Klienti bank by měli bankám při předčasném splacení hypotéky zaplatit čtvrt procenta z nesplacené jistiny za každý započatý rok zbývajícího období. Celkově tato částka nebude smět překročit jedno procento. Dnes to schválila Sněmovna v předloze, která mění zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu. Vláda původně navrhla, aby klienti platili dvě procenta. Sněmovna také rozhodla, že nové pravidlo se použije až u nových hypotečních smluv a nebo už u existujících smluv při novém zafixování úrokové sazby. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Obsahuje i možnost sjednat si daňově zvýhodněné pojištění dlouhodobé péče pro případ špatného zdravotního stavu, kdy si klient z pojistky zaplatí péči.
Schválení zákona umožní bankám žádat po klientovi v případě, že hypotéku splácí za jiných než zákonem vymezených podmínek, poplatek v zákonem stanovené výši. Zachovává nicméně dosavadní právo každý rok splatit 25 procent původní jistiny úvěru zdarma za jakýchkoliv podmínek. Nově se možnost bezplatného předčasného splacení hypotéky rozšíří i na rozvody a následné vypořádání společného jmění manželů.
Dosavadní zákon stanoví, že banka poskytující hypotéku má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s předčasným splacením vzniknou. Banky tyto poplatky účtovaly rozdílně, některým kvůli způsobu výpočtu udělila Česká národní banka (ČNB) pokutu. Nově bude ČNB dohlížet na správnost výpočtu poplatku podle nového znění zákona.
Dnešní soubor přijatých změn finančních zákonů obsahuje opatření, která mají za cíl přispět k rozvoji finančního trhu. Hlavní změny se týkají produktů, které mají podpořit spoření lidí na stáří, takzvaného dlouhodobého investičního produktu a změn ve třetím pilíři penzijního systému, uvedl už dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Sněmovna vložila do zákona také takzvané pojištění dlouhodobé péče. Šlo o návrh skupiny koaličních poslanců v čele s předsedou výboru Josefem Bernardem (STAN). Patřičnou pojistnou událostí má být závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pojistné bude moci odečíst od základu daně z příjmů až do částky 48.000 korun ročně. Nový institut má zajistit více zdrojů peněz pro lidi, kteří potřebují kvůli svému stavu dlouhodobou péči.
Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. Má podpořit spoření na stáří. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Podmínkou pro zvýhodnění bude to, že peníze bude možné čerpat nejdříve po deseti letech a klientovi bude nejméně 60 let. Poslanci ale zúžili možnost investovat v rámci tohoto produktu pouze do investičních nástrojů s vyšší mírou bezpečnosti, jako jsou cenné papíry obchodované na burzách nebo třeba do státních dluhopisů.
Schválená vládní předloha má především podpořit spoření na stáří. Například mění podporu penzijního spoření. Zvyšuje práh pro čerpání státního příspěvku. Pro nové smlouvy se minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, prodlouží z pěti na deset let. Spodní hranice pro získání státní podpory penzijního připojištění se u existujících smluv zvýší ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nebude zvyšovat, se posune z 1000 na 1700 korun měsíčně. Státní příspěvek bude lineární a bude představovat 20 procent příspěvku účastníka.
Příspěvek už nebudou dostávat spořící důchodci. Skupina poslanců ANO v čele s Patrikem Nacherem navrhovala, aby příspěvek zůstal zachován alespoň u existujících smluv a omezení se týkalo až nových smluv. Ministr Stanjura s tím ale nesouhlasil a Sněmovna tento návrh neschválila.
Na návrh rozpočtového výboru Sněmovna upravila pravidla posuzování spolehlivosti žadatele o spotřebitelský úvěr. Poskytovatel spotřebitelského úvěru musí podle zákona prověřit informace, které mu o sobě poskytl klient. Výbor doporučil, aby poskytovatel při tomto ověřování mohl využít i automatizované modely.
