Turecký parlament dnes večer schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument podle agentury Reuters nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu zhruba rok. Krok přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. Šéf NATO Jens Stoltenberg nyní vyzval k co nejrychlejší ratifikaci švédské žádosti Maďarsko. To je posledním členem aliance, jehož parlament rozšíření NATO neschválil.
Švédsko podalo žádost o vstup do aliance společně s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku a země se stala členem NATO na začátku dubna.
„Dnes jsme o krok blíž plnému členství v NATO,“ uvedl po hlasování tureckého parlamentu švédský premiér Kristersson..
Rozhodnutí tureckého parlamentu přivítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Počítám také s tím, že Maďarsko dokončí svou národní ratifikaci co nejdříve,“ uvedl Stoltenberg, který opakovaně vyzýval Ankaru a Budapešť ke schválení švédské žádosti. Německá vláda považuje rozhodnutí tureckých poslanců za „správné a důležité“.
Ratifikace švédské žádosti není v Turecku zcela u konce. Přístupový dokument ještě musí podepsat prezident Erdogan. Agentura Reuters odhaduje, že by tak mohl učinit v řádu několika dnů. Erdogan předložil parlamentu přístupový dokument k ratifikaci loni v říjnu.
Pro švédský vstup do NATO hlasovaly Erdoganova strana AKP, její spojenci z nacionalistické strany MHP a největší opoziční strana CHP. Islamistické, další nacionalistické a levicové strany byly z různých důvodů proti. Skoro polovina poslanců se hlasování nezúčastnila.
Aby se Švédsko stalo 32. členským státem NATO, musí jeho žádost ještě ratifikovat Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes pozval předsedu švédské vlády Kristerssona do Budapešti, aby spolu o této záležitosti jednali. Mluvčí švédského ministerského předsedy agentuře Reuters řekl, že Stockholm se ještě nerozhodl, jak zareaguje.
Vstup Švédska do NATO blokovalo Turecko kvůli výhradám vůči tomu, jak Stockholm postupuje proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o kurdské milice YPG či Stranu kurdských pracujících (PKK). Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony. Změnu uznali v parlamentní debatě i zástupci AKP. „Kruhy spojené s PKK mají v Švédsku menší manévrovací prostor, než v minulosti,“ řekl poslanec za Erdoganovu stranu Fuat Oktay. Turečtí politici také dříve kritizovali švédské úřady, že umožňují veřejné pálení koránu, který je pro muslimy posvátnou knihou.
Vedle zpřísnění zákonu proti terorismu Finsko a Švédsko odvolaly zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko. Kanada slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.
V uplynulých týdnech Erdogan vyzval americké vládní představitele, aby v Kongresu zajistili schválení prodeje bojových letounů F-16 Turecku a aby tak učinili souběžně se schválením švédské žádosti v tureckém parlamentu. Podle agentury AP mnoho členů Kongresu uvedlo, že obchod neschválí, dokud Turecko švédský vstup do NATO neratifikuje.
