Thomas Paine napsal před 250 lety možná nejdůležitější dílo, které iniciovalo vyhlášení americké nezávislosti. Jeho pamflet „Zdravý rozum” obhajoval vytvoření vlády sobě rovných lidí. Popisuje rozdíl mezi státem a společností. Užitečné opáčko o základní roli státu a vlády.
Thomas Paine se narodil v Anglii a patří mezi otce zakladatele USA. Pamflet „Zdravý rozum” vyšel v roce 1776 a stal se senzací. Jedná se o relativně nejprodávanější knihu v americké historii. Během několika měsíců po vydání se jí prodalo 120 tisíc výtisků, což by dnes odpovídalo prodeji zhruba 14 milionů kusů.
Americké osadníky ovlivnily v jejich revolučních idejích osvícenské myšlenky tehdejší doby, které lidovou formou popularizovaly takzvané Catovy dopisy a právě Painův útlý svazek „Zdravý rozum”, který měl pouhých 47 stránek. Thomas Paine v něm píše (výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor):
Vláda versus společnost
Někteří autoři popisují společnost a stát takovým způsobem, že mezi nimi neshledávají téměř žádný rozdíl. Ale společnost a stát jsou nejen odlišné kategorie, ale mají i jiný původ. Společnost je určována našimi potřebami, stát a jeho vláda naší zkažeností. Společnost přispívá k pocitu společného štěstí, vláda nás ovlivňuje negativně tím, že omezuje naše nešvary. První je ochránkyní, druhá je trestající.
Společnost je v každé své formě požehnáním, ale stát i ve své nejlepší podobě je nutným zlem. Ve své nejhorší formě je nesnesitelný, protože když je život stejně mizerný s vládou, jako by byl bez ní, je naše neštěstí ještě větší, když si uvědomíme, že jsme si ji sami ustavili.
Ztracená nevinnost
Stát je jako oděv, je to známka ztracené nevinnosti. Tam, kde jsou pohnutky mysli čisté a lidé se jimi bez odporu řídí, nepotřebují žádného zákonodárce. Ale protože tomu tak není, je nutné, aby se člověk vzdal části svého majetku na financování ochrany té části, která mu zůstane.
Ochota vzdát se části svého majetku je vedena stejnou opatrností jako v ostatních případech. Je to výběr menšího ze dvou zel. Bezpečnost jednotlivce je smyslem státu a vlády, a proto je preferovanou formou státu takové uspořádání, které dosáhne s nejmenšími náklady nejvyšších přínosů pro jednotlivce.
První je společnost
Abychom získali jasnou a přesnou představu, co je smyslem státu, představme si malou skupinu lidí, která se usadí na izolované části země. Představují první obyvatele země nebo světa. V tomto stavu přirozené svobody je společnost jejich první myšlenkou.
Člověk sám nemá dost sil, aby uspokojil svoje potřeby, a jeho mysl není přizpůsobena samotě. Brzy vyhledá pomoc ostatních, kteří jsou na tom stejně. Pokud se čtyři nebo pět lidí dá dohromady, jsou schopni si postavit slušné obydlí uprostřed divočiny. Člověk sám by mohl pracovat celý život bez toho, aby něčeho dosáhl. Nebyl by schopen přemístit trám z poraženého stromu, a kdyby ho přemístil, nebyl by schopen ho vztyčit. Mezitím by ho hlad odháněl od práce.
Neřest převládne
Potřeba spolupráce stejně jako síla gravitace způsobí, že noví přistěhovalci zformují společnost. Nepotřebují zákony a vládu, dokud k sobě budou spravedliví. Ale protože nic kromě nebeského ráje není odolné vůči neřesti, stane se nevyhnutelné. Jakmile překonají první nesnáze, které je spojovaly, jejich pocit odpovědnosti vůči druhým začne ochabovat. Vznikne potřeba ustavit nějakou vládu, která by měla nahradit nedostatek morálních ctností.
Je pravděpodobné, že jejich první zákony budou prosté regulace a jejich porušení sebou ponese pouze veřejné odsouzení. V prvním parlamentu bude mít každý člověk svoje křeslo. Ale jak se bude kolonie zvětšovat, bude nepraktické, aby se všichni pokaždé scházeli. To je přivede na myšlenku, aby přenechali legislativní práci vybraným členům společnosti, kteří mají stejné zájmy jako ti, kteří je jmenovali.
Časté volby
Opatrnost jim bude velet, aby se volby konaly často, neboť jedině tak se ti zvolení vrátí brzy mezi své voliče. Tato častá výměna vyvolá společný zájem, budou se podporovat a respektovat. Na tom, na rozdíl od bezvýznamného jména krále, závisí silná vláda a štěstí těch, kterým vládne.
Tady je původ státu a vlády. Je to řízení záležitostí lidí, jehož nutnost je vyvolána neschopností morální ctnosti vládnout světu.
Napsal Thomas Paine roku 1776, půl roku před americkým vyhlášením nezávislosti.
Proto také vtělili zakladatelé USA do prvního odstavce deklarace nezávislosti, že úkolem státu a vlády je ochrana přirozených práv člověka: to je život, svoboda a sledování osobního štěstí.
Pozn. autora: Marxistické chápání světa je naopak postaveno na utopické představě, že v socialistické společnosti bude převládat morální ctnost. Byť samotný Marx byl pravým opakem morální bytosti, neb ani pomocnici v domácnosti nic neplatil a navíc s ní měl nemanželského syna, ke kterému se neznal, více zde nebo zde.
Článek původně vyšel na stránkách syrzdarma.cz.
