Jan Palach svou obětí probudil národ k tomu, aby si uvědomil, že se musí pečovat o svobodu, a jeho čin se zasloužil o přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to dnes novinářům řekl na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 55 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu vyburcovat lidi z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 55. výročí jeho činu Vystrčil a další senátoři položili květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.
„Je to významný den, kdy Jan Palach probudil národ k tomu, aby si uvědomil, že nelze nepečovat o svobodu a že pokud národ žije pod tlakem a je podřízen, tak život není životem,“ řekl Vystrčil na pietním aktu na Václavském náměstí k uctění památky. Měli bychom si připomínat to, proč to udělal, a uvědomovat si, jak je důležitá svoboda, dodal. Zapálil svíčku a s dalšími kolegy položil květiny.
„To, že se Palach k sebeupálení, k takovému děsivému činu odhodlal, bylo motorem možná pro to, že jsme už v lednu 1989 započali úspěšnou přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou,“ sdělil Vystrčil.
Na místě byli i další představitelé horní parlamentní komory, například senátor Jiří Růžička (za TOP 09). „Velká část Čechů si Palachova činu váží a velká část má tendenci to zlehčovat. Význam to ale nepochybně mělo,“ řekl Růžička.
Dvacetiletý vysokoškolský student zemřel na následky těžkých popálenin tři dny po svém činu, 19. ledna 1969. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v silnou protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. O několik měsíců později totalitní režim padl. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
