Pokud by se sněmovní volby konaly loni v prosinci, jasně by v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by podle volebního modelu agentury Median skončila ODS, kterou by volilo 13 procent lidí. Následují Piráti s podporou 10,5 procenta a hnutí SPD s devíti procenty. Pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní parlamentní komory by překonaly ještě STAN a TOP 09. KDU-ČSL by podle aktuálního modelu dostala 2,5 procenta hlasů.
Podpora ANO se od září 2022 drží nad hranicí 30 procent, loni v listopadu dosáhla 34,5 procenta, v prosinci 35 procent. Podpora ODS na konci roku o 2,5 procentního bodu klesla, předchozí měsíc činila 15,5 procenta. Obliba Pirátů se podle autorů průzkumu nadále drží těsně nad hranicí deseti procent.
„SPD naopak ve čtyřech z posledních pěti průzkumů desetiprocentní hranice nedosáhla,“ uvedl Median. Hnutí STAN by v prosinci získalo 6,5 procenta a TOP 09 šest procent hlasů. Pod potřebnou pětiprocentní hranicí zůstaly KSČM a SOCDEM se shodným ziskem 4,5 procenta. Dvě a půl procenta hlasů by vedle lidovců získaly ve volebním modelu Medianu ještě hnutí PRO 2022 a Přísaha, pro Zelené by hlasovalo 1,5 procenta voličů.
„V prosinci 2023 by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí. Překonání pětiprocentní hranice je ale u stran, které se kolem ní pohybují (STAN, TOP 09, SOCDEM, KSČM), nejisté,“ upozornila agentura. Statistická odchylka činí půl procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u největších stran.
Strany aktuální vládní koalice, tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, mají v součtu podporu 38,5 procenta potenciálních voličů, získaly by dohromady 90 poslaneckých křesel ve dvousetčlenné sněmovně. Hnutí ANO by si v prosincových hypotetických volbách připsalo 87 poslaneckých mandátů a SPD 23 křesel. Zisky mandátů jsou pro jednotlivé strany, nezohledňují tedy případné předvolební koalice. Rozložení mandátů by se oproti listopadu nijak nezměnilo.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb byla v prosinci podobná jako předchozí měsíc, dosáhla 68,5 procenta. Hlasovat by určitě šlo 56 procent respondentů, dalších 12,5 procenta účast zvažuje. Naopak určitě by ke sněmovním volbám nešlo 27 procent oslovených a spíše by do volebních místností nedorazilo 4,5 procenta lidí. Volební účast v minulých volbách v říjnu 2021 byla 65,43 procenta.
Polovina respondentů odpověděla, že si jsou v případě voleb jistí svou účastí i volenou stranou. Necelá třetina si je jista svou účastí, ale zatím nejsou pevně rozhodnuti o tom, kterou stranu by volili. Svou účastí ani volenou stranou si není jistých 12,5 procenta dotázaných a 5,5 procenta ví, pro koho by v případných volbách hlasovali, ale nejsou si jistí, zda by k volbám dorazili. „S ohledem na nezakotvenost poloviny voličů není vhodné predikovat, která ze stran se ziskem okolo pěti procent by se nyní dostala do Poslanecké sněmovny,“ uvedl Median.
Volební modely agentury Median v loňském roce (výsledky v procentech):
