Zelená barva znamená svěžest a zdraví, a to z dobrého důvodu. Američtí vědci ve své nejnovější studii prokázali, že lidé, kteří žijí v blízkosti zeleně, stárnou pomaleji. Existují však faktory, které mohou tuto výhodu eliminovat.
Zelené plochy ve vnitroblocích, parcích a na veřejných prostranstvích jsou nejen příjemné pro lidské oko, ale mohly by být i zdrojem delšího života. Studie vědců ze Severokarolínské státní univerzity naznačuje, že lidé, kteří žijí v zelených oblastech, stárnou pomaleji.
Podle studie má příroda pozitivní vliv na důležitý genetický marker, který souvisí se stresem. A je známo, že stres má negativní vliv na zdraví. Studie však také ukazuje, že pozitivní vliv zeleně nestačí k tomu, aby plně kompenzoval jiné zátěže životního prostředí, jako je například znečištění ovzduší.
Méně opotřebovaných buněk
Analyzovanými markery jsou telomery, tj. úseky opakující se DNA umístěné na každém konci chromozomu. Slouží k ochraně konců chromozomů před poškozením. Při každém dělení buňky se však telomery v těchto buňkách mírně zkracují. Pokud se telomery zkrátí natolik, že se buňka již nemůže úspěšně dělit, odumře.
„Díky tomu jsou telomery důležitým ukazatelem biologického věku, neboli toho, jak jsou naše buňky opotřebované,“ vysvětlil Scott Ogletree, bývalý postdoktorand na Severokarolínské státní univerzitě. „A víme, že na rychlost opotřebení telomer má vliv mnoho proměnných, například stres.“
V minulosti se již několik výzkumů zabývalo různými přínosy zeleně. Přinejmenším stejný počet studií ukázal negativní účinky znečištění životního prostředí apod. na lidské zdraví. Málokdy však byly tyto dva aspekty spojeny.
„Tato studie se snažila prokázat pozitivní účinky zeleně na buněčné úrovni. Chtěli jsme také zjistit, do jaké míry mohou zelené plochy kompenzovat poškození životního prostředí,“ vysvětluje Aaron Hipp, spoluautor studie.
Výzkumníci vycházeli z údajů z Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES) z let 1999 až 2002. NHANES je rozsáhlá dlouhodobá studie, která hodnotí zdravotní stav americké populace na základě průzkumů a lékařských vyšetření.
Čím zelenější, tím delší
Konkrétně vědci analyzovali údaje 7 827 osob a vyvodili závěry z jejich demografických údajů, délky telomer a místa bydliště. Vědci také hodnotili množství zeleně v okolí každého člověka a její vztah k délce jeho telomer.
Zároveň vědci zohlednili možné matoucí faktory, jako je nezdravý životní styl, celková zdravotní anamnéza a konzumace některých látek. Kromě toho existovala řada faktorů životního prostředí, jako je kvalita ovzduší, které mohly ovlivnit délku telomer.
„Zjistili jsme, že čím více zeleně měli lidé ve svém okolí, tím delší byly jejich telomery,“ říká Hipp. „To platilo bez ohledu na původ člověka, jeho příjem, na to, zda pil nebo kouřil a podobně.“
„To je dobrá zpráva,“ dodává Ogletree. Špatnou zprávou však je, že tento pozitivní vliv přírody zmizel, jakmile do hry vstoupily faktory, jako je znečištěné ovzduší nebo systémový rasismus. Ten se projevuje například znevýhodněním z hlediska příjmu, vzdělání, postavení v zaměstnání a bytových podmínek, které mají jednotlivě i v kombinaci negativní vliv na telomery. Jinými slovy, ačkoli se zdá, že zelené plochy pomáhají chránit délku telomer, zdá se, že zásah jiných faktorů tuto ochranu neutralizuje.
„Tato studie jasně ukazuje, že vytváření zelených ploch v komunitě je důležité. Stejně nebo dokonce ještě důležitější je však řešit škody na životním prostředí, zejména ty, které souvisejí se systémovým rasismem,“ uzavírá Hipp.
Studie byla zveřejněna 20. prosince 2023 v časopise Science of the Total Environment.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
