Tuzemské knihovny loni evidovaly nárůst počtu čtenářů, kteří se do nich začali vracet po dvouletém útlumu způsobeném pandemií koronaviru. Počet registrovaných čtenářů se meziročně zvýšil o devět procent, na 1,209 milionu. Přesto zaostal za předcovidovým rokem 2019, kdy jich bylo 1,376 milionu. Celkový počet fyzických a on-line návštěvníků knihoven loni vzrostl o 13 procent. Lidé v knihovnách udělali 41,646 milionu výpůjček knih a periodik, o 19 procent více než v roce 2021. V roce 2019 bylo evidováno 51,2 milionu výpůjček. ČTK dnes informaci získala z databáze Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS).
Počet fyzických návštěvníků knihoven loni vzrostl o 39 procent na 17,397 milionu. V roce 2019, kdy návštěvnost knihoven neovlivňovala pandemie koronaviru, jich bylo 22,102 milionu. Počet on-line návštěvníků se v roce 2022 zvýšil o pět procent na 42,175 milionu, ve srovnání s rokem 2019 jich bylo o 18 procent více. Naopak poptávka po digitálních službách klesla. Výpůjčky e-knih se meziročně snížily o pět procent, počet zobrazených či stažených digitálních dokumentů klesl o 26 procent. „Pokles digitálních služeb souvisí jednak s růstem fyzického využívání knihoven, ale také s omezením přístupu do některých digitálních knihoven z hlediska autorských práv, který byl benefitem v covidových letech,“ uvedla na portálu NIPOS Lucie Macháčková z Národní knihovny ČR.
Počet návštěvníků využívajících v knihovně přístup k internetu se v roce 2022 meziročně zvýšil o 63 procent. „Knihovny představují největší síť bezplatného přístupu k internetu, která má velký význam pro osoby ohrožené sociálním vyloučením,“ uvedla Macháčková. Veřejné knihovny podle ní usilují o rozšíření svých činností směrem k vytváření informačních, vzdělávacích kulturních a komunitních center. „I v této oblasti zaznamenáváme dynamický růst. Počet pořádaných kulturních akcí se oproti roku 2021 více než zdvojnásobil a počet návštěvníků těchto akcí stoupl o 91 procent,“ uvedla.
Ještě větší nárůst knihovníci zaznamenali u počtu vzdělávacích akcí, který se loni meziročně zvýšil o 139 procent a počet jejich návštěvníků vzrostl o 114 procent. „Zvláštní důraz je kladen na podporu čtenářské a informační gramotnosti dětí a mládeže, ale také na podporu digitální gramotnosti dospělých a seniorů. Zájem je o nabídku různých forem občanského vzdělávání a univerzit třetího věku,“ podotkla Macháčková.
Podle generálního ředitele Národní knihovny Tomáše Foltýna knihovny obstály v době pandemie koronaviru a posléze i ve složité ekonomické situaci. V příštích letech sehrají důležitou roli komunitních center a hlavně na venkově mohou pomoci zvyšovat digitální gramotnost lidí. Nejdůležitější posláním knihoven je nyní práce s informacemi. „Můžeme být oporou veřejnosti,jež se ztrácí v tom, co je relevantní a co irelevantní informace,“ řekl dnes Foltýn v Olomouci při diskusi o knihovnách.
Počet knihoven v posledních letech pozvolna klesá, na konci roku 2021 jich podle Českého statistického úřadu fungovalo 5273, meziročně o 20 méně. V roce 1989 statistici evidovali 5751 knihoven. Knihovníci upozorňují na to, že jejich mzdy jsou výrazně pod celostátním průměrem. Například loni průměrný plat ve Vědecké knihovně Olomouc obnášel 31.303 korun a průměrná mzda v ČR činila 40.317 korun.
