V Česku má odklad školní docházky až 5krát více dětí než v jiných státech Evropy. Údajně jde téměř o každého čtvrtého předškoláka, tvrdí server iDnes.
Přibývající odklady nástupu dětí do prvních ročníků základních škol je fenomén, kterého si všímají odborníci i pedagogové. Důvody jsou přitom údajně často malicherné a někdy jde jen o přehnanou snahu rodičů ochraňovat dítě před selháním.
Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která je zároveň předsedkyní sněmovního podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení, si myslí, že odklady dětem více škodí než pomáhají. „Odložená první třída většině dětí nic nedá, naopak je v klíčovém věku brzdí v rozletu což zdravému vývoji dětí škodí,“ uvádí na svém profilu na X.
Podle ní takoví žáci maturují klidně i ve dvaceti, pozdě odchází na vysoké školy a pozdě vstupují na pracovní trh. Sedmileté děti ve školkách navíc zabírají místo tříletým dětem, jejichž rodičům se komplikuje návrat na pracovní trh. „Tato systémová chyba nadměrně zatěžuje vzdělávací infrastrukturu a stát stojí desítky miliard ročně,“ píše Zajíčková.
Příliš silná role rodičů při rozhodování o tom, zda dítě do školy nastoupí nebo ne, je jednou z věcí, kterou by politici rádi změnili. Autor článku v iDnes cituje místopředsedu parlamentního školského výboru Pavla Klímu (TOP 09), který navrhuje, aby školy měly v otázce odkladu větší slovo.
Další variantou legislativní úpravy je povolit odklady pouze dětem se závažným zdravotním znevýhodněním či pokud pochází z odlišného socioekonomického prostředí, nebo zrušit možnost odkladu povinné školní docházky úplně.
