Ministři financí zemí Evropské unie dnes dosáhli politické shody na reformě rozpočtových a dluhových pravidel bloku. Oznámilo to večer španělské předsednictví s tím, že reforma zajistí stabilitu i růst a domluvená pravidla jsou „vyvážená, realistická a připravená na současné a budoucí výzvy“. Závěrečné jednání ministrů financí se uskutečnilo dnes odpoledne prostřednictvím videokonference, finální shodu tak musí ještě během čtvrtka formálně potvrdit velvyslanci unijních států. Následně začnou trojstranná vyjednávání, tedy nejspíš už mezi belgickým předsednictvím, Evropskou komisí a Evropským parlamentem, o konečné podobě návrhu.
Reformu navrhla Evropská komise už loni a původně se o ni mělo hlasovat už v říjnu, rozpory mezi státy ale zůstávaly velké. Ministři financí se znovu setkali na začátku prosince v Bruselu a tehdy se očekávalo, že při večeři by mohlo být dosaženo dohody. Ani po osmi hodinách jednání se ale tehdy nepodařilo najít kompromis. Španělské předsednictví se následně snažilo svolat do Vánoc ještě další zasedání ministrů financí, osobně se ale unijním ministrům sejít nepodařilo.
Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie nemoci covid-19 a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Nyní by tato původní pravidla měla začít opět platit, většina členských států se k nim ale vracet nechce, a proto se nyní dojednávala pravidla nová. Proti sobě se ale postavily dvě skupiny států, sever včetně Německa, Nizozemska a také Česka, který prosazoval přísnější pravidla pro vysoce zadlužené, a jih, mimo jiné Itálie a Francie, který byl opačného názoru.
Jak již dříve uvedl server Politico, ministrům se dlouho nedařilo shodnout zejména na technických detailech ohledně tempa, jakým musí země snižovat výdaje. Vyjednávání trvala dlouhé měsíce a Pakt stability a růstu byl několikrát přepracován. Zatím poslední kompromis říkal, že vysoce zadlužené země budou muset udržovat své roční deficity na úrovni zhruba 1,5 procenta HDP a každý rok snižovat dluh alespoň o jedno procento svého HDP. Na jaké kompromisní verzi se dnes nakonec státy shodly, zatím nebylo jasné.
