Milan Kajínek

16. 1. 2024

Pokud odcestujete do Rakouska a navštívíte město Vídeň, kde stojí císařský hrad Hofburg, můžete se dostat až do místní císařské klenotnice. Zde je ve dvou podlažích severního traktu uchováván poklad habsburských panovníků, ale také překvapivě i české korunovační klenoty.

Korunovační klenoty, které jsou vystavovány a uloženy na Pražském hradě, nejsou podle historiků původními korunovačními klenoty. Například bývalý poslanec a advokát Zdeněk Koudelka říká, že Ferdinand I. si nechal tyto korunovační klenoty vyrobit pro svou vlastní potřebu „jako soukromé klenoty, které nebyly součástí státního symbolu“.

Korunovační klenoty, tedy gotické jablko a žezlo, které jsou podle Koudelky původními státními symboly, nejsou uchovány na Pražském hradě, ale ve zmiňované vídeňské klenotnici. Spolu s nimi je tam uložen i český kurfiřstský plášť.

„Klenoty měly být vydány podle saintgermainské mírové smlouvy České republice. České korunovační klenoty legitimně zahrnují dvě žezla a jablka.“

— doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD.

Za kurfiřta byl označován kníže Svaté říše římské, který měl právo volit panovníka Svaté říše římské.

Rakouský stát oficiálně uznává, že jde o „české korunovační klenoty“, a pod tímto názvem je také vídeňské Uměleckohistorické muzeum v klenotnici vystavuje.

V roce 2018 se Koudelka pokoušel společně se senátorem Ivem Valentou apelovat na prezidenta Zemana, aby vyzval rakouskou stranu k vrácení klenotů do České republiky.

„Klenoty měly být vydány podle saintgermainské mírové smlouvy České republice. České korunovační klenoty legitimně zahrnují dvě žezla a jablka. Jedno žezlo a jablko však není v držení České republiky,“ uváděl tehdy docent Koudelka a dodával, že Rakousko drží klenoty „neoprávněně“.

Jak se dostaly klenoty do Vídně

Gotické královské jablko a žezlo Království českého byly podle historiků za třicetileté války kvůli obavám ze vpádu švédského vojska převezeny do Vídně. Do Prahy pak byly převáženy pouze u příležitosti korunovace.

Gotické žezlo a jablko jsou viditelné na malbě ze 17. století zobrazující krále Matyáše Habsburského, českého krále a císaře Svaté říše římské. (viz obraz výše)

Historický doklad o prvním použití „druhého“, tj. renesančního žezla a jablka, které jsou dnes uchovávány na Pražském hradě, je obraz Karla VI. z roku 1723. (viz obraz výše)

Právo řádné držby klenotů Habsburkům zaniklo sesazením z českého trůnu v listopadu 1918 a majetek podle historiků přešel na Československou a následně na Českou republiku.

Územní rozdělení Rakousko-Uherska po podepsání Saintgermainské smlouvy po 1. světové válce. (AlphaCentauri / CC BY-SA 3.0)

Koudelka uvádí, že Rakousko se dodnes platnou Saintgermainskou mírovou smlouvu ze září 1919 zavázalo Československu k vydání listin a věcí, které má v držení a patřily zemským úřadům, Království českému, Markrabství moravskému a Vévodství slezskému.

Do Prahy však bylo přivezeno pouze novodobé renesanční žezlo a jablko, přičemž z neznámých důvodů zůstávají dodnes původní (gotické) české žezlo a jablko ve Vídni.

Zmiňovaná Saintgermainská smlouva byla jednou z mírových smluv podepsaných po skončení první světové války. Jejím cílem bylo formálně ukončit válečný stav a právně zakotvit rozpuštění rakouské části dřívějšího Rakousko-Uherska a stanovit podmínky vzniku nového rakouského státu. Smlouvu podepsalo 10. září 1919 v zámku v Saint-Germain-en-Laye poblíž Paříže společně s Rakouskem celkem 27 spojenců a zástupců přidružených stran.

Sada českých klenotů a oděvu v rakouské klenotnici

Jak dopadly snahy o vrácení korunovačních klenotů

Zajímalo nás, jak dopadly snahy o zaslání oficiální žádosti k rukám rakouského státu o vydání českých korunovačních klenotů. Oslovili jsme tedy bývalého poslance Koudelku, ex-senátora Valentu a ex-prezidenta Miloše Zemana s žádostí o komentář.

„Snahy nedopadly nijak. Na straně České republiky se nenašel nikdo, kdo by oslovil rakouskou stranu,“ sdělil deníku Epoch Times docent Koudelka, který v této věci oslovil nejenom tehdejšího prezidenta republiky Miloše Zemana, ale také tehdejšího ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

(Leges)

„Zájem projevil jen ministr kultury Antonín Staněk, ale uvedl, že k tomu není kompetentní vzhledem k tomu, že jde o věci v zahraničí,“ dodává Koudelka, který celou záležitost českých korunovačních klenotů v rakouské klenotnici shrnuje ve své knize nazvané Korunovační klenoty Království českého v Rakousku.

