Armádní špičky v úterý na sněmovním obraném výboru představily vládou schválenou koncepci výstavby Armády ČR 2035, jejíž mottem je: „Jen organizace, která se dokáže včas adaptovat, si udrží svoji relevanci.“
Slyšení zahájila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která sdělila, že koncepce klade důraz na strategické plánování, aby „prostředky navyšované na obranu státu nebyly vynakládány neefektivně“, a vyzdvihla důležitost „našeho nejcennějšího zdroje – vojáků“.
Náčelník Generálního štábu Armády ČR (GŠAČR) genpor. Karel Řehka uvedl, že koncepce je v souladu se zadáním přípravy na nejhorší scénář „ozbrojeného konfliktu velkého rozsahu a vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který má jaderné zbraně“.
Později, s odvoláním se na Obrannou strategii ČR, upřesnil, že největší přímou hrozbu je Rusko. Příprava na eventuální konflikt s touto jadernou velmocí je dle něj „především o tom, jak se mu vyhnout“ pomocí zastrašení, a v tomto smyslu jsou postaveny i alianční plány a zmíněná koncepce. Naznačil však, že existují i konkrétní plány na eventuální konflikt, které podléhají utajovanému režimu a které se revidují a na jejich základě se pořádají cvičení, resp. „válečné hry“.
Šéfem řídícího týmu zpracování koncepce byl 1. zástupce náčelníka generální štábu, genpor. Miroslav Hlaváč, který poslancům z výboru představil strategické cíle a opatření, na kterých je dokument postaven.
Jako první zmínil investice do lidských zdrojů, které mají za cíl „zalepit“ jednu z největších „slabin“ uvedenou v koncepci, tj. nízkou naplněnost AČR personálem, její věkovou strukturu a omezené možnosti (např. obsluhování moderních systémů). Za tímto účelem vzniká na štábu personální pracovní skupina. Armáda chce mít 30 000 vojáků z povolání a 10 000 aktivních záloh.
Mezi dalšími strategickými cíli jsou posilování připravenosti (např. dobudování mechanizované brigády), digitalizace systému velení a řízení (bez které by nešlo naplno využít moderních systémů), účinné působení ve všech operačních doménách (vč. kybernetické doméně), prohlubování mezinárodní spolupráce a interoperability.
V neposlední řadě chce armáda inovovat a zavádět přelomové technologie a v tomto směru spolupracuje i s ČVUT na technologiích pro zpracování velkého množství dat umělou inteligencí.
Pokud jde o modernizaci či nákup techniky, ke koncepci je přiložen plán toho nejhlavnějšího, od pronájmu grippenů a nákupu F-35, přes nákup protiletadlových systémů a chystanou modernizaci pandurů, až po ženijní techniku a výstavbu datových center.
Poslanec Pavel Růžička (ANO) vyjádřil ke koncepci pochybnosti, kdy ještě před několika měsíci mluvila armáda o nutnosti pořizování lehkých útočných vozidel (LÚV – zrušený tendr prošetřovaný antimonopolním úřadem), která jsou ale v koncepci plánovaná až za 11 let. Podobně vyjádřil pochybnosti i nad raketovými systémy.
Generál Řehka argumentoval tím, že zakázka LÚV v kombinaci chyb, omezeného rozpočtu a tím spojené prioritizace vedla k odsunutí zamýšleného nákupu. Pokud jde o raketomety, náčelník Generálního štábu řekl: „Dejte nám tři procenta z HDP a budou i raketomety.“
