Pravidla pro investice prostřednictvím takzvaných nelicencovaných správců majetku se zřejmě zpřísní. Počítá s tím novela zákona o investičních společnostech, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Změna zákona má zajistit, že tyto subjekty už nebudou obcházet zákon. Zároveň by měla přispět k větší informovanosti veřejnosti o vysoce rizikových investicích. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes před poslanci kromě jiného uvedl, že návrh zákona reaguje na výkladové poznatky z praxe a navazuje na koncepci rozvoje kapitálového trhu, kterou schválila ještě minulá vláda. Předlohu nyní posoudí sněmovní rozpočtový výbor.
Současná podoba zákona zakazuje nabízet veřejnosti investice do nelicencovaných správců majetku, podle důvodové zprávy k návrhu zákona ale tyto subjekty často zákon obcházejí. „Tito nelicencovaní správci obhospodařují majetek investovaný veřejností, kdy se investoři domnívají, že investují do regulovaných subjektů, a dochází tak k jejich zmatení, kdy si neuvědomují, že se jedná o vysoce rizikové investice,“ uvádí v materiálu ministerstvo financí. Nelicencovaní správci tak uvádějí veřejnost v omyl, že na jejich činnost dohlíží Česká národní banka (ČNB).
Podle novely zákona se budou muset nelicencovaní správci majetku označovat jako osoby rizikového kapitálu. Nebudou také smět ve svém názvu používat slovo fond ani jeho odvozeniny. Nelicencovaní správci majetku budou muset investory varovat, že investice je vysoce riziková a že o ni mohou přijít.
Pro investice do těchto subjektů už také nebude stačit podmínka kvalifikovaného investora, protože toto prohlášení bylo v minulosti často obcházeno a úřady měly jen omezenou možnost kontrolovat vyplnění investičního dotazníku. Nově tedy budou moci investoři vložit peníze k nelicencovaným správcům majetku jen v případě, že investice bude přinejmenším 125.000 eur (tři miliony korun). Minimální výše investice se nebude vyžadovat pouze v případě, kdy celý subjekt spravuje majetek nanejvýš 20 investorů.
Do zákona se také vkládá zásada rovného zacházení. Obhospodařovatel a administrátor investičního fondu budou muset zacházet za stejných podmínek se všemi investory stejně. Předloha také upravuje zrušení kapitálové společnosti formou převodu jmění do podílového fondu. Jednou z podmínek bude, že převodem jmění nebudou poškozeny zájmy podílníků přejímajícího podílového fondu. Pokud přejímajícím podílovým fondem bude fond kolektivního investování, bude zapotřebí souhlasu ČNB.
Novela také umožní všem tuzemským zpravodajským službám získávat informace z investičních fondů od jejich administrátorů, obhospodařovatelů a dalších osob uvedených v zákoně. Dosud tuto možnost měla pouze Bezpečnostní informační služba, zatímco Vojenské zpravodajství a civilní rozvědka ji neměly. Dosavadní omezení v zákoně podle vlády neodpovídalo požadavkům kladeným na současnou činnost zpravodajských služeb.
