První závažnou letošní zkouškou a výzvou čínské diplomacie pod vedením Si Ťin-pchinga budou tchajwanské prezidentské a parlamentní volby, které proběhnou už tuto sobotu 13. ledna. Výsledek voleb bude rozhodující nejenom pro vztahy mezi Tchaj-wanem a Čínou, ale také mezi těmito dvěma státy a zbytkem světa.
Očekává se, že 13. ledna bude přibližně 19,5 milionu tchajwanských voličů volit nového prezidenta a členy 113-členného národního zákonodárného sboru.
Propagandou šířenou čínským režimem jsou volby skloňovány jako rozhodnutí mezi „mírem a válkou“ nebo „prosperitou s chudobou“, zatímco obyvatelé Tchaj-wanu uvažují o otázkách volby mezi „svobodou a diktaturou“, z nichž ona druhá volba podle posledních zpráv nastala v Hongkongu pod vedením čínského režimu.
Čínský režim vyhrožuje anexí
V průběhu minulého týdne nechala Komunistická strana Číny vypustit nad Tchaj-wan několik balónů. V úterý pak jednu raketu se satelitem. Právě po tomto incidentu tchajwanská vláda obratem vyhlásila letecký poplach. Tchajwanský ministr zahraničí epizodu označil za součást rozsáhlejšího obtěžování, jehož cílem je ovlivnit voliče před volbami.
31. prosince 2023 vůdce čínského režimu Si Ťin-pching při novoročním projevu k roku 2024 potvrdil svůj záměr zmocnit se Tchaj-wanu, když prohlásil, že Čína a Tchaj-wan „budou jistě sjednoceny“ a „všichni Číňané na obou stranách Tchajwanské úžiny by měli být spojeni společným smyslem pro věc a sdílet slávu omlazení čínského národa“.
Čínská armáda pravidelně vysílá stíhací letouny a lodě do vzdušného prostoru a vod kolem samosprávného ostrova. Komunistická strana a její vůdce opakovaně prohlásili záměr zmocnit se Tchaj-wanu pomocí neomezených prostředků – tedy i vojenskou invazí.
Jak sdělil deníku Epoch Times v září 2023 člen legislativního Jüanu ostrovního státu Tchaj-wan, pan Freddy Lim, řada obavatel Tchaj-wanu podstupuje dobrovolně několikadenní školení zahrnující průpravu, jak postupovat v případě požáru, jak zacházet se zbraní a poskytnout první pomoc, a také školení k řešení krizových situací. „Když jsem se chtěl na školení přihlásit, zjistil jsem, že je kurz plný na tři měsíce dopředu,“ říká Freddy Lim. „Lidé o tom v současné době mezi sebou nemluví, ale všichni se připravují.“
Objevuje se řada zpráv o tom, že se čínský režim pokouší ovlivňovat výsledky voleb ve prospěch kandidátů, kteří jsou mu více nakloněni. Bylo zjištěno, že čínská strana například využívá umělou inteligenci, aby vytvářela falešná videa útočící na současnou tchajwanskou prezidentku Tsai Ing-wen nebo současného viceprezidenta Lai Ching-teho.
Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu říká, že Komunistická strana Číny využívá Tchaj-wan jako testovací půdu, a pokud se jí podaří ovlivnit volby, budou dále zlepšovat své taktiky, aby je mohli aplikovat v dalších státech.
V prosinci bylo devět vysoce postavených čínských důstojníků zbaveno politické funkce, přičemž pět z nich jsou bývalí nebo současní velitelé Raketových sil rozmístěných z velké části podél Tchajwanské úžiny, uvádí projekt Sinopsis.
V této složce Lidové osvobozenecké armády provedl současný čínský vůdce politickou čistku, která se rozšířila napříč celou armádou s přesahem do nejvyšších politických pater. Uvolněná místa zaplňuje svými vyvolenci. Do křesla ministra obrany usedl na konci prosince vůbec první muž z řad námořnictva, Tung Ťün, bývalý zástupce velitele Východomořské flotily operující mimo jiné v Jihočínském moři a Tchajwanské úžině.
Kdo kandiduje
Tři největší strany na Tchaj-wanu – vládnoucí Demokratická pokroková strana (DPP), hlavní opoziční strana Kuomintang (KMT) a Tchajwanská lidová strana (TPP), relativně nová strana založená v roce 2019 – postavily každá své kandidáty na post prezidenta a viceprezidenta.
Ve většině místních průzkumů vede kandidátka DPP – současný viceprezident Lai Ching-te a jeho spolukandidátka Hsiao Bi-khim, která v listopadu odstoupila z funkce faktické velvyslankyně Tchaj-wanu ve Spojených státech.
Na druhém místě je prezidentský kandidát KMT, Hou Yu-ih, současný starosta města Nová Tchaj-pej, a jeho spolukandidát Jaw Shaw-kong, místní mediální osobnost.
Kandidátem Tchajwanské lidové strany je bývalý tchajpejský starosta Ko Wen-je, který si za svého spolukandidáta vybral spolustraníka, zákonodárce Wu Hsin-jinga.
Komunistická strana Číny (KS Číny), která má v úmyslu ovládnout Tchaj-wan mírovou cestou nebo válkou, se na Demokratickou pokrokovou stranu dlouhodobě dívá nepřátelsky a považuje stranu a její program za překážku na své cestě ke „sjednocení“ pevninské Číny se samosprávným ostrovem. Komunistický režim upřednostňuje kandidáty KMT, kteří považují Peking za menší hrozbu pro národní bezpečnost ostrova.
Wang Juntao, čínský demokratický aktivista a vědec žijící v USA, řekl deníku The Epoch Times, že podle něj o výsledku voleb rozhodnou dva faktory – pohled voličů na čínsko-tchajwanské vztahy a domácí politika týkající se ekonomiky. Poukázal také na to, že drtivá většina tchajwanské mládeže si nepřeje, aby se ostrov stal součástí Číny.
Politická historie ostrova
Ostrovní stát Tchaj-wan je v podstatě pozůstatkem Čínské republiky. Komunistická strana Číny vyrůstala na území Číny za finanční a mentorské podpory sovětských bolševiků. Když dostatečně vojensky zesílila, podnikla několik pokusů o ozbrojené převzetí moci. Úspěšný puč se udál v roce 1949, kdy tehdejší vláda Čínské republiky vedená Kuomintangem a armáda poražená komunisty uprchla na ostrov Tchaj-wan. Komunistická strana poté vyhlásila na pevnině Čínskou lidovou republiku a ustavila totalitní vládu, zatímco Tchaj-wan se postupem času vydal cestou demokratických voleb.