Kniha obsahuje veškeré informace o klenotech a historickém nároku české země na jejich držení, včetně kopií odpovědí příslušných úředních míst na žádosti o realizaci jejich převezení do Prahy. Kniha je dostupná v knihovnách i knihkupectvích.

Sada klenotů na Pražském hradě (novodobé žezlo a jablko)

Jak již bylo řečeno výše, podle historiků byly klenoty opakovaně uschovávány ve Vídni za třicetileté války a také při dalších historických událostech. K navrácení českých korunovačních klenotů do Prahy se uvolil císař Leopold II. V této věci vydal 26. srpna 1790 dekret, který byl výsledkem jednání zástupců českých stavů s císařem.

Klenoty byly přivezeny do Prahy následujícího roku při příležitosti Leopoldovy korunovace českým králem a byly uloženy v bývalé sakristii v chrámu sv. Víta, současné Korunní komoře. Tehdy také vznikla takzvaná „tradice sedmi klíčníků“, které uzamykají korunovačních klenoty.

Klenoty byly odvezeny do Vídně ještě v roce 1866 během prusko-rakouské války, následujícího roku však byly slavnostně navráceny zpět a uloženy ve sklepení kaple sv. Václava. Poté v roce 1868 umístěny do nově upravené české Korunní komory.

Kaple sv. Václava, vstupní dveře Korunní komory se sedmi zámky. (Pajast / Volné dílo)

Korunovační klenoty jsou dnes trvale uloženy v těžko přístupné Korunní komoře nad jižním vchodem do chrámu sv. Víta na Pražském hradě, za mozaikou Posledního soudu. Vstupní dveře, které se nacházejí v kapli sv. Václava, jsou opatřeny sedmi zámky.

Klíče k těmto zámkům mají v držení následující státní funkcionáři:

  • prezident republiky
  • předseda vlády
  • arcibiskup pražský
  • předseda Poslanecké sněmovny
  • předseda Senátu
  • probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze
  • primátor hlavního města Prahy.

Do komory se vstupuje po úzkém točitém schodišti. Komora je vybavena trezorovou skříní na uložení klenotů, dubovým stolem a osmi židlemi. Skříň se odemyká stejnými klíči jako vstupní dveře.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Ministerstvo vám náhradu za újmu po očkování nevyplatí, pokud to nebudou „následky srovnatelné s usmrcením“
Ministerstvo vám náhradu za újmu po očkování nevyplatí, pokud to nebudou „následky srovnatelné s usmrcením“

Stát v určitém okamžiku zbavil výrobce vakcín odpovědnosti za případné újmy na zdraví způsobené povinným očkováním a občanům sdělil, že odškodnění provede sám. Tedy že újmu uhradí z peněz daňových poplatníků. Systém je však nastaven tak, že na odškodnění zatím nikdo reálně nedosáhl.

Trump ve volbách 2020 „téměř jistě“ zvítězil, uvádí studie o podvodech při korespondenčním hlasování v USA
Trump ve volbách 2020 „téměř jistě“ zvítězil, uvádí studie o podvodech při korespondenčním hlasování v USA

Nevládní organizace Heartland Institute se snažila posoudit pravděpodobný dopad, který by měly korespondenční hlasy odevzdané podvodným způsobem na hlasování pro tehdejšího kandidáta Joea Bidena a pro jeho protikandidáta, prezidenta Donalda Trumpa. A také, jak by ovlivnily celkové výsledky voleb v roce 2020.

Česko bude dál podporovat Ukrajinu, výsledek války je klíčový, zdůraznil Řehka
Česko bude dál podporovat Ukrajinu, výsledek války je klíčový, zdůraznil Řehka

Výsledek války na Ukrajině předznamená, v jakém světě budeme žít, řekl v úvodu dnešního armádního velitelského shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka.

OSN tvrdí, že tání arktického ledu je klíčovým indikátorem změny klimatu. Led ale netaje
OSN tvrdí, že tání arktického ledu je klíčovým indikátorem změny klimatu. Led ale netaje

Klimatická politika založená na předpokládaném vztahu mezi CO2 a úrovní arktického ledu je podle vědců problematická. Led netaje s růstem CO2.

Pandemická úmluva – co reálně přinese nový předpisový rámec WHO?
Pandemická úmluva – co reálně přinese nový předpisový rámec WHO?

Sdružení právníků Pro Libertate ve svém právním rozboru upozorňuje na rizika dosavadní verze Pandemické úmluvy, jakými jsou např. centralizace přístupu, legalizace cenzury, potlačení individuálních práv či rozšiřování kompetencí WHO.