ČTK

5. 2. 2024

Aktualizace článku proběhla v 15:17.

Poslanci maďarské vládnoucí strany Fidesz podle očekávání nepřišli na dnešní mimořádnou schůzi parlamentu, o jejíž konání před několika dny kvůli ratifikaci vstupu Švédska do NATO požádala opozice. Hlasování se tak nekonalo, informují maďarská média.

Zástupci parlamentního klubu strany maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána dnes ještě před začátkem schůze dali najevo, že chtějí, aby se o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance hlasovalo až na řádné schůzi parlamentu. Ta se uskuteční po zimní přestávce koncem února. Zástupci Fideszu chtějí, aby do té doby Budapešť navštívil švédský premiér Ulf Kristersson.

V maďarském parlamentu dnes byli velvyslanci některých členských zemí NATO, včetně amerického, polského nebo slovenského. Agentura Reuters píše, že šlo o “překvapivý krok ve snaze vyvinout nátlak na Budapešť, aby schválila švédskou přihlášku do aliance”.

“Je mimořádně nepříjemné, že dodneška blokují vstup Švédska do NATO,” řekl o poslancích Fideszu Máté Kanász-Nagy z opozičního hnutí Je možná jiná politika (LMP) před poloprázdným jednacím sálem parlamentu, kde z galerie dění sledovali velvyslanci zemí aliance.

Orbán “chce pomáhat (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, a proto rozbíjí jednotu NATO”, řekla Ágnes Vadaiová, poslankyně opoziční Demokratické koalice.

Maďarsko je poslední zemí Severoatlantické aliance, která rozšíření o Švédsko ještě nechválila. Podmínkou pro vstup skandinávské země do NATO je souhlas všech jeho členů. Minulý měsíc ho po dlouhých politických průtazích dalo Turecko.

Reuters připomíná, že maďarský premiér Orbán, který na rozdíl od jiných představitelů aliančních zemí udržuje dobré vztahy s Ruskem, tvrdí, že vstup Švédska do NATO podporuje. Nicméně příslušný zákon je v maďarském parlamentu od poloviny roku 2022. Švédsko podalo žádost o vstup do aliance společně s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se stalo členem NATO na začátku loňského dubna.

Maďarský parlament s ratifikací otálí podle všeho i kvůli kritice od některých švédských politiků na adresu Budapešti, která se týká zhoršování stavu demokracie v Maďarsku.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Ministerstvo vám náhradu za újmu po očkování nevyplatí, pokud to nebudou „následky srovnatelné s usmrcením“
Ministerstvo vám náhradu za újmu po očkování nevyplatí, pokud to nebudou „následky srovnatelné s usmrcením“

Stát v určitém okamžiku zbavil výrobce vakcín odpovědnosti za případné újmy na zdraví způsobené povinným očkováním a občanům sdělil, že odškodnění provede sám. Tedy že újmu uhradí z peněz daňových poplatníků. Systém je však nastaven tak, že na odškodnění zatím nikdo reálně nedosáhl.

Trump ve volbách 2020 „téměř jistě“ zvítězil, uvádí studie o podvodech při korespondenčním hlasování v USA
Trump ve volbách 2020 „téměř jistě“ zvítězil, uvádí studie o podvodech při korespondenčním hlasování v USA

Nevládní organizace Heartland Institute se snažila posoudit pravděpodobný dopad, který by měly korespondenční hlasy odevzdané podvodným způsobem na hlasování pro tehdejšího kandidáta Joea Bidena a pro jeho protikandidáta, prezidenta Donalda Trumpa. A také, jak by ovlivnily celkové výsledky voleb v roce 2020.

Česko bude dál podporovat Ukrajinu, výsledek války je klíčový, zdůraznil Řehka
Česko bude dál podporovat Ukrajinu, výsledek války je klíčový, zdůraznil Řehka

Výsledek války na Ukrajině předznamená, v jakém světě budeme žít, řekl v úvodu dnešního armádního velitelského shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka.

OSN tvrdí, že tání arktického ledu je klíčovým indikátorem změny klimatu. Led ale netaje
OSN tvrdí, že tání arktického ledu je klíčovým indikátorem změny klimatu. Led ale netaje

Klimatická politika založená na předpokládaném vztahu mezi CO2 a úrovní arktického ledu je podle vědců problematická. Led netaje s růstem CO2.

Pandemická úmluva – co reálně přinese nový předpisový rámec WHO?
Pandemická úmluva – co reálně přinese nový předpisový rámec WHO?

Sdružení právníků Pro Libertate ve svém právním rozboru upozorňuje na rizika dosavadní verze Pandemické úmluvy, jakými jsou např. centralizace přístupu, legalizace cenzury, potlačení individuálních práv či rozšiřování kompetencí WHO.