU měla dle Slaného v tomto indexu 75 bodů v roce 2015 a stejně tak v roce 2022. USA měly 83, resp. 84 bodů a Čína 62, resp. 77 bodů.
„Počet dnů, který je potřeba k založení firmy: EU 12,1; Spojené státy čtyři dny; Čína 8,6. Počet dní potřebných třeba k postavení skladu/logistického areálu: EU 180; USA 80; Čína 110, zase z těch tří nejhorší,“ komentoval další metriky.
„Nejsem zastáncem toho, že zrovna to jedno číslo vysvětluje úplně všechno… ale ty trendy, které to znázorňuje, jsou velmi zarážející,“ dodal ekonom ke zmiňovaným srovnáním.
„Bohužel, tohle všechno podkopává instituce, horší instituce, v konečném důsledku horší ekonomický růst, snižuje HDP na obyvatele,“ vysvětloval a dodal, že v důsledku toho jsou pak nižší zdroje na vzdělání, infrastrukturu či sociální péči.
Upozornil také na to, že i když máme v naší zemi a v EU relativně velké bohatství ve srovnání s minulostí či jinými zeměmi, a že pořád ještě rosteme, při současných tendencích „nás čeká, že se do toho soukolí pořád bude přisypávat nějaké zrnko písku navíc a to, jestli se ten vlak zastaví za pět, za deset či za padesát let…“
Ničení podhoubí
V diskuzi pak Slaný předestřel několik iniciativ, které podle něj přispívají k ničení onoho ekonomického podhoubí.
„Green Deal – zločin všech zločinů. Je to ukázkový příklad ničení efektivity, plýtvání všemožnými zdroji,“ řekl ekonom a na tuto iniciativu následně navázal s tzv. ESG (ekonomické, sociální a vládní skóre, které ovlivňuje např. dostupnost či výši úroku úvěru pro firmy).
„V soukromém sektoru a té naší společnosti musíme plnit ESG. Ne proto, že bychom si to mysleli, ale proto, že banky to po vás požadují… Myslím si, že vedení českých bank si to taky nemyslí, no ale ta jejich centrála si to myslí. A od té centrály se odvíjí to, jaké bude mít nakonec vedení tady české pobočky bonus,“ komentoval situaci.
Dodal, že jde „o ukázkový příklad toho, jak zase ty nejrůznější instituce podporované svrchu najednou vytváří ten tlak na ty nižší a nižší stupně. A ty nižší stupně si žijí svými životy a vytváří si nejrůznější – a tady souhlasím, to není jen, že někdo něco nařídí v té EU – ale rozjede to to domino a na každém tom daném stupni se vždycky něco regulatorně přidá.“
V rámci Evropské centrální banky upozornil na nebezpečí možného rušení hotovosti a zavádění centrálního bankovnictví.
„Ne, že si po kouskách ukrajujeme, ale po hrstech si ubíráme tu reálnou svobodu a nezávislost centrální banky,“ komentoval eventuální vzdání se České národní banky.
„Rušení hotovosti a vytváření digitálního eura… Prostě hotovost je svoboda a je taky klíčový ekonomický instrument,“ sdělil Slaný a dodal, že i když všichni v současnosti platíme většinou bezhotovostně, „i kdybyste nezaplatili v hotovosti za celý život ani korunu, jenom to, že ta hotovost existuje, dává ohromný mantinel centrálním bankám a jejich měnové politice“. Zmínil také možné zneužití digitální měny státem.
Ekonom varoval i před nebezpečím zaměňování terminologie v EU a jako příklad dal nesouhlas unie s Čínou. Na druhou stranu však „když vyjmenujete 10 věcí, které se v Číně zavádí a přejmenujete je, a těch stejných 10 věcí se zavádí tady, tak řeknou, že je to přeci v pořádku“.
