Loňský verdikt, který by diskvalifikoval amerického exprezidenta Donalda Trumpa z letošní prezidentské volby ve státě Colorado, s největší pravděpodobností u nejvyššího soudu USA neobstojí, odhadují američtí komentátoři. Podle některých není vyloučené, že rozhodnutí by nakonec mohlo být jednomyslné. Soudci při čtvrtečním projednání případu vyjadřovali pochybnosti o tom, zda mohou jednotlivé státy rozhodovat o kandidátech na prezidenta.
Už před ostře sledovaným soudním jednáním převládal mezi analytiky názor, že nejvyšší soudní instance, která se potýká s klesající důvěrou americké veřejnosti, nebude chtít vytvořit cestu pro diskvalifikaci Trumpa napříč USA. Dotazy, které soudci ve čtvrtek pokládali právníkům na obou stranách, tento předpoklad potvrdily.
Členové soudu se podle agentury AP stavěli velmi skepticky k rozhodnutí nejvyššího soudu státu Colorado. To vychází ze 14. dodatku americké ústavy, konkrétně pasáže zakazující další působení ve veřejné funkci činitelům, kteří se dopustil „povstání nebo vzpoury“ či takový akt podporovali. Donedávna obskurní a neprověřená klauzule se stala zásadním tématem letošních voleb kvůli Trumpově podílu na nepokojích v Kapitolu ze 6. ledna 2021, které mnozí jeho kritici označují za povstání.
Americká média si všímala, že soudci nejvyššího soudu se příliš nevěnovali tomu, zda byl vpád Trumpových příznivců do Kongresu povstáním a zda lze exprezidenta označit za „povstalce“. Místo toho spíše zkoumali otázky, zda se daná pasáž ústavy vztahuje i na úřad prezidenta a zda ji mohou vymáhat jednotlivé státy USA.
V posledním uvedeném bodě se poměrně jednotně stavěli proti rozhodnutí z Colorada, píše web Politico. Předseda soudního senátu John Roberts se v jistém momentě tázal, zda nebylo celým smyslem 14. dodatku „omezit moc států“. A i liberální soudkyně Elena Kaganová uvedla, že otázka diskvalifikace prezidentského kandidáta se jí zdá „poněkud národní“.
„Myslím, že předseda soudu říká, jak bude vypadat stanovisko proti nejvyššímu soudu Colorada: Státy nemohou diskvalifikovat držitele federálních funkcí,“ reagovala Leah Litmanová vyučující právo na Michiganské univerzitě. S podobným odhadem přišel další profesor práv Steve Vladeck, který předpověděl, že pod takový verdikt se podepíše nejméně sedm z devíti členů soudu.
Komentář deníku The Washington Post soudí, že preferovaný výsledek soudců je zcela zjevný, pouze není jasné, jaké zdůvodnění pro svůj závěr zvolí. „Verdikt… bude, zdá se, založen na základnější myšlence: V našem demokratickém zřízení by to měli být voliči, nikoli soudci nebo byrokrati v jednotlivých státech, kdo je pověřen rozhodnutím o volbě prezidenta,“ napsala autorka.
Nejvyšší soud je podle médií do prezidentských voleb vtažen nejvýrazněji od roku 2000, kdy rozhodoval ve sporu ohledně výsledků na Floridě a v zásadě přisoudil vítězství pozdějšímu prezidentovi Georgi Bushovi mladšímu. Nyní by kromě otázky Trumpovy způsobilosti mohl posuzovat také jeho argumenty o imunitě vůči trestnímu stíhání, které již odmítly nižší soudy.
Podle odborníka na volební právo Ricka Hasena, který působí na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, se po čtvrtečním jednání začíná rýsovat jakási „velká dohoda“.
„Nejvyšší soud jednomyslně nebo téměř jednomyslně rozhodne, že Colorado nemá právo vyškrtnout Donalda Trumpa z hlasovacího lístku, ale v odděleném případu odmítne jeho argument o imunitě a donutí Trumpa čelit na jaře nebo v létě soudu ve věci federální obžaloby z narušení voleb,“ napsal pro magazín Slate.
Nezodpovězená mezitím zůstává otázka, kdo 14. dodatek ústavy může vymáhat. Podle Hasena debata u nejvyššího soudu vytváří riziko, že by se v lednu do sporu ohledně Trumpovy způsobilosti mohl vložit Kongres, který vždy po volbách projednává výsledky na zpravidla ceremoniální schůzi.
„Má-li dojít k velké dohodě, soud by měl pamatovat na to, co může udělat Kongres,“ napsal Hasen.
